Rumunsko v roce 2022

Potom, co jsme se vyspali kravám na jídle, snídáme, sušíme, balíme a jedem. Dnes máme takovou volnou, čumíme kol sebe, blábol v interkomu, občas zastávka na kochačku, která je sem tam zpříjemněna off úsekem rozestavěné silnice, takže jedno sedlo projíždíme ve stupačkách stylem "čum vole Dakar". Což samozřejmě končí ve chvíli, kdy si málem oba rozbijem hubu ve skoro tom samém ůseku. Nejdřív je to "hahahaha", pak ale si říkáme, že kdybychom to tu roznejtovali oba, tak budeme čumět jak blumy a drbat si lusku co teď. Hodíme se do klidu a pokračujeme. Za nedlouho je tu Brašov a za ním hrad Bran a s ním spojený hrabě Drákula, který tu ovšem nebyl, maximálně vězněn. To nic neubírá na kráse této památky.

Co nás ovšem překvapilo, bylo jak moc je to turisticky provařený, chyběly jenom kolotoče a houpačky. Od stánku s pohledem až po stánek div ne s lokomotivou tu bylo všechno jak na trhu. Nic co bych musel absolvovat, takže jedem dál, na místo setkání s dalšími členy zájezdu. To je v Campu Dracula pod hradem Drákulovým, který se zove Poenari. Bohužel v době naší navštěvy stále zavřený. Po ubytování ve skromných chatkách a po cestovní hygieně jdeme zkontrolovat, jestli v nedalekém restauračním zařízení je vše v pořádku co se jídla a pití týče. S konstatováním vše v pořádku opouštíme v zavíracích hodinách zmíněný podnik. Dnešní nájezd je asi 290 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE