Moto Guzzi V11 (2005)

Srdeční záležitost s naprosto vyjímečným charakterem a svou duší.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:Motart (Praha 4-Braník) - bazar 100%

Výška jezdce: 184 cm

První dojmy - Už pouhý pohled vás vezme za srdce. Láska na první pohled. Po nastartování spojené s oklepáním mokrého psa se rozdunní hypnotizující symfonie. Následné první jízdní dojmy byly sice rozporuplné, páč se to celé klepe a chová jinak, než na co jsem byl doposud zvyklý japonského šicího stroje. Ale i přes to vás Guzzí charisma nenechá ani na moment v klidu, dokud nebude u vás v Garáži. Tak se stalo a tímto vás varuji!

Motorku bych doporučil pro - Doporučuji všem, kteří touží po klasickém, ale nevšedním motocyklu bez elektronických pomocníků, kteří vám neustále kecají do řízení a nebo naopak vám zachaňují jezdecké chyby. Guzzi V11 je motocykl s velkou duší a charizmatem. Rozhodně není pro každého.

Doplňky na motorce - Moto v původním stavu, pouze přidán originál hliníkový zadní nosič.

Recenze

Po osmi překrásných sezónách strávených za řídítky V-Stromu 650 K5 a nalítanými 75.000 km přišla otázka co dál? Nebyl žádný vážný důvod měnit spolehlivý cesták, ale Guzzi mě učarovala. Myšlenka většího objemu mě nahlodávala již delší dobu, ale díky kvalitám Stromku jsem záměnu vážněji neřešil. Rozhoupal mě až soused M., kterému byl odcizen v Praze malý Banďour a časem si pořídil CBF1000. To se nedělá. :o) Hlavou se mi opět honila myšlenka alespoň litrového objemu. Další podmínkou byl V-twin buď v enduru, nebo naháči s nějakou polo kapotou. Také jsem velmi toužil po kardanu, žebrovaném motoru a 20 litrové nádrži. A to už bylo příliš a z ničeho jsem mos slevit nechtěl. Představa byla daná a šlo se brouzdat netem. Záhy jsem byl částečně zklámán. Trh s ojetinami nabízel minimální výběr. A to pouze Moto Guzzi dokázala splnit mé sny. Exluzivita značky se platí a při nějakém finančním limitu jsem byl vůbec rád, že jsem o MG mohl uvažovat. Stelvio mělo cenu brát pouze s kufry a to bylo už moc a moc kaček. Sportka 1200 je nádherná, ale nakonec padla volba na V11. Větší výběr, méně financí a dva laufy vypadají také lépe.
Bál jsem se jít do Italky s neznámou minulostí a zlí šotkové našeptávali nechvalné zvěsti o spolehlivosti a náračnosti jižanek. Na Vrbovce v MotArt bazaru měli přesně co jsem hladal. Moto Guzzi V11 Cafe Sport, která léta letoucí stála vystavená v pražské kavárně Motor Café. Měla nalítáno pouhých 4.500 km! Potvrzeno A-Spiritem i včetně servisní historie a otevření výkonu. Kromě sposty karbonu má odpružení a tlumič vzbrací od Ohlinsu. Italské laděné výfuky QD s překříženými svody jsou opravdovou třešíňkou. Navíc se mi podařilo získat od hodného původního majitele originální nosič.
Hurá a dá se přemýšlet o delším cestování alespoň v jednom. V půlce července 2014 jsem se stal pyšným Guzzistou.
K Novému roku 2015 má nalítáno 10.000 km. Závady byly dvě. Špatný kontakt kabelu vedoucího od spojky k převodovce. Na dovolené vyřešeno odstraněním a spojením natvrdo. Druhá závada spočívala v ukroucení náběhu tachometru. Byla vlatně ještě jedna závada, ta se ale netýkala přímo Guzzi, ale sváru svodu výfuku QD. Nerezový svod opraven svárem v ochrané atmosféře - díky Dane. Jinak naprostá spokojenost! Na co jsem nebyl zvyklý je zájem okolí. Ano přiznávám, hodně tomu napomáhá hromový projem výfuků. I díky tomu mě spousta plechovkářů slyší dříve než vidí a pouští mě před sebe.
Motor má koní a krouťáku dostatek, aby si poradil s téměř 250 kilogramy. V11 a její charakteristický dvouventil má raději kvalitnější asfalt a táhlejší zatáčky, než silnici plnou záplat a podélných nerovností. Cestování zvládá s naprostou bravurou. Cítím, že me Guzzi jakoby nabádá ke sportovnější jízdě. Napříč uložená kliková hřídel si s vámi v zatáčkách umí pohrát při neuváženém rychlém přeřazení , nebo ubrání plynu. Mašina má tendeci se stavět, ale tomu se dá lehce pomoci podtržením řídítek. Brzdy Brembo jsou špička, sametová spojka, podvozek Ohlins řádně pritvrzen, ale mě to sedí. Pokud vás to zajímá, tak potřebou se vejdu do 6,5 litru a je super. Gumy Metzeler Sportec řady M3 drží pekelně. Také se rychle blíží čas jejich výměny a to zřejmě za vyšší model. Rozhonutí padlo na Metzeler Z8 a klobouk dolu. Na levé hraně zadní gumy začíná ubývat pohotovostní stojan. Na dovolené i Itálii mi odešlo řazení. Jak jinak. Prasklá pružinka v převodovce. Cena pružinky Euro, výměna na místě v servisu 6 euro a pak už jen montáž u hotelu na zahradní terase za pomoci kamarádů z BB a pár lahví stolního vína.

Guzzi sweet Guzzi