Motodovča 26.6. až 5.7. 2009

Jedním z prvních úkolů přede mnou bylo dodělat si patřičné řidičské oprávnění, neboť se skupinou A1 by to byla docela nuda. Díky super přístupu v autoškole PKF na Praze 9 jsem úspěšně složil zkoušky a 22. 6. 2009 jsem obdržel potřebný řidičák.
V momentě kdy jsem věděl, že řidičák do dovolené stihnu, tak nic nestálo v cestě, abych si mohl pořídit vytouženou motorku. Při rozhodování o značce a typu motorky padlo konečné rozhodnutí, že to bude Suzuki Bandit 600 S, protože jeho jízdní vlastnosti jsou pro začínajícího jezdce popř. ženu více než vhodné.

Pořízení dalších nutných věcí pro motodovču, už bylo jen otázkou peněz. Jako důležitou součástí výbavy bylo pořízení taštičky od GIVI na navigaci, která se v malých vesničkách stala nepostradatelnou. Samotné zapojení navigace předcházelo přidělání vodotěsné 12V zásuvky na mašinu, kterou jsem pro jistotu svěřil známému šikovnému autoelektrikáři. Já i moje drahá polovička Naďa jsme si pořídili vybavení a očekávali den začátku dovolené.

Den první: pátek 26. 6. 2009 den odjezdu.

Po eliminaci všech nepodstatných věcí (fén se prostě pro ženu přibalit musel) na minimální množství, které jsme umístili na motorku jsme vyrazili po staré cestě směr Hradec Králové. V Sadské jsme se spojili s kamarádem Petrem a jeho přítelkyní Alenou a pokračovali směr jižní morava. Trasa byla naplánována přes Poděbrady, Chlumec nad Cidlinou, Lázně Bohdaneč, Pardubice, Chrudim, Svitavy a Brno. Nutná byla zastávka v Tescu v Brně, neboť mě bez rozloučení opustila nabíječka pro navigaci. Cílem cesty byla obec Mutěnice a penzion San Marco, který jsme měli celý sami pro sebe. Do této obce jsme nejeli jen tak. Důvodem byl velký mezinárodní fotbalový turnaj mladších žáků tzv. Moravacup, které ho se můj syn Dan zúčastnil jako hráč ABC Braníka. S jakou radostí jsme se s nimi v neděli loučili, když nám hoši udělali velkou radost a tento prestižní turnaj vyhráli. Více Info najdete zde: 
V průběhu tohoto fajnového víkendu jsme na motorkách zkoukli malebné mutěnické vinné sklepy.

Den třetí: neděle 28. 6. 2009 den záčátku samotné dovolené.

Před samotnou cestou po krásách naší země bylo důležité, že Petr přibalil malý notebook s internetem a tak jsme mohli bez obtíží plánovat ze dne na den další trasu a případné rezervace chatiček v kempech. Nutno podotknout, že obsazenost kempů byla v tuto dobu pravděpodobně i pro nepřízeň počasí slabá. V neděli v podvečer jsme dorazili do kempu Žralok v Plumlově. Byl to krásný kemp na břehu plumlovské nádrže s pozadím plumlovského zámku. Hitem večera byla věta „žralok se dívá“.
Jednalo se o část ubytovacího řádu umístěného v chatce s pokyny po opuštění chatky. Na dotaz obsluhy kempu, kde se dá dobře povečeřet jsme byli odkázáni na náměstí do restaurace u lva. Marně jsme hledali restauraci s tímto názvem, ale jelikož na náměstí byla pouze jediná navštívili jsme tuto. Při cestě do kempu se nedala nepřehlédnout obří socha lva uprostřed náměstí, proto jsme za smíchu vyrazili k chatičce. 

Den čtvrtý: pondělí 29. 6. 2009 den zavřených dveří a prvního slejváku

V dopoledních hodinách jsme se rozjeli do nedalekých Boskovic, kde jsme chtěli navštívit hrad, ale jak to v pondělí bývá všude na památkách zavřeno. Dobrý byli dva motorkáři co šli dolů z kopce. Řekli nám „ ani tam nemusíte chodit, nestojí to za to, ukážeme vám fotky“, taky nám mohli rovnou říct, že je zavřeno. Omrkli jsme centrum a pokračovali do Konic (mého rodného městečka). Z původní krátké zastávky v cukrárně na náměstí se vyklubala čtyřhodinová nucená přestávka, neboť slejvák, který na nás poslal řádné provazy vody se nedal jinak přečkat. 
Před deštěm jsme stačili motorky přikrýt údajně nepromokavými plachtami. Naivně jsme zanechali na motorce pod plachtou přilby, bundy apod. Po dešti jsem z helmy vylil slušný půllitr vody a vytáhl vodou nasáklé rukavice. Za jekotu zubů jsme se navlékli do zvlhlých bund, já nasadil mořskou houbu na hlavu a pokračovali jsme dál k mým příbuzným do Litovle.
Zde jsme na půdě u bratrance motorkáře Pepy (Honda Shadow) usušili zvlhlé věci a v místní hospůdce probrali co je nového v rodině.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE