yamaha_mt09




Když holky sedlají motorky

V současné době je velkým trendem, že čím dál více holek usedá za řidítka motorky. A proč ne? Podle mě není nic tak sexy, jako když holka zastaví na motorce, ladně sestoupí ze svého nablýskaného stroje, rozepne si koženou kombinézu, sundá helmu a pohodí hřívou. Proto jsme se rozhodli připravit sérii článků na téma Holky a motorky, kde probereme začátky a ježdění na motorce z dívčího pohledu, poradíme jak si motorkaření co nejvíc užít, ale také třeba ukážeme chlapům, jak holky přilákat k motorkám a v čem jim pomoci.

Každá z nás jsme se k motorkám dostaly jiným způsobem. Některé jako malé vozili kamarádi na pinckách. Užili jsme si u toho hodně legrace, první pády na polních cestách, spálené nohy od výfuku, první kontakt s řízením motorky, který většinou končil štípající dezinfekcí na kolenou a loktech. Z kluků se stali chlapi a pionýry, simsony a stařičké jawy vystřídaly silnější aparatury. Motorky se začaly brát vážně, jezdilo se na vyjížďky ve šňůře s desítkami dalších bikerů a motorkářské srazy se staly nutnou součástí našeho života. Začalo se nám to tak líbit, že už jsme zkrátka nechtěly jezdit jako batůžek na ozdobu, ale zatoužily jsme změřit své vlastní síly.

Nebo jsme se světem motorek nebyly spřízněné od útlého věku, ale náš přítel, který řádí na motorce, nás přemluvil, ať si uděláme papíry, pořídíme motorku a hurá společně na vyjížďky.
Další variantou by mohlo být, že v rámci „emancipace“ jsme prostě usoudily, že motorky nejsou jen pro chlapy a že zrovna tak jako oni je dokážou řídit, tak my taky.
Ať už jsme se k těm ďábelským strojům dostaly jakýmkoli způsobem, jasné je, že motorky máme rády a užíváme si výzvy je ovládat. Udělaly jsme si papíry, vzaly osud do svých rukou, nohou a usedly samy za řidítka.

Ještě než se tak stalo, stála před námi překážka jménem autoškola. Šlo o to, kde si řidičák udělat, jak je to časově i finančně náročné, co se děje v případě, když u zkoušek pohořím a tak dále. V hlavě se množila spousta otázek. Já jsem si vybrala malou autoškolu v nevelkém městě a neukázalo se to být úplně tak šťastnou volbou. V domnění, že to bude bezpečnější z hlediska minimálního provozu, lepší ve familiernějším přístupu a levnější, jsem se zvesela přihlásila. Opak byl pravdou. Hned první jízdu jsme s odvážným instruktorem vyjeli na 15ti kilometrovou vyjížďku do běžného provozu, i přes mé zoufalé naléhání, že to na motorce opravdu neumím. Mé lamentování nebylo vyslyšeno a s radou, že se nesmím bát, co by měl říkat on, jsme vyrazili vzhůru za dobrodružstvím.
K mému údivu to šlo celkem hladce, až do doby než se mé obavy naplnily. Špatně jsem odhadla prudkou zatáčku, nezbývalo mnoho a málem jsme skončili pod koly protijedoucího džípu. Taktéž vyděšený instruktor naštěstí rázně zakročil a vše dopadlo dobře, ale takový začátek jsem si opravdu nepředstavovala a po této zkušenosti jsem měla ještě týden husí kůži. Co se týká dalších neduhů, například jsem postrádala lekce zdravovědy a nácvik "rizikových situací", jako je intenzivní brždění, vyhýbání překážce, nemluvě o dalších situacích jako je manipulace na místě, stavění na hlavní stojan, základní rady pro jízdu v dešti nebo v noci, přesun a předjíždění na dálnici. Nicméně nakonec jsem tak jako tak autoškolu úspěšně zvládla, ovšem pokud se některá z vás teprve chystá řidičák dělat, tak vám vřele doporučuji se mrknout na sérii článků, které vyšly v rámci redakce před čtyřmi lety. „Řidičák na motorku od A do Z“, „Řidičák na motorku – jízdy“, „Řidičák na motorku – teorie“, „Řidičák na motorku – děláme zkoušky, jdeme si pro papíry“. Vše je v sekci Články, kde určitě najdete spoustu cenných informací, které vám pomůžou při rozhodování.
Na závěr bych ráda přiložila pár příspěvků od vašich kolegů z Fóra, které se objevily v sekci „Pro motorkářky“, v rubrice „Pár rad před rozjezdem“. Protože ať už jste začátečnice, nebo zkušené bikerky, rady jsou vzácným artiklem, obzvlášť na motorkách, kde se má každý stále co učit.

Zkušenosti z diskusního fóra

Opatrně, koukat před sebe, předvídat, koukat se tam, kam chci jet a předpokládat, že ostatní jsou blbci a neviděj tě a ani na chvíli nepředpokládat, že když jsi na hlavní, tak je všechno O.K. - redmanXXL
Provoz je velmi hustý, dodržovat bezpečnou vzdálenost od plechovek a předjíždět jen se stoprocentní jistotou. Dále doporučuji kvalitní motooblečení. Třeba koženou bundu+kožené kalhoty, nebo jestli nebudeš jezdit nějaké extra vzdálenosti tak kliďo textil. - Bartasek
Nikdy nepředjížděj v křižovatce (i když vozidlo před tebou odbočuje), nepředjížděj tam, kde je jakékoli odbočeni (na polní, lesní cestu apod.). I když jedeš po hlavní, nevěř ostatním řidičům, co přijíždí po vedlejší, že ti dají přednost. Je toho strašně moc na co si člověk musí dávat bacha. - Blackforce

Nebát se jezdit po prostředku pruhu, nejen že na kraji jsou díry, štěrk atd., ale hlavně když budeš jezdit po kraji, plechovkáři si budou myslet, že se vedle tebe můžou nacpat a může se ti stát, že tě budou vytlačovat ven. Na semaforech vyjížděj radši až na zelenou, může se stát, že borec, co pojede z vedlejší ulice si bude myslet, že to na oranžovou ještě stihne, ale nestihne, a když ty vyrazíš na oranžovou, mohli byste se trefit. - hriste1009
Na moto jakákoliv chyba dopadá hůř než v autě.. Hlavně opravdu nepředjíždět nikde, kde se dá odbočit doleva! Nikomu nevěřit a držet si odstup, abys měla kolem sebe prostor. Stalo se mi, že jedu za plechovkou, která táhla vozík a na křižovatce vozejk bliká doprava, říkám si, "předjedu", pak zvítězil instinkt a nedůvěřivost, tak jsem raději přibrzdil a počkal.. A plechovka lup ho doleva. Na káře měl přehozený dráty, takže blikala na druhou stranu než auto. Proto fakt nikomu a ničemu nevěř, na ostatní účastníky nahlížej tak, že tě chce každej zabít a hlavní silnice ani zelená na semaforu opravdu nic neznamená, raději se rozhlížet a koukat všude. Důležitej je taky oční kontakt, pokud si myslíš, že tě někdo někde někam pouští, přesvědč se, že tě opravdu vidí a pouští (ne, že bliká dálkovejma na někoho na chodníku apod.. ) To samé při předjíždění, vyplatí se počkat a podívat se (přes zrcátko) co zrovna řidič v plechovce dělá a že se věnuje řízení (pokud vidí, že žere bagetu a telefonuje, tak si držím odstup). Je toho hodně, ale stačí dodržovat základní pravidla a šance, že přežiješ sezónu se všema orgánama se o hodně zvyšuje. - dva_hrnce
Spousta chyb vzniká i z nedůvěry ke stroji, či k silnici. Buď soustředěná, ale ne vystrašená, zkraje jezdi bez otáček a vsugeruj si, na co je která páčka nahoře i dole a vlevo a vpravo. První jízdy si dej třeba v neděli ráno nebo dopoledne, kdy je téměř 0 provoz. Jezdi mozkem, ne srdcem. - rydlas

Když pojedeš po venkovských silnicích, kde dlouho není žádná křižovatka, tak asi trochu povalíš pilu - proto na tom přece jezdíme. Sleduj sama sebe, jak jedeš zatáčkama. Naučíš se, hledat si stopu, tak koukej, jak jezdíš do levých zatáček. Mně se na začátku stávalo, že jsem ani nevěděl, ale najížděl jsem celkem k prostředku silnice. Navíc jsi nakloněná, takže hlavu máš prostě už v protisměru - v ten moment když vyjede naproti auto, si to teprve uvědomíš a honem se narovnáš, abys odjela víc ke kraji, a pak to musíš znova zlomit, abys nevyjela ven do lesa. V momentě, kdy jedeš nejvíc, co taková zatáčka snese (bez rezervy), zažiješ horkou chvilku, protože máš už najeto do stopy, ze které nedobrovolně vyjedeš. Čeká tě návrat do stopy mnohem ostřejším obloukem, než který jsi na počátku zvolila. Dobrou radu, kterou jsem kdysi dostal, předávám dál. Uvidíš, zda se ti taky hodila jako mě. - rraol

Holky, přeji mnoho šťastných kilometrů bez žádného karambolu.

Informace o redaktorovi

Kateřina Janischová - (Odebírat články autora)
Jan Svoboda - (Odebírat články autora)
Motorkáři.cz - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (105x):



TOPlist