invelt_unor2



Motodovolená 2016 po pobřeží do Španělska.

Rok se sešel s rokem a je tu opět očekávaná motodovolená. Do Španělska přes Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálii, Monako, Francii, Andorru – a to mimo dálnice hezky po pobřeží. Původní termín odjezdu byl plánován na 20.8.2016, ale z důvodu čekání na náhradní díly cca 5 týdnů, které nebyly bohužel objednány včas, se odjezd posunul o 5 dní. Takže se zkrátil i náš čas poznávání krás Evropy. Motorka byla přivezena z opravy ve středu 24.8.2016 nasazena kapotáž, umýt, naleštit, natankovat, večer naložit a ráno odjezd.

Kapitoly článku

 

Odjezd čtvrtek 25.8. Karlovy Vary - Bregenz

Nepodařilo se vyjet ráno, takže až v 09:30 hod. Sluníčko svítí a kilometry ubíhají. Jedeme přes Norimberk a Ulm bez kolon do Bregenz. Přijíždíme do kempu u Bodamského jezera navečer, rychle stavíme stan, než se setmí a jdeme na obhlídku okolí s tím, že si dáme něco k jídlu, ale bohužel už máme smůlu, vše zavřené a nebo už jídlo nepodávají. Takže se vracíme ke stanu, vybalujeme stoleček a židličky a vytahujeme něco z našich zásob. Po jídle jdeme spát, ráno nás čeká přesun do Itálie. Ujeto – 561 km. 

Pátek 26.8. Bregenz - Miláno

Probuzení do pěkného dne, snídaně, rychlá procházka u jezera, je tam opravdu krásně. Sem se ještě určitě podíváme, není to tak daleko, ale náš cíl je jasný – Španělsko a chybí nám čas. Než se vykopeme z kempu je čas oběda, proto jíme tedy ještě v kempu, dáváme si řízek a jejich bramborový salát. Po jídle ještě kafe a nealko u kterého nastavujeme navigaci směr Miláno. Tam máme v plánu strávit 2 dny, navštívit památky. Čas odjezdu 13.00 hod. Trasy nejsou dlouhé, ale mimo dálnice je to krásnější, ale zase časově náročnější. Užíváme si průjezd Lichtenštejnskem a Švýcarskem, vrcholem této trasy je průjezd Splügenpassem. S přeloženým Goldwingem a vysokým těžištěm to nebyla žádná sranda, některé vracečky jsem sotva projel. Vždyť naše celková váha byla přes 600 kg. Ale dali jsme to a jsme rádi, že jsme si to prožili. Na Švýcarské straně to bylo dost hustý, začalo to tím, že chybělo pár set metrů asfaltu, což nás dost vyděsilo, ale když se asfalt znovu objevil, tak jsme se uklidnili. Silnice uzoučká bez svodidel zatáčky šplhaly těsně nad sebou vzhůru, vypadalo to hůř než na fotkách. Když jsme to vyjeli, zastavili jsme a udělali pár fotek a já jsem chvíli pozoroval ostatní motorkáře, jak se to má jezdit. Sjezd po italské straně už nebyl tak hrozný, silnice měla lepší asfalt a měla svodidla. Při rychlém sjezdu mě začalo bolet v uších a byla to taková bolest, že jsem musel zastavit, sundat helmu a provádět úkony, jako když vám nateče voda do uší, tak dlouho, až se tlak uvolnil a bolest ustala. Kolem jezera Como jsme jeli asi 30 km neustále tunelama. Do Milána přijíždíme opět večer už za tmy. Asi 10 minut před kempem ještě tankujeme a dáváme si k večeři pitu. Přijíždíme do městského kempu na kraji Milána. Neradi stavíme stan po tmě, ale zase se to nějak nedaří. Kemp moc pěkný, sociálky perfektní, čistý. Přímo proti kempu je aquapark. Druhý den plánujeme celodenní výlet do Milána. Ráno hygiena, snídaně, káva a rozmýšlíme, zda pojedeme na motorce či místní MHD. Nakonec volíme MHD, tak to jsme si tedy troufli vcelku dost, protože nejsme jazykově vybavení. U řidiče si chceme koupit jízdenku na bus, jako u nás, ten ale krčí rameny, tak my též pokrčíme rameny a jedeme tedy načerno. Vystupujeme na konečné kdesi v centru, sháníme nějaké „Íčko“ kvůli místní mapce, ale jak jsme časem zjistili „Íčka“ se nacházejí povětšinou tam, když už je nepotřebujete! Zorientovali jsme se na plánu města v podchodu metra a vydali se do víru velkoměsta. Nakonec vidíme vše, co jsme měli v plánu – Duomo di Miláno, Galleria Vittorio Emanuele II, La Scala, Castello Sforzesco, Arco della Pace ( vítězný oblouk ) Torre Branca vyhlídková věž – rozhledna s výtahem. Miláno máme jak na dlaní tak pořizujeme foto, máme na to jen 6 minut pak musíme dolu, to vše za 5 euro na osobu. Obědvali jsme vyjímečně v McDonaldu. Celý den na nohou, jsme unavení a plní dojmů. Navečer usedáme do MHD a jedeme opět na černo, zpět do kempu. Příště asi pojedeme raději na motorce. Nakoupíme v místním obchodě, navečeříme se a jdeme po náročném dni spát, ráno nás čeká balení a odjezd k pobřeží Itálie. Ujeto – 323 km.

Neděle 28.8. Miláno - Savona

Nádherný den, posnídáme, sbalíme stan a vyjíždíme asi v 9:15 hod. Jedeme mimo dálnici a užíváme si jízdu a kocháme se okolím. Přijíždíme do Savony brzy odpoledne asi ve 2 hodiny a nemůžeme najít kemp, který jsme zadali do navigace. Jedeme chvilku po pobřeží, když vidíme cedulku kemp, otáčíme a zajíždíme do malé uličky mezi domy a po cyklostezce přijíždíme do malinkatého kempu, který je přímo na pláži. Je malý asi jako půlka fotbalového hřiště a je tu jen pár karavanů. Je vlastně plný, ale motorka a stan se sem ještě vejde. Po menší diskuzi rukama a nohama dostáváme plac přímo na pláži asi 15 metrů od moře. Rychle postavíme stan a jdeme se koupat. Po vykoupání jdeme do města sehnat něco k jídlu. Cestou potkáváme dva motorkáře, kteří taky hledají kemp a říkáme si, že už asi v tom samém kempu místo nenajdou. Žádná normální restaurace nemá otevřeno, no je to vůbec možné ? Nakonec končíme na pláži v baru a dáváme pitu s rajčaty a mozzarellou. Vracíme se do kempu, že si půjdeme ještě užít moře. Z  dvou motorkářů se vyklubali kluci z Prahy pro které se taky místo našlo. Takže pokec s kolegy u piva dostal přednost před mořem. Byli fajn a rádi jsme je poznali. Ujeto – 211 km.

Pondělí 29.8. Savona - Antibes

Kolegové motorkáři ráno vyrazili brzo, aby jim neujel trajekt na Korsiku. My vstáváme o něco déle, posnídáme, dáme ještě kafe na recepci a v 9,00 hodin odjíždíme po pobřeží směr Nice. Je pořádný vedro, proto svlékáme bundy a jedeme jen v tričku. Cesta po pobřeží ubíhá pomalu, ale aspoň je na co koukat. Samozřejmě zajíždíme do Monte Carla, kde parkujeme v přístavu takřka u bazénu. Bereme jenom navigaci a kameru, jinak vše necháváme na motorce, bundy jenom pod gumicukem a jdeme na prohlídku. Obhlížíme bazén, který se hodně změnil od doby, kdy jsem tam byl v roce 1993. V jeho okolí se bouralo a stavělo, byl tam docela rámus. Vydáváme se ke kasínu. V motorkářských kalhotách a botách to není žádná sranda. Obhlížíme kasíno a okolí, fontána netryská, Hotel Paris přistavuje. Chvíli fotíme a vydáváme se zpět k motorce. Na motorce zůstalo vše, jak bylo při odchodu. Ještě kupujeme magnetku jako suvenýr a pokračujeme směrem k Nice. Nice projíždíme pomalu po pobřeží a jedeme dál do Antibes do kempu , na který nám dal typ jeden z kolegů motorkářů v Savoně. Bylo tam asi osm kempů na jednom místě. Ubytováváme se hned v prvním, kousek od moře. Stavíme stan, vaříme ze zásob, které jsme koupili cestou v Lidlu a je tma. Těch pár kilometrů jsme jeli celý den, protože cesta po pobřeží je sice nádherná, ale hodně pomalá. Dana jde spát a já se jdu projít. Podívám se k moři, jsou to desítky kilometrů nekonečných pláží. Potom se jdu podívat do lunaparku, který byl hned za plotem kempu. Tak obrovský lunapark jsem ještě neviděl, určitě tam bylo aspoň sto atrakcí, ale nikde nehrála hudba, v kempu nebylo nic slyšet. Jdu spát asi o půlnoci. Ujeto 197 km.

Úterý 30.8. Antibes – Martigues u Marseille – kemp Lou Cigalou

Ráno se z kopců za městem blížily černé mraky. Během balení začalo poprchávat. Daří se nám zabalit mezi kapkami deště a vyrážíme směr Marseille. Po pár kilometrech stavíme na pumpě a bereme nepromoky, pro jistotu zavčasu. Žádný velký slejvák se naštěstí nekoná. Projíždíme Cannes opět po palmovém nábřeží. Zajíždíme do Saint Tropez a pokoušíme se najít slavnou filmovou četnickou stanici. Nedaří se nám to a tak se snažíme zeptat. Pověstná neochota Francouzů se potvrdila, neumíš francouzky tak máš smůlu. Nakonec nám někdo poradí a tak podle jeho rady nacházíme novou policejní stanici. Nevzdáváme to a hledáme dál a pořád nic. Opět se ptáme, pán říká, že je to kousek, tak s ním jdu takovej kus v těch nepromokách úplně spařenej. Konečně mě ukazuje, že tamhle o kus dál to je. Vracím se k motorce, nasedáme a jedeme, jak pán ukázal a přijíždíme k té samé policejní stanici, kde jsme byli, akorát, že z druhé strany. Vzdáváme to a opouštíme Saint Tropez. Cestou přestalo pršet a tak stavíme u Lidlu a sundaváme nepromoky, nakupujeme a jedeme dál. Času je málo a tak Marseille projíždíme a pokračujeme do kempu, kousek za Marseille v Marigues, který jsem našel na navigaci. Byla tam cedulka, že je plný, další kemp je zavřený, protože už je osm hodin a recepce jsou jen do sedmi. Jdu o kousek dál k dalšímu kempu, kde je taky recepce zavřená. Mám ale štěstí, před kempem stálo auto a řidič telefonoval, jak jsem zjistil volal majiteli kempu, který vyšel z blízké hospody a tak jsem ho oslovil a on nás ubytoval. Kemp byl hlavně pro karavany a mobilheimy přímo u moře. Stan se daří postavit do tmy. Vaříme jídlo a jdeme spát. Už cestou jsme zjistili nepříjemnost a to, že se nám propadl nosič do víka kufru, což se musí vyřešit. Francouzi mají dost blbě udělané zpomalovací retardery na přechodech, kde i při opravdu malé rychlosti dost skáčete a s naší váhou to nemohlo ani dopadnout jinak. Ráno vyhlížíme majitele kempu, požádám ho o dvě prkýnka a podkládám nosič, aby byla váha rozložená. Na tyto cesty vezeme sebou vždy malé Becherovky, takže v těchto situacích se to hodí, předáváme tedy „13 pramen“ majiteli kempu a vyjíždíme směr Avignon. Ujeto 258 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.12
Známkováno: 26x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist