Jak jsme málem objeli Českou republiku

3. Den- Středa 20.7.2011 (365 km)

Pokračujeme dál po Krušnohorském okruhu, kde byla mlha, pršelo a bylo pouhých 8°C,  tam mi v jednu chvíli vběhla do silnice srnka, v mlze nebylo nic vidět, ještě, že jsem v tu chvíli koukal do navigace, kdoví, jak bych zareagoval a na tomto mokrém povrchu by stačilo málo. Zastavujeme na rozhledně Jeřabina a s Lukášem se škrábem nahoru, opět zklamání, nic z ní nebylo vidět.

Za celý dnešní den jsme se těšili na vodní nádrž Fláje, ale zase z toho nic nebylo. Už nás vše začalo štvát, většina z nás byla promočená a znechucená, jak nám to včera tak krásně vyšlo a dnešní počasí bylo příšerné, ale to nejhorší ještě přijde...Směřujeme do nejbližší restaurace, kde se najíme a trošku zahřejme, nakonec to bylo ve městě Tisá. Míjíme Panské skály, uděláme jen fotku a jedeme dál. Když přijíždíme na Ještěd po pěkném asfaltu plném zatáček, ovšem mokrém a velmi kluzkém, čeká nás další šok, ale dalo se to čekat. Na Ještědu nevidíme ani na jeho samotnou špici. Pak už sedáme na motorky a jedeme do kempu. Přijíždíme do Hejnického kempu, který se mimochodem nachází poblíž problematickému městu kvůli povodním Raspenava, vše nám je jedno, myslíme jen na jednu věc, až si sedneme do tepla a převlečeme se do sucha. Chceme chatku, ale všechny jsou na měsíc dopředu obsazené, tak nám nabízí zahradní altánek tak ho tedy bereme, alespoň schováme i motorky. Po velmi krušném dnu se převlíkáme do suchého oblečení, ptáme se pána na recepci, jak to vypadá s počasím a ten nám oznamuje, že se to má postupně lepšit, naivně jsme mu věřili.

Trasa: vodní nádrž Přísečnice, Chomutov, Fláje, Nové Město, Tisá, Děčín, Česká Kamenice,
            Rumburk, Svor, Jablonné v Podještědí, Liberec, Frýdlant, Hejnice

4. den - Čtvrtek 21.7.2011 (205 km)

Ve 2:00 ráno nás budí hasičský poplach, vylézáme ze stanu a ptáme se chlápka v kempu, co zrovna přijel, co se děje, říká, že jel z Liberce a hladina řeky stoupla za dvě hodiny o celý metr, nikdo z nás už tedy samozřejmě nemůže usnout, myslíme na nejhorší. Rozhodli jsme, že takhle dál pokračovat nemůžeme v mokrém oblečení a v nehorázném dešti, tak tedy narychlo plánujeme cestu domu. Jelikož nejblíž od Hejnic bydlím já, tak nebylo nic řešit v 8 ráno naprosto nevyspalí v mokrém oblečení vyjíždíme směrem na Humpolec a máme před sebou 205 km cesty ve velkém dešti. Když jsme opouštěli Raspenavu, spousta lidí mělo vodu už na zahradě a někoho museli i evakuovat. V Humpolci jsme vysušili věci a další den Lukáš s Kubou pokračovali dalších až 230 km domu, naštěstí už nepršelo.

Trasa: Liberec, Jičín, Poděbrady, Kolín, Čáslav, Humpolec

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE