Testujeme nové Moto Guzzi V7 III Carbon, Rough a Milano

Model V7 v loňském roce oslavil padesát let své existence. Při té příležitosti továrna představila třetí verzi oblíbených naháčů a přibalila k tomu tři zcela nové verze. Čím se liší a jak novinky fungují, právě zjišťujeme v Itálii. Prozatím si pojďme zrekapitulovat, co že je tu nového.

Testujeme nové Moto Guzzi V7 III Carbon, Rough a Milano

Kapitoly článku

Vcelku velké změny vloni prodělal společný základ všech strojů – rám. Dvojitou kolébku v továrně zesílili a upravili její geometrii, což by se mělo pozitivně podepsat na ovladatelnosti a stabilitě. K rámu se sluší dodat i to, že se v továrně soustředili také na zlepšení jeho povrchové úpravy.  Zadní tlumiče Kayaba, u kterých je možné nastavit předpětí pružin, se také dočkaly úprav a zapracovalo se i na komfortu posádky.

Jako entry level bike značky, dostala V7 o 20 mm nižší sedlo, díky čemu bude přívětivější i k nižším postavám. Když už v tom inženýři byli, upravili také stupačky (včetně spolujezdcových) a vzhled sedel. Schválně to píšeme v množném čísle, protože sedla jsou jednou z věcí určujících vzhled a charakter jednotlivých verzí, protože mají na každém modelu svůj specifický vzhled.

Velké věci se udály kolem srdce motorky. U něj bylo hlavním cílem zvýšit zábavnost a tím i celkový požitek z jízdy, ale také jeho spolehlivost. Kliková skříň motoru je v nejdůležitějších místech zesílená, u klikové hřídele se inženýři zaměřili na její setrvačný moment a vyvážení tak, aby vybalancovali živou odezvu motoru na přidání plynu a brždění motoru. Upravené je také mazání motoru zlepšující odvod tepla, zároveň by díky tomu mělo docházet k menším výkonovým ztrátám a tím i k nižší spotřebě paliva. Na menších výkonových ztrátách se podílí také ventilační systém, který ulehčuje práci čerpadlu při čerpání oleje z klikové skříně. To může být tím pádem menší a úspornější.

U loni představené „trojky“ se odehrály změny i na horních partiích motoru. Objevily se nové hliníkové hlavy válců, nové válce a také písty. Přitom si ale motor zachoval své původní hodnoty vrtání a zdvihu (80 mm x 74 mm, 744 ccm). Všechny tyhle změny se podepsaly na výsledném výkonu 52 koní při 6 200 otáčkách, doprovázených 60 Nm v 4 900 otáčkách za minutu a plochou křivkou. Výkon je na zadní kolo přenášen přes novou suchou spojku, u ní se hrálo na zvýšení odolnosti a snazší ovládání. Šestistupňová převodovka byla představena už u V7 II, v třetím pokračování ale najdete upravený první a poslední rychlostní stupeň.

Co se vzhledu týče, tam se upravovalo jenom decentně, protože co funguje, není třeba měnit. Nové jsou pouze blinkry, úpravou prošly boční kryty rámu, kryty vstřikování, zrcátka a budíky. Přepínání funkcí se odehrává pomocí tlačítka na pravém řídítku, kromě standardních údajů budíky zobrazují hodnotu spotřeby, teploty okolního vzduchu nebo zařazený rychlostní stupeň. Tak trošku vtipnými funkcemi jsou u takto zaměřené motorky nastavitelná kontrolka pro přeřazení (a to i při nízkých otáčkách) a kontrola trakce MGCT. Na druhou stranu jde o motorku cílící na začátečníky, takže si to své uživatele asi najde, stejně jako multimediální připojení mobilního telefonu MG-MP. Tolik vylepšení společná pro všechny modely V7 III. Mezi ně patří i V7 III Special, kterou jsme loni měli v testu. Co v sobě ale ukrývají tři novinky Carbon, Rough a Milano?

V7 III Carbon

Karbonová varianta je tou nejexkluzivnější, po Racerovi druhou nejdražší, a nakonec jedinou limitovanou „vé sedmou“ v nabídce. Vyrobí se jich 1921 (podle roku založení továrny), a kvůli tomu je na řídítka umístěný štítek s číslem. Tím hlavním, co vás ale praští do očí, je karbonová karoserie motorky, na které továrna oslavuje potenciál stroje k úpravám. S klasickými tvary V7 kontrastuje moderní materiál. Z něj jsou boční kryty pod sedlem a zkrácené blatníky, doplňuje je nádrž v matné černé barvě a s ní zase ostře kontrastují červené hlavy válců.

Tahle barva dává ještě vyniknout přednímu brzdovému třmenu, logu na nádrži a na krytech pod sedlem. K prozkoumání ostatních detailů musíte jít k motorce blíž. Potom vynikne černý hliníkový uzávěr nádrže, černý rámeček předního světla, kryty vstřikování a zadní brzdový válec. Na závěr zmíníme luxusní ručně šité sedlo s červeným prošíváním z voděodolné Alcantary.

V7 III Rough

Rough už je podle svého názvu drsňák, my bychom dodali, že vesnický. Rozhodně to není nic hanlivého, jeho původ připomínají hlavně pneumatiky obuté na drátěných kolech, matná šedá barva, prošívané sedlo s řemenem pro spolujezdkyni a hliníkové kryty pod sedlem. Ze stejného materiálu jsou také blatníky. Vizáž drsňáka dotváří prachovky na předních vidlicích a rámeček předního světla v černé barvě, kterému pomáhají černě lakované výfuky, kryty vstřikování a válce.

 

V7 III Milano

Poslední novinka je pravým opakem drsňáka Rough. Jmenuje se Milano, a jak už název napovídá, jde o městského šviháka. Stejně jako Rough má hliníkové blatníky doplněné o hliníkový kryt pod sedlem, nicméně byste tady černou barvu hledali marně. Výfuky jsou vyvedeny v chromu, stejně jako rámeček světla nebo madlo pro spolujezdce, které je tady navíc. Blyštivou barvu má na sobě i šedá nádrž. Model V7 III Milano vyjíždí do světa na hliníkových paprskových kolech a jako jediný ze tří novinek je vybavený párem budíků.

U tří nových modelů to je na první pohled jenom o barevných provedeních, nechme se proto překvapit, jestli i tyhle malé změny dokáží změnit pocit při řízení. Už brzo nám na to odpoví náš redaktor Martin Hakl, mezitím mu pište dotazy ohledně novinek, a on se postará o nalezení správných odpovědí.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 9 Kč od 6 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist