El-Chio píše: http://www.motorkari.cz/forum-detail/?ft=154279&fid=18&&pgr=1

Při nabíjení vybitého olověného akumulátoru o 6-ti článcích, stoupá jeho
svorkové napětí ve třech pásmech. První pásmo je charakteristické tvorbou
kyseliny sírové v pórech olověných desek (mřížek), napětí stoupá na cca 13,2
V, hustota elektrolytu se zvyšuje až na 1,15 g/cm3. Nabíjení pokračuje ve
druhém pásmu, kdy pokračuje přeměna síranu olovnatého až do vzrůstu
napětí na cca 14,7 V při současném zvýšení hustoty elektrolytu na 1,25 g/
cm3. Při překročení napětí 14,7 V (třetí pásmo nabíjení) se začne kromě
síranu olovnatého rozkládat voda na kyslík a vodík, akumulátor začne
„bublat“ – plynovat. Rozloží-li se pak všechen síran olovnatý, dosáhne napětí
akumulátoru hodnoty 16,2 až 16,8 V a hustota elektrolytu je 1,28 g/cm3.
Akumulátor bouřlivě plynuje a nadále se již jeho napětí nezvyšuje. Veškerá
dodávaná energie z nabíječky se spotřebovává k rozkladu vody na kyslík a
vodík. Pokud zaznamenáme „plynování“ při napětí menším než asi 14,4V, je
to jeden ze signálů sulfatace akumulátoru (čím nižší napětí, tím větší
sulfatace).

doporucujem stranku 35-39 je tam popisane dobijanie roznych druhov baterii....

Hned druhá věta o prvním pásmu mi rozšířila duševní obzor. Ona se tam tvoří kyselina sírová. Já si doteď myslel, že kyselina sírová se do akumulátoru dodává jako elektrolyt. No a teď sem se dozvěděl, že ona se tam sama vytváří v pórech olověných desek. To jako z toho olova? I špičkový chemik Kalousek by byl překvapen. No nic, celý život se člověk učí

Milos1> Najskor som chcel pouzit nejake ostrejsie slova, ale s ohladom na vekovy rozdiel a moje uvedomenie si slusnej vychovy sa zdrzim.
Samozrejme najlahsie je niekoho vysmiat spravit s neho blazna dat par ironickych poznamiek a snad vtipnych prirovnani, ale zas jak vzdy nikde ziadne uvedenie na pravu mieru. A poucenie o spravnosti debila, ktory si tam dovoli citovat nejaky clanok, ktory mu pride odborny aspon z jeho pohladu elektrotechnika.
Nuze k chemii o ktorej teda toho moc neviem, lebo som ju nikdy hlbsie nestudoval, ale povecme pouzijem sedlacky rozum a aj s nim si behom chvile odvodim to, ze ano leje sa tam zmes H2O a H2SO4 v urcitej hustote. A podla zmeny tej hustoty sa da zistit (hustomerom), ze ci je AKU nabite, alebo vybite. Takze zakonite je jazne, je tam prebieha realcia pri ktorej sa H2SO4 premiena asi na elektrodach na nieco ine zrejme pri vybijani, kedze znizenim hustoty elektrolytu zistime vybijanie a naopak pri nabijani sa asi znova ta rozlozena H2SO4 utvara naspat a elektrolyt hustne.
Ale kedze nejsom chemik pouzijem osvedceny google a hop co to je:
Bakalarska praca elektrofakulty VUT

a dovolim si zase citovat. Jak je aj tento zdroj spatny a je to inak poprosim o konstruktivnu odpoved s vysvetlenim jak to je

4 Nabíjení
Při nabíjení se vytváří kyselina sírová (H2SO4) a elektrolyt houstne. Po nabití je na kladné elektrodě tmavohnědý oxid olovičitý (PbO2) a na záporné elektrodě tmavošedé houbovité olovo. Při nabíjení je potřeba zajistit dostatečné odvětrávání, jelikož se voda rozkládá na vodík a kyslík, který při nahromadění utváří třaskavý plyn. [6]
Rovnicí pro nabíjení lze vyjádřit chemický proces: [4]
PbSO4 + 2H2O → PbO2 + Pb + 2H2SO4 (1)
Z rovnice je vidět, že v elektrolytu vznikají reakcí další molekuly kyseliny sírové a dochází tak ke zhuštění elektrolytu.
Obrázek 4.1 Nabíjení olověného akumulátoru [10]
Jedním z ukazatelů nabití je tzv. plynování elektrod. Plynování je jev, při kterém vzniká především kyslík na kladné elektrodě, což signalizuje, že je akumulátor z velké části nabit. Napětí, při kterém se rozkládá voda je 1.23 V. [4]
Napětí naprázdno u nabité baterie je 2.15 V/článek. U klasické 6 článkové baterie to odpovídá celkovému napětí 12.9 V. [6]
Stav (nabití, vybití) se může provést měřením hustoty elektrolytu. Stupeň nabití lze vyhodnotit podle tabulky za pomocí hodnoty z hustoměru a teploty. Zvyšující se napětí při nabíjení je dalším ukazatelem nabitého stavu.

5 Vybíjení
Při vybíjení je to opačný proces jak u nabíjení. Elektrolyt řídne (H2SO4 se spotřebovává) a ve vybitém stavu je na kladné elektrodě síran olovnatý (PbSO4), který má tmavošedou barvu. Hustota elektrolytu klesá s nábojem. [6]
Rovnicí pro vybíjení lze vyjádřit chemický proces: [4]
PbO2 + Pb + 2H2SO4 → PbSO4 + 2H2O (2)
Obrázek 5.1 Vybíjení olověného akumulátoru [10]
Vybíjením dochází ke zřeďování elektrolytu, kyselina sírová se spotřebovává a tvoří se voda. Napětí úplně vybité baterie je 1,5 V/článek. Vybitá baterie se dá uvažovat už od napětí 1,94 V/článek. U klasické 6 článkové baterie to odpovídá celkovému napětí 11.64 V.

E: chyby

Naposledy editováno 24.01.2014 11:32:40