Kolem hranic ČR, první část Čechy

Celkem slušně jsme se vyspali a vyrazili do přízemí na snídani, která byla v ceně. Jak jsme očekávali, tak snídaně byla hodně skromná. My nejsme fajnovky, tak nám to bohatě stačilo. Najedli jsme se, naplánovali trasu, pobalili se a vyrazili k motorkám. Večer jsme si oba poctivě namazali řetěz, ať motorky netrpí. Nabalili jsme bagáž, pomazlili místní přítulnou mourovatou kočku a vyrazili.

Cesta nás vedla krásnými kroucenými silničkami přes Mariánské Lázně, Bor až za Domažlice, kde jsme po 11 hodině zastavili na tankování, jídlo a svlečení spodních vrstev oblečení. Po odpočinku jsme vyrazili dál, a čím víc jsme se blížili Šumavě, tím krásnější bylo okolí. Přibylo kopců, a jak jsme stoupali výš, klesala teplota a mně začala být trochu zima. Nic hrozného, ale pokles teploty byl znát. Kousek před Železnou Rudou jsme zastavili, udělali fotky a užívali si krásy odlehlého lesa. Pak jsme popojeli do města a hned bylo znát, že jde o turistické místo. Cross café, stánky se suvenýry atd. Pro oběd jsme vybrali asijskou restauraci blízko centra. Velké porce za rozumnou cenu. Dobře jsme se najedli, přitáhli na KTM uvolněnou řadičku a pokračovali v cestě.

Tady jsme už projížděli Národním parkem Šumava, který mám moc rád, a užívali si výhledy i silnice. Občas se nám do cesty připletl kamion, který nešlo předjet, ale co se dá dělat. Kousek za Vimperkem jsme ve 4 odpoledne zastavili na zmrzlinu a nabití interkomu, který mi hlásil slabou baterii. Pak jsme pokračovali, se zastávkou na tankování, kolem Lipna přes Vyšší Brod do Rakouska. Kousek za hranicemi jsme odbočili k lesu, projeli soukromý pozemek a po polní cestě dojeli, jak blízko to šlo. Offroadu se člověk nevyhne. Pak jsme motorky nechali na cestě u lesa a vydali se asi půl kilometru pěšky k našemu dnešnímu cíli. Tím byl Nejjižnější bod ČR. Za mě má ze všech tří bodů nejhezčí pomník. Hranice zde představuje malý potok, který jsme z rakouské strany museli přeskočit. Potkali jsme zde dalšího cestovatele na dvou kolech, cyklistu. Pán si zrovna chystal vařič na přípravu oběda. Bavili jsme se o naší a jeho cestě a doporučil nám další místo k návštěvě – za to moc díky, vypravíme se tam zítra.

Po odpočinku a prohlídce jsme došli lesem zpět k motorkám a dojeli přes hranice zpátky do vlasti. Ve Vyšším Brodě na náměstí jsme v 7 večer zastavili a vybírali dnešní ubytování. Vzhledem k tomu, že další den jsme již směřovali domů, vybrali jsme si k ubytování České Budějovice a SPA Hotel Vita. Tam nám cesta trvala necelou hodinu a půl. Při check-inu jsme chtěli i parkování, ale slečna recepční nás odmítla s tím, že mají totálně plno. Po chvíli přemlouvání a přesvědčování, že motorky můžou stát u zdi a zaberou minimum místa, slíbila, že to zkusí nějak vymyslet. Šli jsme se teda ubytovat. K nevelkému překvapení jsme opět dostali manželskou postel. Ale byla dost široká a my unavení, tak jsme to neřešili. Odložili jsme helmy a bundy a šli zpět dolů. Slečna na recepci nám sdělila, že si motorky můžeme dát dozadu na konec garáže vedle špinavého prádla. Tak přece se vejdou! Zaparkovali jsme tedy na noc stroje, odmontovali bagáž a šli na pokoj. Po tradiční sprše a převlečení do kraťasů jsme vyrazili do města na jídlo. Hned za rohem je nákupní centrum, kde však všechny fastfoody zavřeli, jelikož bylo už po 9 večer. Našli jsme alespoň Pizzerii Corleone, dali večeři a vyrazili na pokoj.

Ubytování SPA Hotel Vita: 1.442,-Kč+ 300,-Kč za parkování motorek
Najeto 388 km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE