To je Bábina, věkový rozdíl 29 let ve prospěch mojí holky postupně zmizel, ale v zimě proběhne omlazení, což se o mně říci nedá; dostal jsem ji od 2.máti jako památku na skvělého chlapa, a hlavně proto, že v rodině nemá nikdo jiný vztah k 2 kolkám;
Motorka koupena od tchán - rovný chlap a pečlivka
První dojmy - Bábina je součástí naší rodiny od 5/2007. Projížďka proběhla až po přivezení domů, z opatrnosti se tak učinilo na přívěsu za autem, protože jsem nechtěl po několika letech stání riskovat, že budu řešit rozmary Bábiny někde během 45km cesty do jejího nového bydliště; doma jsem jí prošťoural všechno možné i nemožné a osvěžil znalosti o jawa strojích v přesvědčení, že ovládám-li tyto, zvládnu určitě i jiné; mýliti se je však lidské, systém přenosu síly ukrutného obsahu motoru na pohyb mi spíše připomínal magické formule, a tak jsem mimo standardní úkony údržby jiných strojů zvolil v případě problémů potulku za člověkem, který se automaty zabývá; jenže se tak nestalo, protože Bábina zachrčela prakticky hned a vozila mne občas do procesu, za rybami, do lesa, jen tak pro vyluftování kebule i na nákup celých 5 let; prostě sloužila do roztrhání těla (konstrukce); silnice, polňačky, cesty, necesty, stále svých bezpečných max.35 km/h; takové těžší kolo, ale hlavně nemusím šlapat; bomba pro zábavu i užitek; skoro žádná údržba, min.nároků, spotřeba 0, 0, nic a člověk se veze v pohodě;
Motorku bych doporučil pro - pro úplně každého- babka, dědek, žena, muž, dívka, kluk, bázlivec, odvážný, uvážlivý, pohrk; stačí mít jen trochu pudu sebezáchovy a sem tam udržet rovnováhu; hlavně to chce vzít rozum do hrsti, uvědomit si, že člověk není v provozu sám a nechtít od této mopedky nemožné; všem přeji start i cíl vždy pouze na kolech kolmo k silnici;
Doplňky na motorce - tuning stále probíhá;
z úprav výkonu samo-domo jsou nyní zatím tyto-
zkrácené koleno výfuku, vyčištění tlumiče výpalem, vyčištění a seřízení karburátoru, výměna kohoutu nádrže, vyčištění filtru sání vzduchu, zkrácení opálených konců kabelu k induk.civce, výměna svíčky;
vizuelní a praktické úpravy byly nezbytné a zatím proběhly tyto-
do obou kol byly vetknuty vždy 2 odrazky, převrtána a uchycena z výroby šikmo umístěná zástěrka a zatížena 3 odrazkami staršího typu (bylo mi jich líto vyhodit, páč jinak jsou k ničemu), doplněna drátěná hrazda na řídítka pro držení nezbytné manuální navigace, zvuková signalizace doplněna jasně cvrnkajícím zvonkem z bicyklu alá 40.léta, samozřejmě byly pro odpočinek nohou při dlouhé jízdě nainstalovány předkopy, kvůli úlovkům ryb a pro převoz zásob pití z obchodu byl na nosič uchycen košík, samozřejmě barevně doladěn, abych nepoškodil image stroje; v neposlední řadě proběhla montáž antény pro umístění řvavé vlaječky a pozdější zapojení komunikačního zařízení pro jízdu v koloně;
Recenze
Tento tělotřas jsem si nevybral, byl mi naordinován starší rodinnou radou;
prý lépe já, než ji prodat;
Kozu (jméno dané jí 2.tátou) jsem při změně stáje a žokeje překřtil na Bábinu. V místní hantýrce motobláznů by totiž vypadalo ježdění s původním jménem takto-
už zase šukáš Kozu? Hmm, to by mi nějak nesedlo;
fuckt je lepšejší slyšet- už zase šukáš Bábinu?
lepší být za gerontofila než zoofila;
no, nevím najednou, co je lepší..., ale stalo se, mám Bábinu a hotovo.;
sloužila 5 let ke spokojenosti, ale pak byla na 1,5 roku trochu v útlumu kvůli startu pouze na rozběh, a to díky prkotině, jak se letos ukázalo;
bude-li čas a nálada, vyplním závity tak 5-ti pěnivými kvůli psací múze a dám o tom samostatný článek; ne snad pro pobavení, ale spíše pro pomoc ostatním;
do odsouvané opravy startování (nyní již z mého pohledu prkotiny, stejně jako druhu dalších úprav) již nejezdím na tachometru jako dříve s věčným číslem 35 rovina a 38 z velkého kopce na tachometru, navíc jako na gumě- jedu vší maximální silou a najednou mě někdo jakoby držel za šos a ne a ne zrychlit, zřejmě omezovač (říkám si), a protože výše zmíněné magii automatiky nerozumím, na Boha nevěřím a zázraky nechápu, nechávám svůj silostroj chrchlavě vrčet a jsem nadmíru spokojený, že nemusím šlapat, natož tlačit;
nyní po opravě a nezbytném tuningu je to jiné kafe; začal jsem dokonce věřit, že i cyklísti. babettísti si zaslouží kryt hlavy (do té doby jsem akceptoval pro nás mopédjezdce pouze brýle);
stal se zázrak (v ty nevěřím, takže v tom bude něco jiného; že by třeba fyzika...?, no, v každém případě se nezúčastnila občanská nauka, to stačí) a Bábina se stala jinou holkou, smekám před jejími výkony a začínám chápat, že mám doma stroj naprosto netušených a ve své třídě snad neomezených možností (Američan ani Rus by nechápal, a že to jsou ale kruci sakra kapacity, natož já blbka Čech, a mám to doma);
zkráceně (článek bude kompletní)- vyčištění všeho, výměna volnoběžky (ta je všeho příčinou), úprava výfuku dle rad z fóra, seřízení volnoběhu a bohatosti stačilo k tomu, že nyní mám cestovku s číslem 50 a i z menšího kopce lížu 60 km/h; ověřeno autem, původně jsem si myslel, že jsem v zápalu boje něco provedl s tachometrem;
nyní jsem v úplně jiné vývojové etapě, a to- jak se přestat bát jet rychle na Bábině po vlastních skoro žádných úpravách; na zdejších silnicích to není opravdu, ale opravdu žádná sranda; takže nevím, jestli jsem si nakonec nenadělal do vlastního hnízda; ještě, že nejsem normální, v mém věku mě doběhla puberta a radost z neskutečného mi nedovolí, abych se z úspěchu podělal;
(já ten článek o tuningu na koleně bez peněz a spešl nářadí opravdu časem dám, hlavně prio ty, kteří váhají a sbírají odvahu; i já tak začal...)
Krásné počtení - jako kluk jsem na Babetě najezdil snad 20 tis. km. Bohužel už ji nemám, ale jen pohled na kteroukoliv Babetu, která projede třeba jen kolem, mě nostalgicky vrací v čase tam, kde se už bohužel nikdy nepodívám... Přeji mnoho šťastných kilometrů!
vítej též mám tento nezničitelný stroj ať slouží