D.I.A. Alpy 2010
Text: Mat | Zveřejněno: 8.11.2010 | Zobrazeno: 21 999x
Kapitoly článku
20.8. 2010 pátek (Bolzano – Fusch – 315,1km)
Snídaně opět kolem 8 hod.Vyrážíme směr Cortina d’ Ampezzo po La Grande Strada delle Dolomiti. Jsme plní energie a tak si konečně pořádně užíváme nekonečných zatáček. Před Passo Pordoi se nám do cesty plete nějaké Porsche, nenapadá mě nic jiného než zkusit změřit síly. KTM : Porsche 1:0, Němec to po chvilce vzdává.
Passo Pordoi
V Cortině se prodíráme zácpou podobné Pražskému okruhu. Pokračujeme dál přes Misurinu, Landro směr Dobbiaco (Toblach). Monte Piano nakonec vynecháváme, je zde příliš lidí.
Překračujeme hranice do Rakouska a jedeme pomalu směr Großglockner. Ve městě Heiligenblut opět marně hledáme ubytování a tak nakonec ještě dnes jedeme na vrchol. Platíme 18 euro mýtné a jedeme se podívat na ten zázrak. Osobně musím říct, že Passo dello Stelvio na mně zanechalo lepší vzpomínky.
Překračujeme hranice do Rakouska a jedeme pomalu směr Großglockner. Ve městě Heiligenblut opět marně hledáme ubytování a tak nakonec ještě dnes jedeme na vrchol. Platíme 18 euro mýtné a jedeme se podívat na ten zázrak. Osobně musím říct, že Passo dello Stelvio na mně zanechalo lepší vzpomínky.
Großglockner
Po malé prohlídce se vracíme zpět dolů a na kruháču volíme směr Zell am See. Užíváme si cca 27 km serpentin.
V malém městečku Fusch tankujeme a hledáme ubytování. Tentokráte nemáme tolik štěstí jako před tím a motorka parkuje pouze u baráku, pod stříškou není pro mě místo. Paní majitelka je velice nesympatická a pořád opakuje „Don’t cook in the room“. To uhodla, vaříme si polívku a guláš.
Vyrážíme okolo Mond See směr Atter See s úmyslem se brzo ubytovat, vykoupat a užít si jeden volnější den.
Bohužel se nám nedaří, všechny penziony jsou buď plné, drahé a nebo nemají zájem pronajmout pokoj jen na jednu noc. Na parkovišti si vaříme těstoviny a měníme tedy plán, s tím, že se přiblížíme kousek domovu a po cestě něco najdeme. Zhruba po 100km nachazíme nějaký zastrčený penzion kousek za městem Perg. Jelikož jsme dlouho neměli normální jídlo, jdeme se podívat do města po nějaké restauraci, kde si dáme dobrou večeři. Jídelní lístek překládáme pomocí slovníku v mobilu, jelikož obsluha neumí nebo nechce komunikovat anglicky a my německy neumíme.
Až kolem 8:30 hod nám přijíždí slečna nachystat snídani. Asi jsme tu v tom obrovském penzionu sami. Motorku už máme nabalenou a tak si užíváme snídaně, rohlíky jsou ještě teplé. Po snídani ještě trochu konverzujeme s Willim (majitel a vášnivý lovec), podle SPZ poznal, že jsme z Brna, prý tu byl. Nezapomíná pochválit Advíka.
Cesta „směr domov“ je poměrně zajímavá, opět samá zatáčka a velice často tu potkáváme motorkáře už od brzkého rána.
Cesta ubývá a tak jsme kolem 13:30 doma.
Za celou dovolenou jsme najeli 1955km. Náklady na dvě osoby, jednu motorku, včetně ubytování a jídla cca 10.000,- Kč.
Cestu jsme trochu plánovali pomocí knihy Zdeňka Blahůška – Nejkrásnější alpské silnice, konkrétně jsme projeli kapitoly: 4,5,7,10. Touto cestou mu moc děkujeme.
Více foto: http://matlc8.rajce.idnes.cz/D.I.A._Alpy_2010/
V malém městečku Fusch tankujeme a hledáme ubytování. Tentokráte nemáme tolik štěstí jako před tím a motorka parkuje pouze u baráku, pod stříškou není pro mě místo. Paní majitelka je velice nesympatická a pořád opakuje „Don’t cook in the room“. To uhodla, vaříme si polívku a guláš.
21.8.2010 sobota (Fusch – Perg – 316,3km)
Vstáváme před 8 hodinou, tentokráte nemáme snídani v ceně. Paní domácí je tak netrpělivá, že nám leze do pokoje uklízet, ještě než stihneme odnosit veškeré věci.Vyrážíme okolo Mond See směr Atter See s úmyslem se brzo ubytovat, vykoupat a užít si jeden volnější den.
Bohužel se nám nedaří, všechny penziony jsou buď plné, drahé a nebo nemají zájem pronajmout pokoj jen na jednu noc. Na parkovišti si vaříme těstoviny a měníme tedy plán, s tím, že se přiblížíme kousek domovu a po cestě něco najdeme. Zhruba po 100km nachazíme nějaký zastrčený penzion kousek za městem Perg. Jelikož jsme dlouho neměli normální jídlo, jdeme se podívat do města po nějaké restauraci, kde si dáme dobrou večeři. Jídelní lístek překládáme pomocí slovníku v mobilu, jelikož obsluha neumí nebo nechce komunikovat anglicky a my německy neumíme.
večeře ve městě Perg
Celkem jsme to, myslím, ale zvládli. Pochutnáváme si na špízu a na bifteku. Po návratu na pokoj plánujeme ještě cestu domů, aby byla pokud možno trochu zajímavá.
plánování zítřejší cesty
Celkem mě překvapuje, že koleno tu cestu zatím zvládá, nechladím, jen první dva večery jsem preventivně mazal mastí. Zdá se, že je dokonale zrehabilitováno.
22.8.2010 neděle (Perg – domov – 221,4km)
Ráno je podezřelý klid, nikde ani noha. Skoro jako v nějakým hororu. :-DAž kolem 8:30 hod nám přijíždí slečna nachystat snídani. Asi jsme tu v tom obrovském penzionu sami. Motorku už máme nabalenou a tak si užíváme snídaně, rohlíky jsou ještě teplé. Po snídani ještě trochu konverzujeme s Willim (majitel a vášnivý lovec), podle SPZ poznal, že jsme z Brna, prý tu byl. Nezapomíná pochválit Advíka.
Cesta „směr domov“ je poměrně zajímavá, opět samá zatáčka a velice často tu potkáváme motorkáře už od brzkého rána.
Cesta ubývá a tak jsme kolem 13:30 doma.
Za celou dovolenou jsme najeli 1955km. Náklady na dvě osoby, jednu motorku, včetně ubytování a jídla cca 10.000,- Kč.
Cestu jsme trochu plánovali pomocí knihy Zdeňka Blahůška – Nejkrásnější alpské silnice, konkrétně jsme projeli kapitoly: 4,5,7,10. Touto cestou mu moc děkujeme.
Více foto: http://matlc8.rajce.idnes.cz/D.I.A._Alpy_2010/
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz