Čtyřválce BMW s větším výkonem, naháče navíc s výrazně přiostřeným vzhledem
Text: Honza Zajíček | Foto: BMW | Zveřejněno: 30.10.2024 | Zobrazeno: 7 805x
S novými emisními normami se každý vypořádá po svém. Někdo to vzdá, někdo proleze s odřenýma ušima a někdo si díky nim pomůže. Tak to dopadlo u BMW, které u M 1000 RR vykouzlilo dalších 6 koní. Polepšil si také „základní“ naháč S 1000 R, který se teď chlubí rovnými 170 koníky, z čehož mu výrazně zdrsněl výraz. Drobné aktualizace ve vzhledu a výbavě ale dostaly všechny verze s nízkými zdvihy tlumičů a řadovým čtyřválcem v rámu.
Kapitoly článku
Narážka na výšku tlumičů v úvodu míří na to, že vylepšení nepostihlo sportovně-cestovní modely XR, ty dostaly EU5+ aktualizace před letošní sezónou. V případě S 1000 XR to znamenalo stejné posílení motoru, jaké teď dostalo nahaté S 1000 R. Vrchol 170 koní nastupuje stejně jako u staršího modelu v 11 000 otáčkách, zůstává také hodnota točivého momentu 114 newtonmetrů a dokonce i otáčky, ve kterých nastupuje (9 250). To vše při absenci proměnného časování vaček Shift Cam, to si nadále BMW nechává pro vrcholné M a pro kapotovaná Erera. K větší dynamice dopomůže také zkrácený převod nebo vylepšené rychlořazení Shift Assistant Pro v základní výbavě. A jestli vám přijde, že nové S jede výrazně lépe, bude to nejspíš i novým M rychlopalem, díky kterému tam lidově nandáte víc plynu, když z úhlu otočení 72º přechází na 58º. Abyste to ale zase nepřehnali, na to si dá pozor opět o něco dokonalejší kontrola trakce DTC. Už v základní výbavě navíc dostanete kontrolu točivého momentu při podřazování s nastavitelnou motorovou brzdou, krátký držák RZ, zásuvku USB-C pod sedlem a inteligentní tísňové volání E-Call.
Opravdu radikální změnu ale prodělalo nahaté Erko v otázce designu. Dřívější líbivé ale tak trochu nemastné neslané provedení střídá čirá agrese. BMW se opět vrací ke sjednocení výrazu naháče se superbikem, kdy na agresivní masce najdete stejně tvarované světlomety, jako u RR. Zajímavé je, že zatímco Italové by o tom napsali eseje, BMW o vzhledu nepíše vpodstatě skoro nic. Jestli k novému předku nějak drobně upravili i zbytek motorky, to musíme luštit jenom z obrázků, každopádně teď vypadá nahaté R opravdu přísně a v kombinaci modrá-fluo žlutá opravdu výrazně. Možná jen škoda velkého množství černých plastů včetně masky.
Dokonce i vyšperkované M 1000 R má kolem LED světel nelakovaný plast, což se už teď dá zkritizovat a moc to nezachrání ani logo M v nasávacím otvoru mezi reflektory. Na karbonové krásce by měla být dle mě celá maska karbonová, což je ale věc, kterou kritizuji pravidelně - málo karbonu. Částečně to řeší „povinný“ balíček M Competition, i tak ale zůstane pár hluchých míst. Naopak ale chválím novou barevnou variantu v bílé matné metalíze imitující hliník. Další hrátky s barvami proběhly na podsedláku, kyvce, kde je platinově šedá metalíza, na křidélkách je v základu černá texturovaná barva a na krytu spojky a alternátoru se objevuje černá. Co se techniky týče, motor zůstává na svých 210 koních a 113 newtonmetrech, jen dostal také M rychloplyn a s ním adekvátně upravenou kontrolu trakce. Udávané hmotnosti u obou naháčů zůstávají stejné - 199 kilogramů.
Hodně změn je stejných napříč všemi modely, takže i praotec všech, tedy superbike S 1000 RR, dostal kratší plyn, doladěnou trakci a bohatší základní výbavu. V ní nově najdete jízdní režimy Pro včetně Race Pro, další dvě odezvy na plyn, nastavitelnou motorovou brzdu, asistent pro rozjezd do kopce a v pěti stupních nastavitelné ABS včetně brzdového asistenta zabraňujícímu současnému přidání plynu při brždění DBC. Sahalo se ale i do vzhledu, částečně s důrazem na funkci. To je příklad nových aerodynamických křídel, kde se z 17,1 kilogramů při třísetkilometrové rychlosti zvýšil přítlak na 23,1 kg nebo blatníku s přívody vzduchu k brzdám. Čistě estetické jsou naopak žábry v otvoru mezi světly nebo návrat k asymetrickému vzhledu s výraznými žábrami na pravé straně bočních kapotáží.
Žádné překvapení, že rychlopal a lepší trakce se objevují i u nového M 1000 RR. Asymetrii s žábrami u něj naopak už známe, stejně jako signifikantní obří nasávací otvor, nicméně předek kapotáže byl kvůli lepší aerodynamice lehce upraven stejně jako plexi. Ještě větší jsou tady křídla M Winglets 3.0 s vyšším přítlakem, který se v 300 km/h zvětšil z 22,6 kilogramů na 30 kg. Zmizel naopak brutální karbonový kryt spodku předního kola. To jsou ale všechno drobnosti, protože tím hlavním je nárůst výkonu na 218 koní a 113 newtonmetrů. Vyšší kompresní poměr 14,5:1, jiný tvar pístů, spalovací komory, sacích i výfukových kanálů, větší vstřikovače, upravený úhel výfukových ventilů nebo upravený výfukový systém, tady se odvedla spousta mravenčí práce. A dva malý mravenečci pracovali také na rámu Flex Frame, kde se optimalizovala tuhost v oblasti krku řízení a došlo k přesunutí levého horního držáku motoru, který ho nyní nedrží za hlavu ale za jeho skříň.
Tradičně si už u BMW můžete začít hrát s konfigurátorem, slintat a plakat zároveň. Ceny totiž začínají na 402 900,- u holého S 1000 R, S RR začíná na 535 000,-, nahaté M na 580 000,- a vrchol nabídky na 919 000,-. V plných palbách se potom pohybujeme u 624 650,- v případě S R, kapotované S dokážete vyšroubovat přes 850 000,-, podobně se přitom pohybuje M 1000 R a to nejlepší s číslem 54 na kapotáži o cca 60 000,- překonává milionovou hranici.