Julské Alpy, aneb vabank s deštěm

3.den, Železniki - Melk

Vzbudili jsme se a... nepršelo. Svítilo slunko, tak super :-) V místním obchodě jsme doplnili jídlo a pití a vyrazili do Triglavského národního parku. Jeli jsme tedy směrem na západ, kolem nějaké říčky, pak přes hřeben a přes horskou vesničku Spodna Sorica.
Zase začalo pršet :-( to byla škoda, na dalším hřebenu bylo vidět parkoviště, horskou chatu a dost turistů, škoda že jsme z tohoto sedla zase neměli žádné výhledy... navíc pořád pršelo. Sjížděli jsme pomalu do údolí a přijeli k městu Bohinjska Bistrica a přestalo pršet. Odbočili jsme vlevo, k Bohinjskému jezeru. Doprava tady byla dost hustá a u jereza byly hotely, bylo jasné že jde o vyhlášenou turistickou oblast. Trochu jsme si to kolem jezera projeli, našli místo s lavičkou u vody a pojedli. Vrátili jsme se k na začátek jezera, k místu s kamenným mostem.
Zase jsme uviděli hodně tmavé mraky, které se blížily, tak jsem raději vyrazili, ale po jiné silnici. Ta nás dovedla k jezeru Blejsko, kdy to bylo také hodně krásně, na ostrůvku uprostřed jezera byl kostel, také to byla taková rekreační oblast. Škoda že nebylo moc ideální světlo, fotky moc nevyšly.
Jeli jsme dál, říkali si že těm mrakům ujedeme a tak jsme si vybrali jedno sedlo pro přejezd do Rakouska. Čím blíž jsme se k hraničním horám blížili, tím víc bylo tmavo. Tak jsme zastavili, oblékli si nepromoky už dopředu a jeli dál. Cesta se v údolí klikatila a najednou se trošku vyjasnilo, déšť nikde :-) Tak jsme zase nepromoky sundali a jeli dál. Přejeli jsme tedy sedlo Železna Kapla, vjeli do Rakouska a začali sjíždět po klikatící se cestě do údolí.
U města Vőlkermarkt jsme zase změnili směr podle počasí, vpravo na Wolfsberg a Judenburg bylo hodně tmavo, tak jsme zvolili jedno údolí vlevo, silnici č.92. A vyplatilo se to, byla to fajn cesta a provoz prakticky žádný. Sjeli jsme do údolí a napojili se na cestu, po které jsme jeli první den (S36). Teď jsme ale po ní pokračovali až do Judenburgu a dál až před město Leoben, kde jsme odbočili na sever na Eisenerz. Celou dobu po Rakousku jsme si užívali jízdy bez deště a to se změnilo až v sedle před městem Eisenerz. Tak zase nepromoky a jeli jsme dál. Ve sjezdu jsme si všimli cedulí na známé "Erzberg rodeo" (drsný enduro závod), tak aspoň víme, kde se tento závod jezdí. Později přestalo pršet, jeli jsme dál a zastavili až u řeky Salzy, kde se sbíhají cesty 25 a 24. Toto místo si pamatujeme z r.2006, kdy nás tady naše kamarádka Refi pohostila svými fajnymi řízečky ;-)
Taky jsme se tady naposledy rozhodovali nad trasou v Alpách. Původně jsme chtěli odbočit na Wildalpen a Mariazell, kde vede údolím nádherná cesta plná zatáček, ale bylo tam zase tak tmavo, že bylo jasné že tam prší a těch dešťů jsme měli za poslední dny už dost, tak jsme to vzali rovně, ven z Alp na Scheibbs a dál k městu Melk. Tam jsem se po celém dni nějak rozjel, no slunce se chystalo už zapadnout a mě se chtělo jet dál a dál... nakonec jsme díky tomu hledali místo na stan skoro až po tmě a na několikrát díky komárům u Dunaje, takže Jára "měl" ze mě radost :-)

4.den, Melk - domů

Ráno nás zase přivítalo slunce, tak to bylo super. Tak jsme se sbalili, a vyrazili. Nechtěli jsme jet po hlavních cestách a po dálnici, jako první den, tak jsme jeli po bočních. Nejdříve z Krems na Hollabrunn a dál stejným směrem na východ na Mistelbach a na Břeclav.
Cesta ubíhala klidně, cestou v Rakousku jsme viděli také skupinku veteránů a mezi nimi i jednu motorku, starého Nortona. U Hodonína jsme si trasu ještě natáhli po 435 přes Kyjov, projeli známé "smrt lákající" Buchláky a v bufetu U Trampa si dali kofolu. Dál Uherské Hradiště, Otrokovice, Holešov a v Bystřici pod Hostýnem jsme se zastavili na náměstí na dobrý oběd. O kousek dál jsme se ještě zastavili u kamaráda, který si užíval rodinné pohody na zahradě v bazénku, aby jsme se mu pochlubili, jak jsme se ty 4 dny měli. Pak dál po vyhlášené zatáčkovité cestě Bystřice - ValMez a to už bylo jen kousek domů. Na poslední fotce je v dálce trošku vidět cementárka ve Štramberku, která nás z tohoto směru vždy už z dálky vítá, že jsme doma. Byla to paráda!

Shrnutí

I přes to počasí (a nebo právě proto?) to byl moc krásný výlet, na který budu ještě dlouho vzpomínat :-)
Ujeli jsme 1960 km, tj. u mě do 3 tisíc za benzín.
Dále jsme utratili jen za jídlo a pití (pečivo, atd., minerálky, piva) ze supermarketů a v neděli oběd.
Celkem nás výlet vyšel tedy na něco kolem 4 tisíc.
Myslím že všude jsme platili kartami, ale pár oiro jsme si pro jistotu vzali. Všem doporučuji komplet nepromoky, tj. i návleky na boty a rukavice, hlavně těm, co stanují a nemají si možnost oblečení někde vysušit v privatu. A taky vyhřívané rukojeti, opět se osvědčily i v létě.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE