Trip Albánie 2022

Tak jo. Ani jeden jsme v Albánii nebyli a tak úplně netušíme, co nás čeká...

Domluvil se termín 26.8.(pá)-6.9.(út), kdy musíme být bezpodmínečně doma.

Cesta začala tak, že jsme objednali vlak z Bratislavy do Splitu, vyjeli ráno v pátek 4 motorky z Olomouce do Bratislavy. Naložili motorky na vlak, popili něco málo před spaním a ráno v sobotu se probudili ve Splitu a pokračovali směrem na Albá……vlastně počkat, takhle to bylo v plánu. Ale to by bylo moc jednoduchý. Začneme tedy pěkně popořadě.

S rezervací vlaku  a s termínem se čekalo na Radima, kterej tou dobou měl BMW S1000r a to úplně na cestu do Albošky nechceš. To by ti ta cesta skončila někde za Szombathely s klíčkama v příkopě a prdelí v prdeli.

Radim čekal na dobrou náladu doma, až mu nákup nové motorky tak nějak schválí přítelkyně…teda přesněji řečeno až bude mít ranní směnu v práci a aby pak jednoduše oznámil, že má novou motorku doma. Vyměnil svý BMW za Triumph Tiger 1200 Desert Edition. A v tu chvíli bylo teoreticky vše nachystaný. Já v mezičase a ve vší alkoholové slabosti dal svoji motorku k inzerci s tím, že je léto a stejně se bude prodávat dlouho. A jak to tak bývá, mně se ozval kupec na SuperTenere, že přijede v neděli. (A brát vlak, kterej nejde přebookovat na jinou SPZ je blbost že…vlastně ještě větší blbost je prodat motorku a za 14 dní jet na neznámé na konec světa, ale kdo se bojí nesmí do ...Albánie…že… haha ).

V neděli přijel borec pro motorku a já se slzičkama v očích koukal, jak mi odjíždí drobek nachystaný na cestu kolem světa, s kterým jsem prožil krásných 5 let a něco málo přes 10tis km. Pravda, moc jsme toho nenajezdili, protože se stavěl dům, ale i tak je nutno říct, že vždy naškytla na drc a nikdy jsme spolu nezažili žádný trable. Až teda na moji neschopnost a levé ruce při servisech (za to však motorka nemůže). Vzhledem k mému rozčarování z odjezdu motorky mě najednou přepadla nějaká panika z toho, že v noci budu spát v domě, kde není žádný jednostopý motorový prostředek. Jeden telefon a ještě ten den se jelo pro Multinu na druhej konec republiky. Díky bohu za moji drahou polovičku, že mi nedala pokoj a překecávala mě celých 5 a půl minuty ať ten telefon zkusím. V pondělí přepis a odpoledne bookování vlaku. Ovšem tak dlouho jsme čekali na všechny SPZ až došlo k tomu, že byl vlak vyprodanej nebo tam byla výluka nebo co (německy umím asi jak dvouletý dítě kvadratický rovnice). Krátká telefonická porada a je rozhodnuto. Jedeme Albánii po ose a máme na to 10-12 dní.

Ten samej den přišel Radim s tím, že teda nejede (ač si vlastně na to, a hlavně kvůli tomu, koupil motorku), protože na Bouzově je festival Hrady.cz a na to přece jít musí, protože je to otázka života a smrti. A tak jsme zůstali nakonec tři. Co se dá dělat, start komplikovanej, ale výlet bude stát určitě za to.

Jsme domluveni a v 8 ráno v pátek start z Čehovic.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE