"Džíksr” trochu jinak
Text: Miroslav Kalous | Foto: archiv | Zveřejněno: 27.1.2016 | Zobrazeno: 19 603x
GSX-R je pojem. GSX-R jsou svaly, testosteron, rozmazaná krajina. GSX-R voní jako 24hodin L´Mans. GSX-R zvyšuje sexappel! No jo, jenže co když jste nebrali při narození zrovna dobrý karty, vaším domovem je hlínou oplácanej domek v přelidněný kolonii indickýho předměstí, na litr benzínu vyděláváte půl dne a místo šetření rupií na zadní 200mm gumu si radši šetříte na budoucí manželku?
Není to lehký. Přesto se lidnatej indickej trh nevyplácí ignorovat a když nabídnete dostupnou cenu, vyděláte balík. Suzuki je jedna z těch, kteří to moc dobře vědí a specielně pro tuto zemi (prodává se ale i jinde – například na Filipínách, v Indonésii…) připravila model nazývanej GIXXER.
Varianta s kapotáží mate tělem a do rodiny GSX-R by vizuelně zapadla bez potíží. Už druhý pohled ale objeví nesměle dimenzovanej kotouč vpředu, buben vzadu a podivnou mezeru uprostřed bajku, kterou je vidět skrz.
Nekapotovanej model už to neschová – pohonná jednotka je stará dobrá koncepce jednoválcovýho OHCéčka se vzduchovým chlazením, pětikvaltem a dokonce ještě karburátorovým plněním. Na rozdíl od EU verzí dostal 155ccm válec, aby to svoje kilíčko dosahoval s větší jistotou. Ostatně udávanejch patnáct koní na 134 kil natankovaný váhy není žádná tragédie a nepochybuju, že Suzuki udělala všechno pro to, aby se pilot bavil, bez ohledu na designový trny v očích v podobě zadního bubnu a nožní startpáky, který z ostře tvarovanejch kapot detailistu dráždí.
Že je Gixxer na svých trzích považován za opravdový sportovní bajk, o tom svědčí vlastní seriál okruhových závodů (!). Do něj nastupují stroje identicky vybavené (Suzuki přímo prodává závodní model), což nejlíp ukáže, kdo je nej jezdec a kdo se jen vozí.
Co dělá závodního Gixxera speciálem? Srdce motoru je sériovka, ale periferie jsou už továrně upravené – sání, karburátor i výfuk Suzuki vymazlila a tím vydolovala z motoru další čtyři koníky. Pro takhle malej motor to znamená +25 % na výkonu ! Pro vyšší top speed přibyl zub na sekundárním kolečku.
Podvozek je sériovka. Přední vidlice byla spuštěná o 20 mm v brejlích, pro ještě vyšší agilitu a ráfky obouvají závodní gumy s nižším profilem a měkčí směsí. Zajímavý je, že tyhle gumy se nedají běžně koupit a jsou k dispozici jen závodníkům. Zmínil jsem, že už sériovka obouvá vzadu pěknou 140mm gumu?
V Race verzi dostáváte užší řídítka uchycený napřímo na vidlici, stupny o 15 mm víc vzadu a o 20 mm výš. Společně s jinak tvarovaným výfukem umožňují náklon o 5 až 10° vyšší.
Race verzi měli možnost testnout britští novináři a nevycházeli z údivu, kolik srandy s motorkou na utaženém okruhu zažili. Naměřená maximálka 145 km/h je hodnota zatraceně dobrá.
Zbrusu nová Suzuki vás v Indii vyjde na míň než 90 tisíc rupií a to se dá přepočítat zhruba na 33 tisíc Českých korun, ačkoli ji v EU nekoupíte.
Škoda. Sosnová, nebo Mýto by mu mohly slušet.
Fejzřík
Nejenom GSX-R má svojí indickou miniaturku, ale taky Yamaha poslala do boje poníka s plnokrevným jménem.
Fazer je vůbec u ladiček oblíbený jméno – první toho jména byl jakýmsi odlehčeným V-maxem s motorem 700 ccm, pak už známá šestistovka a litr. No a kdesi na východě si zatím vrčel Fazer 1.0.
Základ motorky byl dokonale indickej, chtělo by se říct: otevřenej rám, RWU vidle vpředu, ocelová kyvka vzadu. Skvěle to dokresluje zadní bubnová brzda, naštěstí vpředu už najdeme 267mm kotouč a dvoupístek. Kola sedmnáctky, vzadu dojem budící 140mm.
Motor je jasnej klasik – jednoválec, OHC s dvěma ventilama, chlazení vzduchem a objem indicky 153 ccm. Karburátor z toho dovede vyloudit skoro 14 koní.
No a aby to nebyla jen mírně vylepšená YBR a mělo to správnej šmak, přibyla kapota ve stylu Fazerů. Díky tomu působí motorka objemnějším dojmem.
Microsoft nás učí, že když se něco jmenuje „číslo-tečka-číslo“, můžeme čekat další verzi, díky níž budeme nostalgicky vzpomínat na tu předchozí…
Fazer vyšel ve verzi 2.0. Dostal pěknější plasty, hezky zaoblené a na zadním kole přibyl lapač nečistot místo dlouhýho podblatníku. Co nepotěší, je výkon mírně zmenšeného motoru (dvojka má přesně 149 ccm), který ztratil přesně jednoho koně. Taková ztráta u malorážky zamrzí a nevyváží jí ani zhubnutí čtyř kil na podvozku.
Co nejspíš nedovedeme ocenit tolik, jako Indové, to je vstřikování, respektive jeho dopad na spotřebu – z 2,86 l/100km u Jedničky spadla na 2,22 l/100km u Dvojky…
Málem bych zapomněl! K mání je i verze s plnou kapotáží – Baby R1.
Maximálka, kterou Fazer 2.0 umí je 118 km/h a podle aktuálních kurzů by Čecha vyšla na 31 tisíc korun…
Horneťák
Kdo nám chybí do party?! No jasně! Hornet, mávající vlajkou Hondy na indickým trhu!
Podvozkově je to tak moc podobný kámošům, že bychom se mrkli jen na rozdíly. Přední třípístek a dvě hadice, to je jasný znamení, že Honda se dá pořídit (za příplatek) i se systémem propojení brzd CBS. Aby to bylo jednodušší, je zadní kolo osazený kotoučem 220 mm a ani přední 270mm není žádnej drobek.
Motor má tučnejch 162 ccm, vstřikování a výkonově zůstává těsně pod hodnotou šestnáct koní. Přesto se oficálně uvádí maximálka „jen“ 110 km/h – reálně bych čekal veselejší čísla, ale možná se tu podepsala absence kapotáže. Zadní kolo machruje – stejně jako kamarádi -pneumatikou 140 mm R17, která sice vypadá hezky, ale malému objemu obvykle nesvědčí. Ačkoli, kdo ví – Honda totiž udává spotřebu 2 litry na sto (!).
Pokud bychom porovnávali se současně prodávanou CB125F, vypadá Hornet ostřeji a svým způsobem dospěleji. Jestli tohle čte někdo z Hondy: ten profilovanej černej plast je výbornej!
A klasicky, kolik by to mohlo stát, kdyby…. Zaokrouhleno to vychází na 31 tisíc CZK. Hezký.
