Na SVčku do Rumunska

1 .den - Pátek 20. 6. 2014 (175 km)

Před odjezdem máme docela nestíhačku, a tak odjíždíme se zpožděním směr D11. Výlet tedy začíná velmi svižnou jízdou a až na jedno prudké brždění, kdy mi vlítnul kamion do cesty (poté se omlouval, jak jen mohl) přijíždíme zanedlouho do Přelouče k nádraží. Během chvilky se ukazuje kamarád Radek na jeho šestkovém Fazerovy. V Pardubicích bereme benzín (10,99 l; 35,5 Kč/l; spotř. 4,5) a vyrážíme k Radkovi domů, jelikož nám pro dnešní noc poskytnul azyl. Cestou nás chytla pěkná průtrž mračen a proto raději stavíme na kraji lesa než to nejhorší přejde. Dál nás pak vede kvůli objížďce polní cestou, kterou prý máme jako trénink na Rumunsko. Večer probereme všechno možný i nemožný a nějak po půl jedné jdeme spát, zítra brzo vstáváme.

2. den - Sobota 21. 6. 2014 (375,3 km)

Budíček máme na 6:30, ale než se vypravíme, je něco po osmý. Počasí se moc neumoudřilo, je celkem zima a zataženo. Hlavní ale je, že zatím neprší.
Ve Vysokým Mýtě kupujeme nabíječku na tablet, který nám slouží jako navigace v tankvaku pod slídou. Jen mi nefunguje napájení, ale koupí nové nabíječky se naštěstí vše vyřešilo. Kupujeme i snídani a pod střechou čekáme, až přestane pršet.
Poté vyrážíme směr Olomouc po krásných, prázdných silnicích, a i když na sobě máme skoro všechno oblečení, je nám trochu zima. Z Olomouce to bereme na Hranice na Moravě, Rožnov p. Radhoštěm, kde doplňujeme palivinu (9,68 l; 37,2 Kč/l; spotř. 3,9). Ta spotřeba mě na dovolené vždycky překvapí. Jedu cestovní rychlostí cca 130 km/h. a na to, že jsme dva a máme bagáž, máme o litr nižší spotřebu. Prostě za to asi míň tahám.
Před hranicemi dáme v motorestu super oběd, španělského ptáčka a guláš za lidovou cenu a přes přechod Makov, kde jsou překrásné serpentiny, vjíždíme na Slováč. Poté do Žiliny a Terchový k NP Malá Fatra. V Terchové se zajíždíme do Vrátné, kde je lanovka k vrcholu Veľký Kriváň. Cesta vede pěkným údolím podél říčky, opravdu těch 12 km tam i zpět stojí za to se zajet. Z Terchový pokračujeme po pěkných silničkách, které se vlní v kopcích okolní krásné krajině. V jednu chvíli to vypadalo na velký slejvák, ale místy vysvitne i slunce a je docela teplo. 
Podél silnice prodávají ovčí sýr, ale než se rozhodneme zastavit a koupit, stánky najednou nejsou. V Dolním Kubíně v elektru koukáme na obal na foťák, jelikož máme nový objektiv a nechceme, aby se poškrábal jako ten předchozí a v Praze jsme ho už nestihli koupit. Odcházíme s nepořízenou.
Naše trasa pokračuje dál po silnici č. 59, která se vlní kolem Oravského hradu a dále k vodní nádrži Orava. Původně jsme chtěli spát u Liptovské Mary, ale Oravská přehrada nám byla Radkem doporučena. Šviháme to po prázdné silnici s bezva povrchem skrz dřevěné vesničky, až přijedeme okolo 18 hod. k prvnímu kempu u Oravské nádrže. Platíme 10 EUR a jdeme stavět stan. Jsme dost unavení, dáme chleba se sýrem, uherákem a vejcem a po 9 hod. jdeme na kutě.

3. den Neděle 22.6. 2014 (323,4 km)

Vstáváme v půl 9, je opět pod mrakem a celkem zima. Veronika vylejzá ze spacáku až v půl desatý. Před polednem vyrážíme směr Podbiel, kde pak odbočujeme na Liptovský Mikuláš. Začíná pršet, a tak nasazujeme pláštěnku na tankvak. V Zuberci nás zastavují chlapíci v reflexních vestách, že dál je zákaz vjezdu z důvodu závodu do vrchu. No moc nadšeni nejsme, časový skluz, prší a taková zajížďka. Hlavně mě štve, že to nebylo nikde značený a jeli jsme sem zbytečně. Alespoň zastavíme u obrněného transportéru a děláme fotku.
Přes Dolný Kubín a Rožumberok přijíždíme do Liptovského Mikuláše. U Tesca beru 11,71 l; 1,5 EUR/l; spotř. 4,0 a vedle v elektru si kupujeme konečně obal na foťák, ze kterého máme velkou radost.
Dál pokračujeme po silnici č. 537 směr Štrbské pleso. Cestou jsme minuli celkem pěkné plácky na oběd, a tak na jednom s autobusovou zastávkou stavíme a dáváme oběd. Projíždíme Tatranský NP serpentinami do Štrbského Plesa, kde jsou davy turistů. Moc se tu nezdržujeme a pokračujeme podél horského vláčku do Starého Smekovce. Najednou nás zaskočí pohled na ohromný polom, který tu způsobila vichřice. Důsledky polomu jsme viděli i cestou na Pleso, ale až tady je vidět jaké škody nadělala. Ve Starém Smokovci odbočíme a po úplně rovné silnici během pár minut sjedeme dolů do nížin a už se koukáme na štíty Vysokých Tater zdola.
Najedeme na novou dálnici, která ale končí celkem brzo u Spišské Nové Vsi, a tak pokračujeme po okresce, na které je dost hustý provoz. Pauzu děláme u stánku s ovčím sýrem, kde si kupujeme ochutnávku a trochu do zásoby. Všímáme si, jak se na obzoru tyčí silueta Spišského hradu. Sice jsme chtěli hrad navštívit, ale asi si to necháme na příště. Je už docela pozdě a stejně budou mít nejspíš zavřeno. Děláme fotopauzu ve Spišském Podhradie a pokračujeme po silnici č. 547 směrem na Košice.
Jakmile vyjedeme ze vsi, nestačíme se divit! Přímo vedle silnice se nachází pravej cikánov, takovej slum jsme nikdy neviděli! Chatrče zbouchaný z čehokoliv, mezi nima šnůra s prádlem a spousty bordelu kolem. V tom vybíhá malej, nahej kluk a mává na nás. Veronika mu zamává, ale radši neubírám a děláme jako že nic. Jedeme po prázdný okresce přes Krompachy a přemýšlíme o kempu. U nějaké vodní nádrže neúspěšně hledáme, a tak pokračujeme až do Košic, kde podle GPS nějaký je. Těsně před Košicemi najíždíme na luxusní úsek plný širokých, táhlých zatáček, jenže my ho máme z kopce. V protisměru nám místní motorkáři ukazují pěknou střelbu, při které táhnou kolena po zemi. Nejradši bych to otočil, ale máme naspěch, a tak si nechávám zajít chuť a tiše závidím.
Projíždíme centrem Košic a nejbližší kemp, který se nachází na kraji města u dálnice nacházíme v pohodě. Ptám se na cenu, která je 14 EUR, ale vůbec se nám nelíbí. Vybírám další, který má být někde u obce Čáňa. Po příjezdu, ale zjišťujeme, že je mimo provoz, podle vzhledu tipujeme i několik let. Ptáme se obsluhy v letní hospodě, jestli neví, kde bychom mohli přespat. Prý si můžeme postavit stan támhle na louce u vody. Chvíli přemýšlíme, ale je hodně hodin a další kemp tu nikde není, a tak jdeme stavět stan. Veronika přináší točená pivka a petku vody na vaření. Tak to je jiná, takový servis a bydlení zadarmo u vody, to je prostě paráda! Dáme koupel, poté si uvaříme, dáme další pivko a jde se spát.

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE