Rusko 2015

Na pátek , 26. června 2015, ve 2 hod odpoledne po práci, byl naplánovaný odjezd z Teplic. Původní plán bylo dojet do Vladivostoku, přeplavit se do Japonska a navštívit japonské kolegy v AGC. Vzhledem k tomu, že nás nikdo nepodpořil ze závodu , tak jsme museli trochu naše plány omezit. Vyjíždíme z Teplic zatím dva, já na Yamaze XT 660 Z a Pavel na Hondě NZ 750 S. Cesta je dobrá, vede přes Drážďany, ale déšť nás provází  až do  Wroclavi. Asi 100 km před Varšavou, jsme v lese našli příhodné místo na spaní.

Polský les

Ráno jsme projeli Varšavou a zamíříli do Litvy. V Litvě jsou krásné cesty i příroda a po cestě je na co se dívat. Cestou vidíme desítky čápů co postávají na loukách a hnízdí na komínech nebo pro ně připravených vysokých stavbách. Vilnius s řekou Neris je pohledné místo . Průjezd  Lotyšskem byl horší , nejen nekvalitní a rozbité cesty , ale číhá tam hodně policistů, kteří hlídají rychlost a další možné přestupky. Byli jsme ale ostražití a to se vyplatilo, protože nás nikdo nestavěl. Projeli jsme Daugavpils a zamířili na hraniční přechod u Zilupe. Je vidět , že jsme již dost na severu, protože je o hodně déle vidět. Na půlnoc jsme si kvůli začátku platnosti víza naplánovali příjezd na hranice s Ruskem.  Předjíždíme dlouhou kolonu nákladních a osobních aut a na hranicích jsme první . Nikdo nepospíchá, vyplňujeme předepsané formuláře, celníci nám ukazují chyby, kterých jsme se dopustili při vyplňování, tak je opravujeme a oni vše ukládají do počítače. Celý administrativní průběh našeho příjezdu byl zakončen ve 2 hodiny ráno. Vjíždíme do Ruska! Dostávám SMS od nového parťáka Michala, že na nás čeká na trase na Moskvu. Jedeme v noci, dost svižně, ještě asi 100 km a vyhýbáme se opravovaným úsekům na  silnici. Po necelých dvou hodinách jízdy potkáváme nového parťáka  Michala, který na nás čeká u benziny s autem. Po chvíli nakládáme naše motorky na vlek za auto.

Jedeme v H3 na Moskvu, projíždíme ji v největší dopravní špičce a pokračujeme do Muromu.Bylo to asi 800 km v autě. Do města a Michalova bytu se dostáváme v 8 hodin večer. Cestou dost prší a citelně se ochladilo. V Muromu čekáme  tři dny na lepší počasí, tak využíváme času a pohostinnosti Michala a jeho ruských kamarádů a společně objíždíme a prohlížíme si nejen okolí ale i kulturní zařízení ve městě.

Ilja Muromec

 Třetí den se počasí umoudřilo, a proto ráno vyrážíme už ve třech i s Michalem na KTM 990. Jedeme na Nižný Novgorod a před Kazaní, po ujetí  600 km, rozbíjíme první společný stanový tábor.

Druhý den ráno pokračujeme, vjíždíme do Tatarstánu,  který tvoří muslimskou enklávu,  kde leží centrální, krásné město Kazaň. Město má 1 milion obyvatel, z toho půlku muslimů  je tam největší ruská mešita , která stojí u kazaňského kremlu. Na kraji Kazaně se honosí velkolepé lyžařské středisko. Vjíždíme do centra a obdivujeme krásné stavby.

Z Kazaně jedeme ještě  asi  300 km do Iževska,  kde má muzeum  světově  proslavený pan Kalašnikov. Iževsk bylo dlouho uzavřené město , vjezd byl do města ještě nedávno pouze na propustky. Spíme v hotelu v Iževsku a prohlížíme si večer město. 

Kalašnikovo museum

Dál pokračujeme severní cestou na Perm, najíždíme do pohoří Uralu, až dojedeme do Kunguru, kde  spíme v hotelu, kousek od známé ledové jeskyně.

 Další den vjíždíme do  Ekatěrinburgu, kde  na nás čeká ruský průvodce Sergej a ten nám ukazuje nejkrásnější části města.  V Ekatěrinburgu jsme vyhledali s pomocí Sergeje  60 poledník, který dělí Evropu a Asii a vytváříme společné foto při vjezdu do Asie.

60 poledník

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE