Na Balt a zase zpátky (Jedná ryba netleská)

• Stroj: Suzuki V-Strom 650 "Churchill" 
• Délka: 7 dní
• Nájezd: 1080km
• Typ cesty: 5 % dálnice, 95 % okrsky
• Cena benzínu: 6.5 PLN (~35 Kč)
• Účastníci zájezdu: Batůžek Áďa, moje maličkost Vojta

Cíl zájezdu byl jasný, dojet na Baltské moře do vesničky Łukęcin v Polsku. Dlouho se však nevědělo, jestli můj batůžek Áďa pojede na svém stroji, nebo se mnou. Ač koupě stroje dopadla ještě před dnem D, tak pro klid na duši všech zúčastněných jsme nakonec jeli na jedné mašině ve dvou. V cíli na nás čekali rodiče a těm se představa 1000km čerstvě po řidičáku vůbec nezamlouvala.

Odjezd byl naplánovaný na úterý 04.07., takže jsem o víkendu namazal řetěz, dofoukl pneu a připravil stroj na cestu. Jelikož jsme nechtěli jen nudný přesun po dálnici, což by se z Liberce dalo zvládnout v klidu za jeden den, tak jsme si výlet prodloužili kempování po cestě a ježděním po okrskách. Vybavení na spaní jsme koupili v pondělí, dobalili kufry a už jen ráno vyjet.

Den 1: Liberec - Krzeczkowo Camp
Nájezd: 220km

Ráno koukáme na počasí a čeká nás lehce parný ale slunečný den. Nakládáme kufry na moto, kontrola že je vše ok a vyjíždíme z Liberce. Hned stavíme na pumpu, natankovat plnou nádrž a dofouknout pneu. Zadek mi tancuje navzdory přípravě, to se mi stává snad pokaždé, když jedeme ve dvou 😃. Benzinka nemá funkční vzduch, tak jedeme na další po cestě. Zde už úspěšně dofukuji. Až večer v kempu si všimnu, že jsem nechal čepičku ventilů na stojanu. No prostě bez ztráty květinky by to nešlo.

Prvních 30 km na hranice znám dobře, jezdím je kolem komína. Pak už předjíždíme Granice Panstwa. Míříme k Zhořelci, hraničnímu městu ale to jen objíždíme a jedeme dál Piensk. Tam stavíme pro zásoby a pro hotovost. Skrz menší vesničky jedeme skrz borový les který roste na písčitém podloží. Zde dochází na slova mého kamaráda Kevina, kdy je 2 km rovinka a pak jedná začátka, kterou si snažíš vychutnat na maximum. Dojedeme až na Kozáckou chatu, kde dáváme první rybu, smaženou doržu. Já můžu konečně vyzkoušet svoje lingvistické umění. Objednávám pro nás oba a dostaneme to, co jsem si objednal. Úspěch. Výborný smažený filet s hranolkami a salátem.

Po obědě sedáme na Stromíka a pokračujeme dál do Nového Města nad Bobrem. Aspoň tak jsme si to město pojmenovali a bavili se podobností nad videem "fajny bober, kurwa gryze!". Cesta ubíhá pod koly, velká část silnic je potažena úplně novým asfaltem, až mě to překvapuje. Další stanicí po cestě je město Krosno Odrzańskie postavené na břehu Odry. Jdeme se podívat na zámek, který ale bohužel, stejně jako většina města, vyhořel během druhé světové války. Co vidíme je už rekonstrukce a dovezené exponáty. Po prohlídce sedáme na stroj a jedeme posledních 30 kilometrů. Nejdřív po hlavním tahu a pak odbočujeme na vedlejší silnici. Zde přichází 15 kilometrů opravdu rozbitého asfaltu, hodně výmolů a samé záplaty. Jedu 30, víc si netroufnu. Naše zadky nezvyklé na sedlo si stěžují a po celém dni toho máme dost. Nakonec se dostaneme k hlavnímu tahu a překvapení, my jsme v Las Vegas

Hned vedle jdem do obchůdku se zásobit a jedeme poslední míli do kempu u jezera. Při příjezdu potkáváme krajany motorkáře Jirku a Martina (tímto kluky zdravím), kteří zrovna leží pod strojem a hned se ptají po nářadí. Moje sada pod sedlem jim bohužel nebyla nic platná.

Stavíme stan a běžíme se schladit do jezera. K večeři je výborný hotdog a hranolky plus zasloužené chlazené. S klukama se ještě dáváme do řeči, na moto špatně dobíjel alternátor. Ale říkali že to domů dojedou. Kecáme do večera u pivek a bavíme se kde už byli a kam jedeme my. Tohle mám na cestování na motorce strašně rád, potkávání lidí a míst.

Den 2: Krzeczkowo Camp - Łukęcin
Nájezd: 290km

Ráno vstáváme, balíme kemp. Vyjíždíme před devátou a míříme k největší soše Ježíše Krista na světě. Ano je v Polsku, postavená v roce 2010. Zdravíme ostatní motorkáře, vylezeme až k úpatí, udělat pár fotek a honem zpátky do sedla. Předpověď nám dnes moc nepřeje tak si krátíme cestu po dálnici, asi 70 km. Stavíme, tankujeme a pokračujeme na okrsky. Po chvíli na nás začne krápat, tak nahazujeme nemoky. Asi nás chtěl bůh potrestat, takže asi hodinu jedeme po mokrých silnicích bez jediné kapky a smažíme se jak volské oko na pánvičce.

Místy jsou i pěkné silnice bez provozu se zatáčkami, ale je pořád mokro tak jedu opatrně na pohodu. Kocháme se tedy okolím a ve vesničkách začneme potkávat čápí hnízda. Za celou cestu jsme jich viděli asi 50 a většina jich byla obsazená. Stejně tak koukáme na kostely, který je v každé vesnici. Přeci jen jsme v silně věřící zemi.

Po cestě nás čeká jedná zastávka, ve vesnici Dobrá je rozbořený hrad. Branka je zavřená, obcházíme plot okolo a snažíme se tam dostat. V tu chvíli tam staví mlaďoch v autě a spustí na mě rychle polsky, nerozumím však ani slovo. Technologie nás zachraňuje, stačí jen za branku pořádně zabrat. A ono jo! Lezeme k rozvalinám, býval to určitě velký hrad/zámek ale co se s ním stalo už se nedozvíme.

Posledních 100km před námi, cesta ubíhá ale i tak se těšíme až dojedeme. V Łukęcin se vítáme s rodinou a kamarády, parkujeme a přenášíme věci do dodávky, kde budeme spát.

Den 3 - 5
Nájezd: 40km

Další dny relaxujeme, chodíme na pláž a zkoušíme rybí speciality v místních restauracích. Je zde běžné, že se objednává na baru, platí a pak se dostane lístek s číslem objednávky. Tu už vám přinesou na stůl. Nejlepší žranice byl zestaw pro 2 osoby se surowkou doporučuju. Děláme taky menší výlet po okolí do Niechorze. Na vyhlídce žádám o ruku a zpátky už si vezu snoubenku. 😊 Moře není nijak teplé, kolem 20 °C, ale i tak se koupáme. Jinak nic zajímavého, užíváme zasloužený odpočinek.

Den 6: Łukęcin - Buchta-Camp
Nájezd 300 km

Ráno balíme věci do kufrů, nahazujeme na moto a odjíždíme. Ač ostatní jedou přímo domů, my míříme opět do kempu po okreskách. Náš cíl je Camp Buchta, čeká nás opět horký den a tak se snažím to trochu jet, ať se můžeme u jezera ochladit. První zastávka je po dvou hodinách v městečku Recz, kde stavíme pro benzín a na oběd. Jelikož je velký hic, dáváme jen polévku (Grochówka - čočková polévka) a jedeme dál. Po cestě projíždíme město Drezdenko, kde jsou hezké historické domky ale my frčíme dál až do Nowy Tomysl, kde stavíme na zmrzlinu. Slunce neúprosně smaží, dá se to vydržet když jedeme. Bohužel chytneme stavbu na silnici se semaforem a není kam se schovat. A to pár metrů před cílem. Projedeme staveniště a stavíme hned v dalším sklepě nakoupit zásobit a vyvětrat se.

Posledních pár kilometrů už pak jedeme na pohodičku, ubytováváme se v letos otevřeném kempu Buchta. Je čistý a moderní, cena 50 zlotých. Jen stín a obchůdek chybí. Začátečnicky si postavíme stan do mraveniště, tak ho ještě přesouváme. Pak pívo, koupačka a relax. Asfalt až na výjimky výborný, málo dopravy a i na co koukat.

Den 7: Buchta-Camp - Liberec
Nájezd 200 km

Ráno balíme výbavu, sedáme a odjíždíme z campu jako první. Po cestě přejíždíme růžový most tolerance v Hlohově (Głogów), mraky se mračí a eventuelně nasazujeme nemoky. Tentokrát doopravdy i prší, cesta má bohužel vyjeté koleje a drží se v nich voda. I když jedu pomalu a  zatáčky vůbec neklopím, tak mě žádná auta nebezpečně nepředjíždí, jedou v klidu za mnou. Stavíme pro menší suvenýr (pivo a sladkosti) a jedeme kousek k hranicím na poslední oběd.

Dáváme výborný burger a pak už jen zpátky do Liberce. Paradoxně posledních 30km před hranicí je nejhezčí úsek, co se týká jízdy. Nový asfalt, zatáčky i kopečky a doprava minimální. Sem se rád vrátím za lepšího počasí. Motorku uklizím zrovna když začne slejvák, takže té vodě jsem se nakonec nevyhnul. Ale jsem rád, že to byl jediný problém po cestě. Jo a prasklé světlo v blinkru. 🙂Na Stromíkovi se mi jelo nádherně a strašně jsem si to užíval. Potkali jsme fajn lidi, Polsko mě příjemně překvapilo jak silnicemi, tak lidmi. Když se nám totiž stalo, že jsme neměli jednu zlotku, tak nad tím klidně mávli rukou a vůbec to neřešili. Stejně tak jsme se vždy domluvili naší polskou češtinou. Rád tam pojedu zas. Nakonec chci poděkovat i všem ostatním motorkářům, kteří píší cestopisy a inspirují mě k dalším cestám. Třeba se jednou setkáme. Hoj Vojta

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE