Jak vypadají V4 od Aprilie? RSV má velká křídla, základní Tuono velké plexi

Tenhle článek by dost možná nevznikl, kdyby fotky nového Tuona V4 neudělaly v redakci takové pozdvižení. V první tiskové zprávě se sice psalo o jiné jízdní pozici, vyšších řídítkách a předním štítku, ale jedna fotka Tuona V4 Factory nás na tohle nedokázala připravit. Oni se totiž v Aprilii rozhodli postavit výkonného cesťáka s motorem V4, ale moc si s tím hlavu nelámali. Vzali totiž základní Tuono V4 s mechanickým podvozkem a připlácli na něj obrovitánské plexi. K tomu jsou tady zmiňovaná vyšší řídítka díky delším klemům v horních brýlích a parádní prostorné sedlo pro spolujezdce s velkým madlem. Ve finále to určitě bude skvělá motorka, protože Tuono V4 nejde nemilovat a naživo možná bude i celkem pěkná. Náš osobní problém s touhle motorkou ale tkví v tom, že je to prostě Tuono. Sportovní agresivní naháč se sexy křivkami a vyzývavým lakem. Vždyť se podívejte na verzi Factory s krátkým štítkem a jeho typickou prdelkou...

Jsme zvědaví na komerční úspěch obou verzí, které z véčkového čtyřválce přeladěného pro Euro 5 o objemu 1 077 cm3 dostanou pořád svých 175 koní a 121 newtonmetrů. Proti základnímu Tuonu V4 trochu hraje absence elektronického podvozku, který je vyhrazený pro sportovnější Factory. Přitom co se komfrotu týče, semiaktivnímu podvozku se máloco vyrovná. Na podvozku se ale u obou verzí objevuje jedna velká novinka - kyvná vidlice inspirovaná GP speciálem. Další úpravy se týkají elektroniky s chytřejší řídící jednotkou Marelli 11MP, vyladěnějšími jízdními režimy a asistenty a novou 5palcovou barevnou TFT přístrojovou deskou. Přes elektroniku se dostáváme zpět ke vzhledu, kterým jsme začali, protože s designem vycházejícím z RS 660 přichází také tři LED světlomety s funkcí denního svícení a svícení do zatáček. Pod nimi jsou pak nové dvojité kapoty, současný poznávací znak nových Aprilií.

Tohle malé opáčko si dáme také u nových RSV4, kde jsou aerodynamické čáry ještě výraznější. Dvojitá boční kapotáž je tu také, ale na rozdíl od Tuona ve vrchní částí přechází v hodně výrazná aerodynamická křidélka. Jejich podobnost s RS-GP samozřejmě není náhodná a podobná je i jejich funkce. Zvyšují přítlak, snižují tendenci k zvedání předního kola, zlepšují stabilitu ve vysokých rychlostech a při tvrdém brždění. Jako bonus navíc tvar kapotáže přispívá k lepšímu odvodu tepla od motoru. K aerodynamice Aprilia přidává také pár čísel. Nemůžou za to asi přímo ty „lopaty“ vpředu, spíš jiná nádrž a lehce upravený posed, ale o 11 % je tu lépe schovaný jezdec před větrem a o 7 % se zvýšil tlak vzduchu v airboxu.

Lepší přísun vzduchu do motoru se hodí vždy, dvounásob, když bojujete s normou Euro 5 a navyšujete objem motoru. Obě varianty letos mají stejný objem 1 099 kubíků, ze kterých máme rovných 217 koní v 13 000 otáčkách. To jsou koně, kterými se chlubila předchozí verze Factory, v základním provedení tu tedy máme posílení a obě motorky si polepšily na straně krouťáku. Přesnými čísly se dřív továrna nepochlubila, teď už je známe. 125 newtonmetrů v 10 500 otáčkách znamená 3 newtonmetry navrch, celé maximum je posunuté o 500 otáček níž a celkově by měl být motor krouťákově hutnější v celém spektru. Zajímavostí nového motoru je určitě výfuk. Euro 5 dost často znamená příchod obrovské bambitky, ale tady nejen, že proti koncovce nemůžete říct ani popel, ona je dokonce lehčí než u předchozí RSV RR.

​

Čtyřválcové Aprilky od svého příchodu na trh patří mezi špičku v oboru elektronické výbavy. APRC, jak se balíček elektronických asistentů a pomocníků jmenuje, u novinek najdeme už v páté generaci. Obsahuje kontrolu trakce, kontrolu zvedání předního kola, 3 motorové mapy, launch control, oboustranné rychlořazení, omezovač rychlosti pro jízdu v boxech, tempomat a také jednu novinku, kterou je nastavitelná motorová brzda ve třech úrovních. Hodně fajn také je, že jak mezi 8 úrovněmi zásahu kontroly trakce, tak také mezi 5 stupni wheelie control může jezdec přepínat během jízdy a ani nemusí zaklapávat plyn. Všechno je pak úhledně zabalené do hned šesti jízdních režimů – silniční Street, Sport a konfigurovatelný User doplňují okruhové režimy Race a Track1, Track2, které jsou opět volně nastavitelné. Vše se ovládá prostřednictvím nových ovladačů na řídítkách známých z menších šestistovek a zobrazuje se na nové 5palcové TFT přístrojovce. Nikoho určitě nepřekvapí, že to jsou úpravy a vylepšení shodná s Tuonem, stejná písnička je to i kolem kyvné vidlice. Stejnou s tvarem odvozeným z tovární RS-GP jako má Tuono dostala i RSV4.

Jak už bylo řečeno, RSV4 se k dealerům začne dostávat ve dvou provedeních. Základní RSV4 podobně jako Tuono V4 dostane mechanický podvozek Sachs, zatímco RSV4 Factory přijede na kompletním semiaktivním podvozku Öhlins Smart EC 2.0. Lepší variantu naháče i sporťáku dostanete v tradiční černo-červené kombinaci, základní verze nabídnou po dvou barvách. U Tuona to je šedá a bílá, kapotovaný stroj nabídne čero-stříbrnou a ožehavou fialovo-červeno-černou. Jestli se ptáte, proč letos Aprilia sází zrovna na tuhle kombinaci, tak to je proto, že si připomíná sportovní silniční dvoutaktní střelu RS 250.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE