Motodovolená 2016 po pobřeží do Španělska.

Středa 31.8. Martigues u Marseille – Avignon

Dnešní trasa je krátká a pohodová. Příjíždíme do Avignonu kolem poledne, do kempu Bagatelle, který se nachází na ostrově řeky Rhony. Před námi vidíme slavný avignonský most a hradby. V plánu je zdržet se dva dny. Rychle se dáváme do stavění stanu, vykoupat a jdeme pěšky do centra Avignonu ke slavnému mostu, papežskému paláci, procházíme uličkami města. Dáme si pizzu v restauraci a zatím nejdražší vodu (1l za 6 euro) a vracíme se zpět do kempu. Ráno nás čeká cesta k dalším památkám. V recepci v kempu pořizujeme magnetku a mapu Provance a jedeme na motorce k akvaduktu Pont du Gard. Parkujeme na placeném parkovišti a jdeme ke slavnému mostu, pořizujeme foto a litujeme, že jsme nechali plavky v motorce, mohli jsme se vykoupat v řece. Přecházíme most koukneme na prehistorickou jeskyni. Nesmí chybět zmrzlina a káva v místní restauraci. Po prohlídce vyrážíme do Nimes. Hledáme arénu, ale je zácpa a tak ji objíždím drze po chodníku a parkujeme přímo na náměstí. Aréna je přímo na druhé straně. Platíme vstupné, prolézáme arénu, fotíme, vylezeme až nahoru a kocháme se krásným výhledem. Cestou zpět zastavujeme v krásné hospůdce u silnice na oběd. Večer jdeme do restaurace v kempu na pivo, odkud pozorujeme nasvícený avignonský most a hradby města Avignonu. Letos padlo zatím více piv než zmrzlin. Ujeto 114 km + 150 km výlety.

Pátek 2.9. Avignon – Perpignan  kemp Mar Estang

Ráno se dozvídáme od cyklisty, který stanoval vedle nás, že mu v Avignonu ukradli zamčené kolo. Sbalil se a šel na vlak. Krade se všude a konkrétně v Avignonu, známému na cyklozájezdu také ukradli kolo. Máme sbaleno a v cca 9 hod. vyjíždíme z Avignonu do Perpignanu, poslední zastávka ve Francii. Příjezd do velkého kempu Mar Estang, je cca v 16:30 hod., stavíme stan a jdeme se vykoupat do moře, po návratu večeříme a jdeme na večerní procházku podél moře a do města. Hotely, restaurace, palmy a nekonečné pláže, pořád ten stejný pohled, který se neokouká. Ujeto 302 km.

Sobota 3.9. Perpignan – Masnou u Barcelony.

V odpoledních hodinách přijíždíme do kempu Masnou 11 km od Barcelony. Vyřídíme vše potřebné a ubytujeme se, vybíráme místo ve stínu. Přímo v kempu se nachází 25 m bazén, což je bomba. V naší blízkosti se potkáváme s mladou dvojicí poláků - pěšáky, kteří nás seznamují s místními zvyklostmi a kde co najdeme. Na tomto místě máme v plánu strávit 5 nocí a užít si, jak památky v Barceloně, tak i koupání v moři a u bazénu. Následující den – neděle, jdeme pěšky prozkoumat okolí a nakoupit. Je vedro a když konečně narazíme na Lidl zjišťujeme, že mají zavřeno – v neděli se prostě nepracuje ! Dále zjišťujeme, že přes poledne mají „maňánu“ zavřeno skoro všude až do podvečerních hodin. Nakonec nakupujeme v malých obchůdcích, vracíme se zpět a jdeme k bazénu.

V pondělí jedeme na celodenní výlet do Barcelony na motorce. Zaparkujeme a památky obcházíme pěšky, vidíme toho opravdu hodně. K večeru jedeme do olympijského areálu, po prohlídce jdeme k muzeu, odkud je vidět shora na Barcelonu, včetně arény a fontán. Dle počtu lidí čekajících na spuštění fontán, čekáme též, ale nakonec se nedočkáme, protože naši polští sousedé nám oznamují, že zjistili, že fontána v pondělí netryská, škoda. Pohledem se loučíme s noční Barcelonou a jdeme k motorce. Fontána sice nebyla, ale večerní průjezd středem Barcelony je úžasný a dokonce adrenalinový zážitek, co se týká provozu, mají takové chaotické křižovatky a kruháče, že někdy člověk neví, kam se správně zařadit. Do toho Vás zleva a zprava objíždějí skůtraři, takže musíte být stále ve střehu. Ani se nedivíme, že mají odřená a bouraná auta. Během cesty začínáme mít problém s kontakty, motorka chcípne a je bez elektriky. Na silnici v provozu Zdenda zkoukne, ( to není dobré znamení, což se později potvrdí ) motor naběhne a frčíme do kempu. Další dny trávíme u moře a nabíráme síly na cestu zpět, ale čeká nás ještě trpaslík – Andorra, poslední plánovaný stát této cesty. Ujeto 293 km + 60 km výlet.

Čtvrtek 8.9. Masnou – Andorra – plánováno bylo do Toulouse.

Po probuzení proběhnou stejné úkony jako obvykle, snažíme se vyjet co nejdříve a daří se nám. Je vedro. Jedeme nádhernou krajinou, musíme zdolat hory - Pyreneje, ale nehrotíme to a jedeme vcelku po dobrých silnicích, užíváme si krajinu a zatáčky. Vjíždíme do dlouhého tunelu mezi hranicí Španělska a Andorry, kde nás na konci čeká překvapení v podobě mýtného za tunel – 9,6 euro. Je to jediná platba, kterou jsme na této dlouhé cestě zaplatili za dálnice či mýto. Vjíždíme konečně do Andorry je kolem poledne, nádherná země, obklopená horama a bohatá, nejlevnější benzín 1,03 eur/l , DPH 4,5 %, to se jim tam žije, bohatí občané, bohatá země !! Stavíme a poohlížíme se po nějaké restauraci na jídlo, co myslíte, oblíbená „maňána“. Zdeněk ladí navigaci a v plánu je projet a pokochat se Andorrou, pojíst a přejet za hranice do Francie a najít nocleh v kempu u Toulouse. Chceme popojet dále do středu města a nemůžeme nastartovat, slabá baterka, tak volíme roztlačení a Goldík chytne, už se nám to nějak nezdá, začínáme být značně neklidní, vyfrčíme výše, stavíme u obchodu, opět zavřeno a opět nenastartujeme. Rapidně klesá nabíjení z 12 na 8 a méně, což je dost velkej průšvih. Nakonec jsme bez proudu.

Motorku zatlačíme ke kraji, je cca 16 hod. Zdeněk vybalí nářadí a jde se podívat co se děje. No dělo se to, čeho jsme se nejvíce obávali, seškvařené dráty a svorkovnice od alternátoru a co hůře, nebylo opraveno to, co mělo být opraveno před naším odjezdem!! Několik tisíc km od domova, v cizině, bez jazykových dovedností, ale naštěstí již 2 rokem využíváme služby Europ Assistance - Moto Care, už bychom bez tohoto pojištění nikam nejeli. Voláme a čekáme na spojení s  Prahou, upřesníme místo. Bylo velké štěstí, že nám to vyplivlo v civilizaci a né někde v horách či hůře v nepřehledných zatáčkách. Naštěstí to bylo v Andoře, která je sice malá, ale je tam všechno. Čekáme na zprávu v kolik přijede odtahovka, v hlavě se nám honí myšlenky, jak daleko je servis, co bude stát oprava a nejhorší variantou je repatriace motorky. Už umíráme hlady, tak jdeme do asi 50 m vzdálené restaurace a dáváme si pizzu a pivo, je nám jasné, že řídit se už dneska nebude. Před sebou máme asi 17 až 18 set kilometrů a končící dovolenou. Během jídla volají z centrály a to německy, že odtah dorazí. Čekáme, za cca 1 hod. dorazí pohodový maník, spustí na nás, takže přijde na řadu znaková řeč a závěr je, že nás odveze cca 1 km do své garáže, protože v Hondě už je zavřeno, tam vyložíme s tím, že zítra ráno v 10 hod. opět naložíme a odvezeme motorku do autorizovaného servisu „Honda“. Už je skoro večer, nemáme kde hlavu složit. Studujeme podmínky pojistky a vyčteme, že máme nárok na 1 noc v hotelu se snídaní, voláme do Prahy a hledáme hotel společně přes net, naštěstí Andorra jich má opravdu hodně. Nakonec se ubytováváme v hotelu Monte Carlo vzdáleném asi 100 m od garáže. Moc jsme toho nenaspali, nervy pracovaly na plné obrátky. Je zde ráno, posnídáme a mažeme k odtahovce, chlapi už nakládají našeho miláčka. Tak a teď to nejdůležitější, autorizovaný servis Honda je vzdálen cca 5 km, jásáme, zlatá Andorra, ale je pátek a pokud se bude objednávat náhradní díl, můžeme se zdržet i 5 dní. Všichni se k nám chovají pěkně, jenom ta jazyková bariéra, ale vše nějak běží, nakonec nás technik bere do kanceláře a přes překladač Google se domlouváme. Posílá nás do města s tím, že máme přijít v 15 hod. Ptáme se na kemp, technik na Googlu najde kemp Vallira cca 1 km od servisu, vytiskne nám mapu. Jdeme se tam podívat. Všechny věci necháváme na dílně u motorky. Couráme po městě, najíme se a studujeme navigaci, jak nejrychleji domů, pokud to opraví. V 15 hodin přicházíme do servisu s obavami a dozvídáme se, že motorka bude opravena asi v 16 hod. Naštěstí nic důležitého nevyhořelo, stačilo vyměnit vyhořelou svorkovnici a kus kabelu (to je to co nebylo opraveno před odjezdem). Necháme ještě dolít olej do motoru. Stálo nás to 108 euro, ale mohlo to být horší. Předáváme opraváři a technikovi Becherovky a velké dík za všechno. Ulevilo se nám, ale je skoro večer, vedro a navíc se schyluje k bouřce, rozhodneme se přespat ještě jednu noc v Andoře a to v kempu, tentokrát už za svoje. Stavíme stan téměř za deště, pořádně zatlouci kolíky, konečně normální tráva a zem, kde kolíky drží. V noci je bouřka a leje, ale je teplo. Ujeto 227 km.

Sobota 10.9. Andora – Aumont Aubrac – kemp le Galier

Ráno se probouzíme, je po dešti a nad majestátnýma horama leze sluníčko. Je sobota, balíme, snídáme, já se dělím proti své vůli s retrívrem o snídani, ukradl mi namazanou bagetu, naštěstí svačina na cestu byla v pytlíku, tak tu neukradl. Rychle běžím do obchůdku u kempu, koupím ještě nějaké konzervy a pečivo, také magnetku Andorry, sedáme na moto a vyrážíme směr Francie. Navigace se Andorry nechce vzdát a honí nás nahoru a dolu, asi po 3 pokusu jí konečně opouštíme. Zde jsme strávili více času než jsme chtěli, ale je to krásná zemička, kterou jsme rádi poznali a zanechala v nás opravdu nezapomenutelné zážitky. Máme zpoždění za jeden den tak musíme ujet nejméně 450 km. Jedeme směr Aumont Aubrac kde jsme na navigaci našli kemp. Jedeme mimo dálnice projíždíme Francií mezi poli s kukuřicí a po náhorních plošinách s úžasnými horizonty střídavě po silnicích 2 a 3 třídy. V některých úsecích téměř mimo civilizaci, proto když vidíme čerpací stanici s obsluhou dotankováváme benzín i kdyby to měly být jen 4 litry. O víkendech na většině čerpacích stanic není obsluha a platí se kartou u automatu. Do kempu le Galier přijíždíme kolem 20-té hodiny, recepce je otevřená jen do 19 hod., ale máme štěstí, paní tam ještě sedí. Platíme jen pouze 12 euro za vše. Je to krásný kemp v horách ideální pro pěší tůry nebo cyklovýlety. Je v krásné přírodě u říčky, kde se pasou koně, jsou tam pěkný a čistý sociálky a dva bazény. Přijeli jsme po dešti, je mokro a padá mlha. Stavíme stan po tmě, ohříváme konzervu. Dana si bere na noc teplou mikinu a kuklu na hlavu a jdeme spát. V asi 2 hod. ráno při otočce praská pode mnou má půlka matrace a rázem ležím na zemi, díra nezalepitelná. Beru si z pytle oboje motorkářské kalhoty na kterých ležím. Už to nějak dáme až domů, bez ½ matrace. Ráno vstáváme do mlhy, než se nasnídáme a zabalíme vyjde slunce a oschne stan, odjíždíme v cca 10:15 hod. směr Ženeva. Ujeto 448 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE