Na Intruderech do Španělska

Co napsat? Klasické válení se u moře. Koupání v moři nebo v bazénu. Výlet do přístavu. Romantické večeře s mořskými plody a pivkem nebo vínem. Celkem typické pro španělské pobřeží bylo, že ve stánku s korálky a šatky prodával kluk z Ostravy, zmrzlinu prodávala jedna studentka z Polska a v restauraci nás obsluhovaly dvě příjemné Slovenky.
Technická: Kemp 4 noci pro 2 osoby, 2 moto + stan 152,80 Eur. Výborný půllitr piva 3,50 Eur, velké kafe s mlékem 2 Eur, mísa slávek 7,40 Eur, Paella pro 2 osoby 24 Eur, kopeček zmrzliny 2,50 Eur, grilované kuře celé 9 Eur.

Den odjezdu. Ráno je modro, ve Francii se potom zatahuje, ale neprší. Je velké teplo. U Figueres najíždíme na dálnici a rychlým přesunem jedeme na Narbonne. U Beziers odbočujeme na Millau, čímž míjíme avizovanou dálniční pumpu. Tachometr ukazuje 140 km od tankování, takže si to rychlostí kolem 130-140 km/h v klidu šineme dál. Kousek za Clermontem, kdy máme najeto 170 km, mi docela nečekaně dochází benzín. Házím na sebe oranžovou reflexní vestu a sedám si na svodidla. Co také jiného, že? Manželka, které v nádrži ještě něco málo zbývá, se vydává na záchrannou akci. Asi za 20 minut přichází SMSka, že objevila jednu pumpu v nedalekém městečku a že se už vrací s benzínem pro mě. Opravdu velké štěstí. Zanedlouho již vidím svou ženu, jak jede po dálnici na protější straně a oba na sebe radostně máváme. Přímo u mě zastavuje až za dalších 30 minut, protože špatně sjela na dálničním křižování a musela se vracet dalších skoro 30 kilometrů, aby se mohla otočit. Dopadlo to tedy dobře. Na nejbližším možném místě stavíme a dáváme si kafe, aby se manželka uklidnila. Bylo to na ni trochu moc. Za chvilku to už je ale dobré a všemu se jen smějeme. Dnešní den nás ještě čeká přejezd obrovského viaduktu v Millau, což je naprosto monumentální technické dílo a průjezd podvečerním Lyonem, což je naprostý ultramazec. Tak ucpané město jsem dlouho neviděl. Velká výhoda ale pro motorkáře je, že řidiči aut se snaží uvolnit mašinám cestu, takže motorky a skútry tak nějak jedou. V Lyonu nalézáme motel F1 a jsme rádi, že se můžeme vyspat v posteli. Předpověď počasí na další dny nehlásí nic příjemného. Má pršet a to tak, že skoro pořád.
Technická: Mýto ESP 2,95 na 1moto. FR 6,10 na 1 moto, Most v Millau 4,10 Eur.
Pokoj v F1 pro 2 lidi se snídaní 41,68 Eur

Předpověď nelhala. Leje jako z konve, takže nemoky na sebe. Odjíždíme před sedmou hodinou ranní a máme v plánu přiblížit se dalších asi 600 kilometrů k domovu. Stále prší, ale je docela teplo. Na jedné pumpě přichází žena se zlepšovákem a navlékáme si vždy u pumpy na ruce pod rukavice igelitové rukavičky, které visí všude na stojanech. Je to výborná věc, když jedete delší dobu v dešti. Nám se to tedy osvědčilo. Naplánovaných 600 kilometrů máme ale již v půl třetí odpoledne, tak jedeme dál. Občas přestane pršet, ale opravdu jen výjimečně. Skoro přesně v sedm večer přijíždíme do Čech a jsme rozhodnuti dojet až domů. Už se stmívá a před Plzní vjíždíme do ohromné bouřky. V televizi druhý den říkají, že bylo tu noc 60 tisíc blesků. Jsme z toho celkem vystrašení, ale jedeme. V Praze je to lepší a kolem půl jedenácté stavíme na Benzině těsně za Prahou. Odtud nás již vede na své Kawině T-max z domovských Pasacheros, který nám přijel naproti a před Mladou Boleslaví se připojuje Míra na GoldWingu také z Pasacheros. Doma jsme před půlnocí. Máme za sebou 1227 kilometrů a z toho minimálně 1000 kilometrů v dešti, takže následuje dvojkombinace sprcha a postel.
Technická: mýto Lyon – Mulhouse 15 eur za 1 moto