Ohlédnutí českých týmů a jezdců za Hořicemi

Už od pondělí jsme se modlili za počasí a evidentně úspěšně. V pátek byla ještě docela zima, ale víkend byl opravdu krásný.

Na hořické Zatáčky jsme dorazili všichni až v pátek odpoledne, i když se Indi zúčastnil čtvrteční akce na náměstí, kdy zároveň postavil v padocku alespoň stan. V pátek ráno vysadil dívčí osazenstvo týmu v depu, aby vyložilo auto a pokračoval do Hradce Králové pro vidlice na Hondu CBR 600RR a poté ještě vyzvednout Iry z Blue teamu od Victora Gilmora v Praze.

Čekalo nás ještě hodně práce na Hondě, kde chyběl plyn, a která nebyla vyzkoušená, a se kterou se chtěl Indi zúčastnit třídy Volná nad 600ccm. Do „šestek“ byla připravená Yamaha R6 Motopoint a Indi se rozhodl dokonce zúčastnit ještě dvoutaktní třídy SP 125 na Cagivě „Papouchovi“ Mito.

Ještě v sobotu ráno byla CBR ve stavu rozkladu a plyn, který jsme měli připravený, se nám nedařilo napasovat. Mezitím si Indi odjel tréninky v rámci SP 125 a umístil se v Top Ten, což bylo pro náš tým překvapením. Ve třídě do 600ccm na R6 se umístil čtvrtý. Vzhledem k tomu, že se s Hondou nedalo nastoupit do prvního tréninku, Indi zažádal na ředitelství alespoň o volný trénink na R6 bez započítání časů.

V odpoledním tréninku SP 125 si po změně otryskování dokázal zajistit sedmé místo na startovním roštu, tedy ve druhé řadě, a v šestkách potvrdil čtvrté místo a první lajnu. Na Hondu jsme se nakonec rozhodli pro nouzové řešení, se kterým nám pomohl Motopoint, a také dík za pomoc patří Radku Koňaříkovi. Nicméně jsme to nestihli do začátku tréninku, a Indi si musel půjčit Hondu CBR 600 RR od Luboše Jelínka, se kterou prošel technickou přejímkou jakožto s druhým náhradním motocyklem a absolvoval na ní povinných pět kol a kvalifikační čas. Na poslední dvě minuty tréninku jsme stihli na start přistavit i naši Hondu, ale po odjetí jednoho kola bylo jasné, že motor dosloužil, a Indi v nedělním závodě do litrů nenastoupí.
O sobotním večeru proběhlo v prostoru depa dražení věnovaných věcí od Michaela Pearsona a Michala Indi Dokoupila pro nadační fond Modrá Niké, kterému je Indi patronem. Jednou z dražených záležitostí byla i jízda po hořickém okruhu s Indiánem na zapůjčené KTM při nedělním slavnostním zahájení.

V neděli jsme vynechali warmup SP 125 a Indi si vyzkoušel pouze Yamahu R6, kde jsme změnili převody a nastavení podvozku. Následoval první závod SP 125, ve kterém se Indimu podařilo vcelku dobře odstartovat. Po pár kolech se udržoval na osmé pozici za Martinem Turnou v souboji s Markem Zímou. Před lukaveckým vracákem mu ovšem nečekaně vypadla přední brzdová destička, a Indi tak musel rychle zareagovat, kdy motorku okamžitě složil na bok pomoci zadní brzdy. Pád se naštěstí obešel bez vážnějšího zranění či obnovení zranění z loňského roku a i motocykl dopadl vcelku dobře.

Zárověň jako mechanik eSPéčka můžu k tomu říct, že právě na brzdách mi záleží nejvíc, zajištění desek kontroluju před každou jízdou, nicméně díky únavě materiálu toto zajištění prasklo. Je to moje chyba, protože jsem s takovou závadou nepočítala a součástka měla být vyměněna. Ještě že to dopadlo pouze takto.
Naštěstí se naraženiny pořádně rozležely až později večer, a tak Indi nastoupil do závodu šestek celkem v dobrém stavu s dobovou čepicí z prvních „Zatáček“. Jako obvykle Indi opět velmi dobře odstartoval a dostal se do čela. Poté byl předjet Jirkou Brožem a díky chybě M. Pearsona se držel pár kol na druhé pozici. Netrvalo ovšem dlouho a Pearson ztrátu velmi rychle dohnal a bez problému dojel i vedoucího jezdce a zajistil si tak bez ohrožení první místo. Následně Indi za sebou vezl vláček v podobě Patrika Vostárka a Kamila Holana. Patrik bohužel odpadl díky závadě a Kamil se tak dostal na čtvrté místo. Vzápětí udělal Indi chybu z kopce na náměstí, kdy se mu nepodařilo zařadit, a musel tvrdě na brzdy, aby neskončil v balících. Kamil okamžitě využil příležitosti a než se Indimu podařilo kvalt zařadit a vymotat se ze zatáčky, byl Kamil už u Koruny. Indi věděl, že už by Kamila těžko doháněl, a tak zvolnil tempo, protože žádného jezdce za sebou neviděl, a dojel si v závěru pro „bramboru“. Na litry jsme se byli podívat už pouze jako diváci.
„Neměl jsem na nic čas, a projevilo se to na připravenosti Hondy a věcí okolo. Byla to divočina, půjčování motorky, ale jinak jsem si to dá se říct opravdu užil. Na dvacky jsem se těšil, je to taková rozhejbávačka a dost se mi to zalíbilo a překvapivě se mi zadařilo s papouchem se velice dobře kvalifikovat. Závod byl taky dobrej, během víkendu jsme třikrát přetryskovali, protože to bylo bohatý a bylo to dost znát. V závodě to fakt jelo dobře a dodalo mi to chuť do chvíle, než se stalo, co se stalo. Při pádu jsem si natloukl prdel, ale naštěstí nic horšího se nestalo. I tak mi jízda na dvacce pomohla třeba v zatáčkách, kde jsem si na šestce dovolil jet trochu jinak. R6 byla naštěstí 100% připravená, i když jsem věděl, že výkonem samozřejmě nemůže dosáhnout na některé stroje soupeřů, ale věřil jsem, že to doženu rukama, a pomýšlel jsem na bednu. Bohužel jsem udělal chybu při souboji o třetí flek s Kamilem, ale jsem spokojený i tak. Žádný náhradní motorky ani motory nemáme, a R6 musí vydržet hlavně celé TT a sezonu, takže jsem rád za to, jak jsem dojel, a se sériovým motorem čas 2:23 je pro mě fakt dobrý. Podvozek K-Tech fungoval luxusně a s pomocí Motopointu jsme ho na místě doladili k mojí absolutní spokojenosti. Do litrů už to Honda „babička“ nezvládla, motor je KO a sháníme jiný, takže kdyby někdo věděl o motoru na RR 05-06 tak sem s ním!“

Padesátý ročník je tedy za námi, a snad se opět všichni sejdeme na padesátém prvním. Myšlenkami jsme nyní už na TT Isle Of Man, kam nakonec Indimu potvrdili start se startovním číslem 42.
Máme pěkné záběry z motorky na kameře, tak snad brzy zpracujeme i nějaké to video.

Děkujeme všem sponzorům za spolupráci a jsme rádi, že jsme se s mnoha z nich potkali v Hořicích osobně.

TT zdar!

Informace o redaktorovi

Jiří Mikšík - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE