ISŠA Brno: Švýcaři u nás, my u nich

Nejprve naši školu navštívila delegace studentů ze švýcarské školy Berufsbildungszentrum v Goldau se zaměřením na jednostopá vozidla, konkrétně na motocykly. Jelikož se jednalo o 13 studentů–motorkářů třetího ročníku, tak se setkali s žáky ISŠA, oboru Mechanik motocyklů, tedy s třídou 3. M. Švýcarské žáky doprovázel: učitelka angličtiny, učitel ekonomických předmětů a viceprezident švýcarského motocyklového svazu 2rad Schweiz a taktéž učitel v jedné roli pan Roland Fischer. Pro Švýcary jsme nachystali spoustu aktivit.

Začali jsme ve škole na praxi. Úkoly jsme připravili a spolu s učiteli odborného výcviku přeložili jejich zadání do angličtiny: Nastavení rozvodového mechanizmu dvouválcového motoru do V (Suzuki SV650) a řadového motoru (Kawasaki ER-6) bez použití manuálu, zapojení elektrické instalace na elektrotabuli, sestavení šestistupňové převodovky Honda bez použití manuálu, odvzdušnění brzdového systému Integral ABS (BMW K 1200 S) včetně provedení diagnostiky, měření rámu Suzuki GSX1300R pomocí zařízení Scheibner a hledání závady ve startovacím okruhu na Suzuki GSR. Myslíme si, že to bylo velmi naučné pro obě strany, nejen v tréninku angličtiny, ale i v nutnosti vysvětlovat správné postupy. Odpoledne následovala prohlídka největších kulturních zajímavostí Brna.

Program z pondělního dopoledne se opakoval i v úterý dle pořadí dalších úkolů. Odpoledne se studenti zúčastnili odborné exkurze ve firmě Jetsurf, která je velmi populární svou výrobou vodních motorových prken. Zde bylo možné vidět kompletní výrobu od odlévání válců přes obrobnu, autokláv až po výkonovou zkušebnu motorů a zkušebnu kompletních prken v bazénu s protiproudem.

Ve středu na státní svátek se místo školy jelo na sraz motocyklových veteránů do nedalekých Habrovan na Vyškovsku, kde jsme mohli obdivovat desítky let staré motocykly a automobily nejen české výroby. Odpoledne se konal se všemi cyklovýlet kolem brněnské přehrady.

Čtvrtek byl posledním dnem stráveným ve škole, a to opět v motocyklových dílnách ISŠA se třídou 3. M. Tentokrát již studenti neplnili úkoly, ale rovnou se zapojili do běžné práce v servisu. Odpolední program sužoval déšť, ale nakonec i nad Masarykovým okruhem vysvitlo sluníčko a mohli jsme tak v jeho světle sledovat agenturní jízdy na Automotodromu Brno včetně tréninku motocyklové sekce Policie ČR na minibikovém okruhu. Studenti se mohli podívat do řídící věže okruhu, do depa i na cílovou rovinku, což byl pro ně jedinečný zážitek, protože ve své zemi závodní okruh MS neuvidí.

V pátek jsme se společně vydali autobusem do muzea motocyklů v Sezemicích. Muzeum je orientováno na raritní stroje ze 70. a 80. let. Majitel pan Novák nás ochotně provedl všemi třemi patry krásného muzea s výkladem i v německém jazyce. Jak sám říkal: „O holkách a motorkách se domluvíš s kýmkoliv a jakýmkoliv jazykem.“ K vidění byly šestiválcové stroje, motorky s Wankelovým motorem, turbo motocykly a spousta dalších specialit včetně jukeboxu, který pouštěl zvuky 2T motorů ze závodů MotoGP. Po návratu jsme zakončili švýcarskou návštěvu závodem na motokárách s následným přátelským posezením u večeře.
Daniel Šatánek 3. M, Pavel Krejčí

Další týden jsme jeli my do Švýcarska. Týdenní exkurze byla zaměřena na srovnání metod výuky mezi státy. Hlavním rozdílem je délka studia: ČR tři roky, CH čtyři roky. Český model „týden praxe a týden teorie“ je ve Švýcarsku zastoupen duálním systémem – žáci se vzdělávají ve firmách čtyři dny v týdnu a jeden den stráví teoretickým vyučováním ve škole. Vzhledem k tomu, že servisy jsou obvykle zaměřeny na jednu značku, každý rok v zimě žáci stráví tři týdny praktického vyučování ve školních dílnách tak, aby si sjednotili rozdíly mezi značkami. Školní dílny nejsou stabilní jako v ČR, ale pohyblivé. Každý rok učitelé chystají vybavení a učební pomůcky v dílně pro žáky všech čtyř ročníků oboru mechanik motocyklů na dobu 12 týdnů. Dílnu poté vyklidí a ta slouží dále pro automechaniky, mechaniky jízdních kol atd. stejným způsobem. Dalším zásadním organizačním rozdílem je funkce asociace průmyslu a obchodu 2rad Schweiz specializované na jednostopá vozidla, která nejenže zastupuje prodejce v politice, veřejných orgánech a dalších průmyslových organizacích, ale je především zavázána k odbornému a obchodnímu vzdělávání a školení v jednostopém průmyslu, nabízí kurzy a školení, pracuje s partnery ve vzdělávání, školení a projektech a zaměřuje se na aktuální vývoj a měnící se prostředí.

Trojice servisy, školy a 2rad Schweiz funguje velmi účelně. Jak jednoduché a systematické je rozdělení jejich rolí: školy zajišťují teoretickou výuku, servisy jsou členy 2rad Schweiz, takže zajišťují praktickou výuku, a asociace 2rad Schweiz koordinuje tuto činnost a zajišťuje závěrečné zkoušky. Kromě nich se asociace věnuje i náboru žáků ze základních škol. Na loňské propagační akci všech oborů v Bernu nešlo přehlédnout samotného viceprezidenta 2rad Schweiz pana Fischera, jak aktivně provádí zájemce o studium po stanovištích právě probíhajícího státního kola soutěže mechaniků motocyklů a mechaniků jízdních kol v rámci soutěže Swiss Skills 2018. Na této akci je prezentováno 75 různých vyučovaných profesí. Poměr žáků ve studijních a učebních oborech je obvykle v poměru 30:70 %. To Švýcarsku zaručuje dostatečný počet pracovníků i v na první pohled nepopulárních profesích. Například obor stavitel ‑ opravář silnic byl na Swiss Skills 2018 prezentován v celém pavilonu také pomocí soutěže s úkolem postavit okrasný chodník se zámkovou dlažbou. Žáci základních škol, kteří neprojdou přes přijímací zkoušky na studijní obory, mají za úkol si na Swiss Skills vybrat řemeslo, které jim bude nejbližší. Tato nutnost volby je jim už od základní školy vštěpována. Děti tak běhají po Swiss Skills a dělají si poznámky k obtížnosti jednotlivých profesí, ze kterých si poté musí vybrat. V ČR vzhledem k počtu žáků a počtu volných míst na školách bez jakékoliv regulace došlo v posledních letech k snížení zájmu o řemeslo, většina dětí se bez ohledu na své studijní předpoklady a s mylnou představou budoucnosti v podobě dobře placené práce v kanceláře hlásí hlavně na maturitní obory.

Viceprezident 2rad Schweiz Roland Fischer a česko-švýcarský pedagogický sbor

Hodnocení žáků ve Švýcarsku je obrácenou šestistupňovou klasifikací (nejlepší známka je 6). Pro výpočet výsledné známky pro postup k závěrečné zkoušce se vychází z jednotlivých částí průběhu studia žáků s následující váhou:

• Práce v servisu: 40 %
• Odborné znalosti: 20 %
• Všeobecné vzdělání: 20 %
• Hodnocení zkušeností: 20 %

Složení závěrečné zkoušky je stejné jako v ČR: písemná, praktická a ústní část. Žáci pod kontrolou 2rad Schweiz plní v praktické části 12 úkolů během 2,5 dne, v ČR máme osm úkolů dle jednotného zadání. Řidičské průkazy na motocykly vydané ve Švýcarsku mají podobné odstupňování jako v ČR, ovšem mechanici motocyklů mají výjimku k zisku neomezeného řidičáku – již od 18 let (musí splnit zkoušku v rozsahu dvou dnů jízdy s komisařem). Opět zcela pochopitelné, k práci v moto-servisu patří zkušební jízda a žák v učení ji musí provádět. Žák i servis mají pojištění odpovědnosti za vzniklou škodu.

Při debatách mezi žáky a učiteli vyplynuly také neduhy duálního systému. Švýcarští žáci závidí těm českým delší čas strávený v praxi ve školním servisu. Především delší čas na osvojení si dovedností na jednotlivých výukových pomůckách. Bylo to patrné už během jejich návštěvy na ISŠA, hlavně při plnění úkolů na motorech. Švýcarům dělalo potíže nastavení rozvodů, měření ventilů, práce s plastigauge atd. Stejné to bylo i s výkonovou zkušebnou, kterou ve švýcarské škole nemají, ani se nevěnují možnostem zvyšování výkonu, takže její používání na ISŠA v kombinaci s nedalekým Masarykovým okruhem velmi oceňovali. Na druhou stranu na našich žácích bylo vidět velké nadšení při práci ve švýcarských autorizovaných servisech, kde se setkali především se zánovními motocykly. Nejvíce záviděli možnost testovacích jízd samotnými žáky a platové podmínky (ve 3. ročníku v servisu cca CHF 1100, tedy přes 25 000 Kč).

Výuka teorie odborných předmětů v obou státech je srovnatelná. Obvykle je skupinová a směřuje k tomu, aby žáci znali zásady základních konstrukcí soudobých motocyklů, pochopili funkci jednotlivých částí, dokázali se orientovat v technické a servisní dokumentaci, byli schopni efektivně řešit závady, opravovat je a odhalovat jejich příčiny a ovládali základy diagnostických procesů. Výuka teorie všeobecných předmětů (matematiky, fyziky, chemie, informačních technologií atd.) je ve Švýcarsku vyučována pouze v aplikované formě v odborných předmětech. Žáci se naučí např. spočítat objem motoru, převodový poměr, elektrické veličiny, chemické procesy akumulátorů, práci s manuály v elektronické podobě, systém objednávání dílů, práce s diagnostikou atd. V ČR je to stejné, ale i přesto probíhá výuka matematiky, fyziky, IT separátně, bohužel dost často bez ohledu na obor. V tom je české školství „zkostnatělé“. Pokud je žák na praxi a v odborných předmětech šikovný, je to nejlepší předpoklad pro budoucí práci, ale pokud neprojde přes jediný všeobecný předmět, cesta k výučnímu listu se pro něj zavírá. Každý ze systémů výuky má svá pro a proti, ale švýcarský model je v mnoha věcech funkčnější a logičtější než ten český.

Kromě porovnání výuky a získání nových informací a dalšího elánu do výuky Mechaniků motocyklů někteří žáci díky nabídce viceprezidenta svazu navázali kontakt v servisech a rovnou se dohodli na nástupu po vyučení na ISŠA. Viceprezident p. Fischer upozorňoval, že zajistí férové platové podmínky pro naše žáky. Nyní už první žák ve Švýcarsku pracuje. Pro ISŠA je tato výměna zkušeností dalším nábojem pro inovaci výuky a vzhledem k tomu, že byly všechny strany nadšeny, budeme v těchto výměnných pobytech v dalších letech pokračovat. A co žáci ISŠA ve Švýcarsku zažili?

Gloggner 2-Rad – Yamaha; Emmen
Pracovní den začínal v 8 hodin ráno a byli jsme přidělení ke dvěma studentům, kteří mají stejné zaměření jako my. Po celý den nás neustále zapojovali do různých prací na motocyklech. Práce byla velmi odlišná od té naší ve školních dílnách. Student převzal celý motocykl i se zakázkovým listem, na kterém měl napsané, co vše se má udělat. Nejdříve student projel motocykl, aby si ověřil závady, které se projevují majiteli. Poté závadu opravil a následně motocykl opět projel, aby se ujistil, že je vše v pořádku. Zbývalo motocykl umýt a nachystat na předání zákazníkovi. Dále jsme si také vyzkoušeli rozbalit nový motocykl a připravit k předání novému majiteli, který si u motocyklu přál jiná zrcátka, rukojeti a laděný výfuk včetně svodů a katalyzátoru. Na závěr jsme nainstalovali cestovní kufr, zkontrolovali provozní kapaliny a udělali výstupní prohlídku motocyklu. Po zbytek dne jsme prováděli běžný servis motocyklů ‑ výměnu motorového oleje či spojkových lamel. Kolem 18. hodiny jsme začali sklízet vystavené motocykly na prodejnu a aktuální zakázky zpět na servis. Druhý den jsme si v prostorách školy mohli vyzkoušet jízdu na motocyklu Honda CRF1000 Africa Twin s dvouspojkovým automatem DCT. Bylo zajímavé vyzkoušet si motocykl, který má řazení pomocí dvou tlačítek na řidítkách, nebo zcela automatické řazení.
Ondřej Šusta, Tomáš Houdek 3.M

MotoCenter Seetal – BMW, Husqvarna; Hochdorf
Naší volbou byl servis BMW a Husqvarna MotoCenter Seetal v městečku Hochdorf asi 50 km od našeho ubytování v Morschachu. Po servisech nás postupně rozváželi učitelé odborného výcviku. Při příjezdu na místo nás již čekala studentka švýcarské školy, se kterou jsme se znali již z předchozího setkání v ČR. Nejdříve nás provedla celým obchodem, ukázala nám zázemí a seznámila nás s celým kolektivem, který se choval velmi profesionálně a mile. Během celého dne jsme se vystřídali na mnoha motocyklech a prováděli běžné úkony spojené se servisními prohlídkami. Pracoviště na nás zapůsobilo velmi kladným dojmem. Servis je velmi dobře vybaven kvalitním nářadím a vše probíhá v čistotě. Velký ohlas u nás sklidil fakt, že studenti mohou nebo dokonce musejí provádět zkušební jízdy po servisu. Dále na nás zapůsobil velmi mladý kolektiv servismanů, který se skládal ze dvou trvalých pracovníku a čtyř studentů, se kterými jsme si rozuměli. Druhý den jsme navštívili školu Berufsbildungszentrum v Goldau. Téma na tento den byla dvouspojková převodovka DCT. Teoretická výuka probíhala v učebně, v praktické části jsme měli možnost demontovat spojku z motoru. Nejlepší byla zkušenost jízdy s motocyklem Honda CRF1000L Africa Twin DCT.
Daniel Šatánek, Lukáš Jaspar, 3.M

Moto Center Schwyz – KTM, Honda, BMW; Seewen
Ja so spolužiakom Mirom sme si vybrali servis Moto Center Schwyz. Osobne som mal s toho trochu strach, hlavne z angličtiny, bol som plný očakávaní, ale nakoniec to všetko veľmi dobre dopadlo. Celý deň sme pracovali na motorkách, kde prebiehaly rôzne servisy a večer sme šli späť na ubytovňu. Na konci dňa mne a spolužiakovi šéf servisu ponúkol, že ak chceme môžme pracovať v servise. Bolo to pre mňa veľkým prekvapením a povedal som si, že takú ponuku len tak ľahko nedostanem a rozhodol som sa že to vyskúšam. Další deň sme šli do ich školy, aby sme videli nejaké rozdiely alebo ako to u nich v škole prebieha. Preberali sme DCT Honda. Výuka prebiehala v školskej učebni a následne sme si to mohli vyskúšať naživo na motocykli Honda Africa Twin. Po škole nasledovala prehliadka múzea, ktoré sa týkalo technických vecí. Prehliadka múzea bola pre mňa veľmi zaujímavá a určite doporučujem osobne si ho prehliadnuť. Po múzeu následoval burger festival kde sme sa dobre bavili, dali si pár pív a kecali sme s našimi švajčiarskymi kamarátmi.
Andrej Bartoš, Miroslav Němec 3.M

Hans Leupi – Kawasaki, Aprilia, Ducati, MV Agusta, Vespa; Meggen
Servis Leupi se nacházel se zhruba 35 kilometrů od našeho ubytování. Náš pracovní den začal 8:40, když jsme si dovezli motorku Kawasaki Z400 na pravidelný servis po 12 000 kilometrech. V průběhu dne jsme pomáhali i ostatním pracovníkům v servise, aby práce rychleji ubíhala. Přezouvali jsme kola, měnili brzdovou kapalinu atd. Po obědě na nás čekala Kawasaki Versys 1000. Na přání zákazníka jsme montovali na motocykl přídavná osvětlení. Než jsme stihli úkol dodělat, dojeli nás zkontrolovat učitelé a potom jsme jeli na ubytování. Ve Švýcarsku jsme se podívali i do muzea nebo na výrobu olejů a doplňků značky Motorex. Měli jsme prohlídku města Luzern, vyjeli jsme dlouhou lanovkou na místní horu, kde jsme si dali osvěžující švýcarské pivo a byli jsme ve výrobně známých nožů Victorinox. Ukončení jednoho ze dnů bylo na burger-festivalu, kde jsme se všichni pořádně najedli. Jeden den jsme strávili s našimi novými kamarády ve škole. Učili jsme se o dvouspojkové technice, která zajišťuje automatické řazení. Mohli jsme se i projet na motocyklu Africa Twin 1000, která toto provedení nabízí. Ve většině jsme se shodli, že je to zajímavé a pohodlné, ale jako motorkáře nás baví si podřazovat před zatáčkou sami. Debatu jsme dokončili u grilování. Během rozhovoru jsme se začali zajímat o práci nebo brigádu ve Švýcarsku, kde mají velký zájem o studenty a nebojí se je zaměstnávat.
Tomáš Prax, David Vozdecký, 3.M

 

BIXE – Harley-Davidson, Hünenberg
Vybrali jsme si servis Harley Davidson a byl jsem za to rád. Servis měl moderní vybavení a práce šla pěkné od ruky, lidé byli velice milí a ochotní a na každou otázku se nám snažili odpovědět a vše nám vysvětlit. Další den jsme jeli na exkurzi do Motorexu. Bylo velice zajímavé pozorovat, jak se olej vyrábí. Další den jsme byli ve škole, kde jsme měli výuku v anglickém jazyce. Dozvěděli jsme se mnoho informací  o systému DCT od Hondy. Po škole jsme jeli do velmi zajímavého technického muzea a poslední den jsme zajeli na exkurzi do továrny na slavné nože Victorinox.
Marek Putna, Michal Richter, 3M

Felber Motorrad ‑ Kawasaki, Oberkirch
Dva servisy byly jen pro jednoho a já si vybral jeden z nich. Pracoval jsem celý den s mechanikem Tonym, začínali jsme s větším servisem na jedné Yamaze. Ze začátku jsem myslel, že bude největší problém s domluvou, ale po chvilce šroubovaní tato nervozita odpadla, protože pro ni došlo místo. V servisu jsme končili asi o půl šesté, tak jsem pomohl ještě klukům poklidit. Třetí den tripu jsme jeli do továrny Motorex, kterou jsme celou prošli, potom jsme měli přednášku a na závěr jsme se šli podívat do prodejny, která byla hned vedle továrny. Poté jsme šli na lanovku, která nás vyvezla na místní horu. Muzeum ve městě Luzern bylo velmi zajímavé a bylo se na co dívat, čekaly nás skvosty automobilové, letecké lodní či vlakové dopravy. Poslední den našeho tripu jsme navštívili továrnu Víctorinox, kde se vyrábí ty nože s dlouhou tradicí a vysokou kvalitou. Závěr byl ve znamení grilování ve škole v Goldau, kde jsme si užili poslední chvíle ve Švýcarsku, které pro nás pro všechny bylo velkou zkušeností.
Jan Jarkovský, 3.M

Moto 7 – Suzuki, Moto Guzzi, Cham
Servis otevíral v 7:00 a hned se začalo pracovat. Já jsem přijel až v 8:00, hned mě přivítal vedoucí servisu Daniel, provedl mě po servise a přiřadil k Tellimu, švýcarském studentovi. Dílna nebyla moc velká a moderní, spíše taková menší. Nebyla ani moc vybavená novějším nářadím. S Tellim jsme se hned spřátelili a vrhli se do práce. Nejvíce mě překvapilo seřizování souososti kol, kdy Telli vytáhl dlouhou tyč, přiložil k zadnímu kolu a měřil vzdálenost týče od předního kolo z obou stran, aby vzdálenost byla stejná. Ve škole používáme jednoduché měření souososti laserem. Získal jsem hodně zkušeností z opravování motocyklů z pohledu švýcarských mechaniků a rozhodně se mi zlepšila angličtina. Jen škoda, že jsem byl na servisu jenom jeden den.
Tomáš Večeřa 2.M 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE