Honda CX500 ze Slovácka
Text: Motorkáři.cz | Foto: archiv | Zveřejněno: 21.1.2014 | Zobrazeno: 34 632x
První Honda s podélně uloženým vidlicovým dvouválcem z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se poslední dobou stává základem nejrůznějších café racerů čím dál častěji. Najdete ji třeba v repertoáru legendární dánské dílny Wrenchmonkees a dalších světoznámých značek, ale povedené kousky se najdou i mnohem blíž. Před nedávnem jste se na tomhle místě mohli seznámit s pěkně upraveným CX našeho čtenáře ze severní Moravy, a krátce po něm se z té jižní ozval majitel neméně zajímavé přestavby.
Ondra vystudoval uměleckoprůmyslový design, a touhle profesí se dnes také živí v rodinné firmě. Motorky jsou jeho koníčkem už od 15 let, kdy si pořídil první Babettu, a časem se dostal přes Simsona a Cagivu 125 Supercity k první velké motorce, Suzuki Bandit GSF 600. Následovala Honda Hornet CB 600 F, se kterou přišly první nápady, jak na originálním stavu něco změnit. Větší rozdělávku ale vyzkoušel až na skútru Aprilie Habána 125, jehož kompletní renovace předcházela první přestavbě. Pro unikátní motor, nevšední design a dostupnou cenu si vybral Hondu CX 500.
O.Ž. Cíleně jsem hledal motorku v dobrém stavu. Hlavně po motorické stránce. Nechtěl jsem rozdělávat motor. Náhodně jsem trefil na kluka, co ji měl snad 11 let doma a poslední 3 roky se na ni jen prášilo. Stavěl dům. Byla to leštěnka a jeho láska. Kdybych mu narovinu řekl, že z ní chci něco stavět tak jsem přesvědčen, že by mi ji neprodal.
Nebylo ti líto s ní vůbec něco dělat?
Z počátku ne, ale čím déle jsem ji vlastnil tím to rozhodování bylo horší a horší. Motorka v originále je strašně mohutná a špatně ovladatelná. Nelituji rozhodnutí pro přestavbu.
Než jsem se do přestavby pustil prolezl jsem internet křížem krážem. Motorku jsem si navrhl prakticky sám s pomocí níže uvedených kamarádů. Největší inspirací pro mě jsou kluci ze Španělska CRD Cafe Racer Dreams.
Jaký byl rozpočet? Povedlo se ho dodržet?
Rozpočet jsem neměl. Cílem bylo utrácet co nejmíň, ale neškudlit. Něco se dá sehnat z druhé ruky, něco vyrobit. Nicméně více věcí se z té motorky odmontovalo, než se tam vrátilo.
Když to vezmeme od začátku: dělal jsi nějaké úpravy rámu a motoru?
Zkracoval jsem podsedlovou část rámu, takže spíš jen kosmetika, žádná velká úprava:-) Motor je v původním provedení, jen se dávalo přímé sání. To byla nutnost. Airbox šel ven a vracet jsem ho nechtěl. Jenže tam, kde byl airbox byla i baterka a tak nastal problém kam s ní. V prostoru pod sedlem jsem ji nechat nechtěl. Podařilo se nám vymyslet držák baterky pod motorem mezi svody výfuků. Původně tam byl spojovací díl originálních výfuků. Moc místa tam nebylo, ale podařilo se. Na podvozku jsou jenom tvrdší pružiny v předních tlumičích.
Moc toho není, protože jsem chtěl maximálně využít původní díly. Něco jsem ale koupit musel, například tachometru. Snažil jsem se využít původního převodu z předního kola, ale nepodařilo se. Našel jsem krásný klasický tachometr s moderní technikou. Má bílé podsvícení tím koresponduje s přední lampou.
Přední světlo má také nádech moderní technologie, ale stále se tváří klasicky. Je to lampa s čirou optikou, osazená dvouvláknovou žárovkou a led kroužkem kolem obvodu.Zadní světlo bylo potřeba udělat minimalistické, ale zároveň muselo dostatečně svítit. Těmto požadavkům nejlépe vyhovovalo malé světlo Texas s osvětlením registrační značky. Blinkry Arizona jsou celokovové s oranžovým krytím a krásně dokreslují tvář motorky.
Přední světlo má také nádech moderní technologie, ale stále se tváří klasicky. Je to lampa s čirou optikou, osazená dvouvláknovou žárovkou a led kroužkem kolem obvodu.Zadní světlo bylo potřeba udělat minimalistické, ale zároveň muselo dostatečně svítit. Těmto požadavkům nejlépe vyhovovalo malé světlo Texas s osvětlením registrační značky. Blinkry Arizona jsou celokovové s oranžovým krytím a krásně dokreslují tvář motorky.
Nejtvrším oříškem bylo asi sedlo. Chtěl jsem mít na motorce něco jednoduchého, ale nic lacině vypadajícího. Jelikož je motorka upravována kompletně na míru, tak se nedalo využít žádných předpřipravených konstrukcí ani sedel. Pustil jsem se do sedla sám. Základ pro sedlo byl PP plast. Ten se mi podařil vytvarovat podle rámu horkovzdušnou pistolí. Po vytvarování prohnutí se řešila délka sedla a celkový tvar. Původně se motorka stavěla jako jednosedadlová, ale nakonec se udělal kompromis a na motorce se svezou i dva, i když jen nouzově.
Dále jsem musel vymyslet kotvení sedla. V přední části jsem využil nádrže a udělal jsem plastový nos, který se zasune pod nádrž. V zadní části jsem z pásoviny udělal konstrukci jak pro ukotvení sedla k rámu tak pro uchycení blinkrů. Tato konstrukce je přinýtována k základu sedla. Po celé délce sedla je silná pásovina pro výztuhu. Základ sedla je s touto pásovinou pronýtovaný, aby se zaručila tuhost.
Na závěr bylo nutné sedlo pokrýt molitanem a vytvarovat ho do požadovaného tvaru. To byla asi ta nejtěžší část. Neměl jsem s tou prací žádné zkušenosti. Molitan se nalepil na plastový základ a hrubý tvar jsem obřízl pásovou pilou. Tyto nástroje naštěstí máme doma. Na závěr jsem přistoupil k broušení molitanu. Nástěnná bruska na dřevo o průměru 500 mm byla ideálním řešením. Člověk si musel dávat velký pozor, protože molitan se chová záludně. Stačila chvilku nepozornosti a molitan byl nenávratně odbroušen. Při druhém pokusu jsem si dal větší pozor a podařilo se mi sedlo vytvarovat dle mých představ. Na závěr bylo nutné sedlo očalounit a to už jsem nechal na odbornících. Můj požadavek se zdál nerealizovatelný, ale po různých konzultacích a drobných úpravách se podařilo sedlo dokončit a jsem s ním spokojen.
Na závěr bylo nutné sedlo pokrýt molitanem a vytvarovat ho do požadovaného tvaru. To byla asi ta nejtěžší část. Neměl jsem s tou prací žádné zkušenosti. Molitan se nalepil na plastový základ a hrubý tvar jsem obřízl pásovou pilou. Tyto nástroje naštěstí máme doma. Na závěr jsem přistoupil k broušení molitanu. Nástěnná bruska na dřevo o průměru 500 mm byla ideálním řešením. Člověk si musel dávat velký pozor, protože molitan se chová záludně. Stačila chvilku nepozornosti a molitan byl nenávratně odbroušen. Při druhém pokusu jsem si dal větší pozor a podařilo se mi sedlo vytvarovat dle mých představ. Na závěr bylo nutné sedlo očalounit a to už jsem nechal na odbornících. Můj požadavek se zdál nerealizovatelný, ale po různých konzultacích a drobných úpravách se podařilo sedlo dokončit a jsem s ním spokojen.
Stupačky jsou na stejných místech jen jsou nahrazeny motokrosovou verzí. K motorce to sedí a dodávají správnou hrubost. Zadní stupačky jsou minimalistické, jen pro případ nouze.
Výfuky se mi podařilo zakoupit na bazaru z motocyklu Triumph Bonneville a nemusel jsem na nich dělat žádné úpravy. Vše sedělo tak jak jsem měl plus mínus namyšlené. Jen svody jsem musel nechat upravit. Na závěr se svody omotaly omotávkou a ta se nastříkala černou barvou. Kotouče jsou originál, jen jsem je nechal na CNC odfrézovat do atraktivnějšího tvaru.
Výfuky se mi podařilo zakoupit na bazaru z motocyklu Triumph Bonneville a nemusel jsem na nich dělat žádné úpravy. Vše sedělo tak jak jsem měl plus mínus namyšlené. Jen svody jsem musel nechat upravit. Na závěr se svody omotaly omotávkou a ta se nastříkala černou barvou. Kotouče jsou originál, jen jsem je nechal na CNC odfrézovat do atraktivnějšího tvaru.
Pneumatiky jsem vybral Continental Twinduro. Dodávají motorce správnou hrubost. Ještě bych zmínil přední a zadní blatník. Blatníky jsem vyrobil z předního originálního blatníku. Je tak velký, že po zkrácení na požadovanou velikost předního blatníku zůstal velký kus jako odpad a z něj jsem vyklepal a upravil zadní blatník. Přední blatník jsem nastříkal na stejnou barvu jako je rám a zadní jsem nechal v chromu. Drobné doplňky jako prachovky na předních vidlicích, držák registrační značky asi není nutné zmiňovat.
Před finálním lakem byly ve hře tři barevné kombinace. Proč vyhrála zrovna bílo-černá? Dlouho jsem se rozhodoval jakou kombinaci zvolit. Všechny jsou pěkné, ale bílo hnědočerná nejlépe podtrhuje charakter motorky. Část jsem si stříkal doma na dvorku. Rám, kola, vidlice, kardan jsem nechal stříkat komaxitem. Ostatní je akrylová barva. Motor je vodou chlazený, takže akrylová barva tuto teplotu vydrží.
Pracovalo se na ni pomalu 1 rok. Nebylo možné na ni pracovat třeba měsíc v kuse. Nakonec je to dobře. Bylo dost času doladit všechny detaily. Motorka ale ještě není dokončená na 100%. Schází tam pár detailů. Například hnědé ručky, lépe uchytit tachometr s kontrolkami, atd. Rád bych tady zmínil dva kamarády, kteří mi hodně pomohli - Petra Trávníčka a Martina Flíčka.
Především se chystám stavět dům, ale hned jak budu moct, pustím se do BMW R 850 R nebo BMW GS 1100.
Držíme palce při stavbě domu i dalších motorek:-)
Náš tip
Mrkněte na stránky Ondrových kámošů, kteří mu pomáhali upravit Hondu CX500. www.mototravnicek.cz www.iron-moto.cz
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz