Dakarské finále a souhrn etap

14. etapa, Santa Rosa - Buenos Aires

Tato etapa nabídla pěkné klesání do cílové destinace v Carlos De Bolivar, které jezdci dosáhli po 166 km přejezdu a 206 kilometrech rychlostní zkoušky. Poté následoval ještě 335 kilometrů dlouhý přejezd do hlavního argentinského města. Ve 14. etapě hrály prim koně ukrytí pod kapotami strojů, vzhledem k tomu, že šlo o dosažení maximální rychlosti na úkor technického stylu. Zároveň, ale důležitá byla i značná dávka jezdecké chytrosti a rozvahy, protože historie už mnohokrát dokázala, že vypadnout se dá i několik kilometrů před cílem. Jako první do cíle etapy dojel Faria z Portugalska na KTM, za ním následoval Ullevalseter také na KTM, na třetím místě dojela Yamaha s pilotem Rodriguessem.

Roman Krejčí a Jan Veselý
Nováčci na Dakaru, motorkáři, Roman Krejčí a Honza Veselý se oba během soutěže potýkali s většími, nebo menšími problémy, technického i zdravotního rázu. Oba svou dakarskou účast však dotáhli do zdárného závěru.
Roman Krejčí se systematicky probojovával kupředu ve výsledkové listině a se svou prakticky sériovou Yamahou udivoval mnohé i z řad světoznámých jezdců. Závěrečnou etapu dokončil na 38. místě.
Jan Veselý už od třetí etapy každý den vyrážel na trať se silně pohmožděnou tělesnou schránkou, která „odnesla“ ty z méně podařených neplánovaných „výstupů“ z motorky. Sám sobě byl i mechanikem, což mu ubíralo čas na regeneraci a odpočinek po dojezdech etap. S velkým odhodláním a zaťatými zuby se však dostal do cíle Dakaru, mimo jiné proto, jak řekl: „Abych mohl jednou svým dětem vyprávět, jaké to tady bylo.“ 14. etapu Honza dokončil v 65. čase.

David Pabiška
Šestadvacátým místem David Pabiška výrazně překonal své nejlepší umístění na Rallye Dakar. „S výsledkem jsem spokojený, ale stálo mě to hodně sil,“ přiznal liberecký motocyklista, jehož dřívější dakarské maximum bylo 42. pozice. Nebýt krizové třetí etapy, mohl být jezdec stáje KM Racing ještě o nějaký stupínek výš. „Nefungovaly mi benzinové pumpy, a to mě fyzicky vysálo. Motorka mi nešla nastartovat, musel jsem hodně šlapat a byl jsem zralý na odjezd domů,“ pokyvoval hlavou čtyřiatřicetiletý Pabiška, který byl nejlepším českým motocyklistou. „Třeba bych mohl nakouknout do dvacítky, ale to, co jsme letos předvedl, vidím asi jako svou hranici. Je to v první řadě ve mně, když je někdo špičkový jezdec, mívá obvykle i větší štěstí, než ten co jede na chvostu.“  Absolutní jezdecká špička vytrvalostních soutěží je na tom podle motocyklisty sedlajícího stroj Yamaha líp hlavně v tom, že startuje v podobných soutěžích jako je Dakar celý rok. „Elita může víc makat a je tím pádem vyježděnější. My jsme proti nim amatéři a pokud se probojujeme někam do její blízkosti, tak je to obrovský úspěch,“ vyzdvihl své umístění Pabiška.
Podle jeho mínění letošní Dakar překonal svou náročností loňskou jihoamerickou premiéru. „Skoro nic se proti předešlému ročníku nezkracovalo. Nejnáročnější pro mě byla chilská poušť Atacama. Hlavně duny mi dávaly zabrat a pak nás ničilo vyčerpávající horko,“ pojmenoval největší trable účastníků 32. ročníku vytrvalostní soutěže. Dakar prý není jen polykání stovek kilometrů a kilogramů prachu. „Tahle soutěž maluje i spoustu příběhů. Najdou se takové kuriózní příhody, jako že jsem málem trefil krávu, ale dobrou náladu si děláme hlavně my motorkáři mezi sebou. Už od rána při snídani je dobrá nálada,“ usmíval se Pabiška. Za své výborné umístění prý vděčí hlavně semknutosti a obětavosti týmu KM Racing. „Nebýt mechaniků a rad od kolegů, tak bych určitě nedosáhnul tak vysoko. Mám tu výhodu, že jsou v týmu takové osobnosti jako Josef Kalina. Dokážeme si v klidu sednout a všechny problémy vysvětlit. Ta síla je opravdu cítit. Když Josef Macháček nemohl kvůli zranění ramene pokračovat se čtyřkolkou, tak vlastně posílil mechanický tým a přiložil ruku k dílu, a to bylo hodně znát,“ pochvaloval si otec dvou malých dětí.  autor: Milan Novotný.

Oldřich Bražina
Čtyřkolkář Oldřich Bražina se v poslední etapě, podobně jako po celou soutěž, držel ve středu startovního pole, když jel na samé hranici toho co mu jeho Polaris umožňoval a 14. etapu dokončil na 7. místě. Každopádně Odřich svými výkony také nemálo přispěl k viditelnosti českých barev na obtížných tratích Argentiny a Chille.

Rozhovory ze stupňů vítězů

Cyril Despres: "Jsem stále jen člověk. Seděl jsem na téhle motorce 15 dní a jsem vyčerpaný. Ten poslední zbytek sil, který mi zbyl, mě právě opustil v slzách." Pochválil svůj tým za tvrdou práci, fabirku KTM, která jim věřila a sehrála hodně důležitou roli. Nebál se prohrát, jen prostě chtěl vyhrát. A vůle vyhrát byla silnější než strach z prohry. "Byl to těžký Dakar, krásný Dakar a jsem tak rád, že jsem vyhrál."

Pal-Anders Ullevalseter: "Pamatoval jsem na minulý rok a soustředil se na zadní kolo a pneumatiku. Ze startu jsem byl opatrný, abych nepřekračoval 150km/h. Pak po 100km jsem už jel na plno. Chaleco Lopez byl ve výsledcích 4 minuty za mnou, ale dnes startoval 6 minut po mně, takže jsem nevěděl kde je, nemohl jsem si ho hlídat. Byla to pro mne velmi dlouhá etapa. Skončit druhý celkově je víc, než jsem čekal. Snil jsem o tom a je to tady. Na tomto Dakaru jsem zažil jen dobré časy. Žádné problémy, žádné havárie. Motorka fungovala dobře. Nebudu nejrychlejším jezdcem, ale jsem nejzkušenější. Tohle je můj osmý Dakar. Vím jak navigovat, znám techniku a jsem také mnohem uvolněnější." "Na tenhle moment jsem se připravoval 25let."

Francisco (Chaleco) Lopez: "Jako jezdec jsem letos samozřejmě velice šťastný. Letos tu byla spousta velmi zkušených jezdců jako Marc Coma, nebo David Casteu. Ale známe závod, nechává lidi stát u kraje cesty. Jiní mají mechanické problémy - pneumatiky, řetěz. Což byl zrovna můj případ.Dakar je tohle všechno v jeden čas. Je to součet spousty věcí. Na konci toho všeho jsou na podiu tři jezdci a já jsem jedním z nich. Tvrdě jsme s Palem bojovali. Pak jsem dospěl k tomu, nechat to být, třetí místo také není špatné. Samozřejmě, být druhý je lepší, ale zkoušet vyhrát jedno místo navíc a ztratit umístění na podiu, v žádném případě! Takže včera v noci jsme si řekli, že s motorkou a pneumatikami pojedeme na jistotu. Podium je vítězství pro mou rodinu, přátele a všechny Chilany, kteří mě podporovali. Chci poděkovat mojí rodině. Jednou jsem jim řekl: Nechci studovat, chci jezdit na motorkách. A oni na to: Jdi do toho, je to tvoje vášeň. A jsem tady, na Dakarském podiu."
Ruben Faria: "Jsem velmi šťastný. Šel jsem do Dakaru abych pomohl Cyrilovi vyhrát. Minulou noc jsme se smáli a já mu řekl, že jsem minutu od 11. místa a on mi řekl: Zítra jeď rychleji, zkus dostat to 11. místo. A tak jsem udělal. A vyhrál etapu. Jsem nadšený. A jsem tak šťastný, že Cyril vyhrál Dakar. Tato etapa byla dárkem pro mne od Cyrila, ale cílem vždy bylo aby Cyril mohl vyhrát Dakar."

David Frétigné: "Před startem poslední speciálky tu byly tři minuty mezi Alainem Duclosem a mnou. S vědomím toho, že poslední etapa je jen 200km dlouhá rovná čára, upřímně, včera jsem měl obavy. Hodně jsme s mechaniky pracovali na motorce. Dnes byla 450ccm Yamaha opravdu rychlá. Jel jsem skoro 160km/h - na začátku rally jsem si trochu stěžoval. A vyplatilo se. Byla to dobrá etapa. Nedal jsem to na 3. místo, ale ve finále, jsem pátý po problému v dunách, kde jsem zůstal 1h45m. Nemohl jsem doufat v něco víc. Vyhrál jsem etapy. Byl jsem vždy připraven v průběhu rally a dokázal, že tam mohu být a směřovat k vítězství. Příští rok budou mít všichni 450ccm motorky. Nemůžu se dočkat na edici 2011, kdy budeme všichni bojovat se stejnými stroji. Spousta nových značek dorazila v poslední době na Dakar. Hodně je nového. To je dobře. Závodění je zpátky.."

Video ze závěrečné etapy

Informace o redaktorovi

Filip Tichý - (Odebírat články autora)
Matěj Oliva - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE