Babetta 228 (1973)

raritní model Babetty 228 z roku 1973

• 

  narozdíl o...

• 

• 

• 

  štítek

• jiný rám n...

• výplet je ...

• ukončení v...

• koncovka

• stator a T...

Více fotografii

Výška jezdce: 180 cm

První dojmy - překvapilo mě kvalitní dílenské zpracování na vysoké úrovni

Recenze

Na úvod
K této Babettě jsem přišel po pár měsících intenzivního monitorování inzerátů na internetu. Měl jsem štěstí, že se mi podařilo sehnat 2 zachovalé kousky. Každá Babetta má některé díly lepší a některé díly horší. Rozhodl jsem se, že z těch dvou udělám časem jednu v top stavu.

Tento model mopedu se v dnešní době stává raritní záležitostí. Před 40 roky se tu v ČR moc neprodávala, protože byla na tehdejší dobu celkem drahá a tak se spíše exportovala do zahraničí, než aby se prodávala na tuzemském trhu. S 23-palcovými koly se navíc vyráběl moped jen první 2 roky a pak se přešlo na standardní 16-palcové kola, jak jste zvyklí u modelů 207 - 225.

Zde pro představu video.



Babču postupně začínám rozebírat a tak se s vámi podělím o své zkušenosti v krátké recenzi.

Recenze
Babetta je konstrukčně řešena jinak, než novější typy Babett. Musím se zmínit hlavně o kvalitě dílů. Všechno je precizně vyrobené, vyleštěné. Nešetřilo se na chromu, hliníku, pozinkování, prostě kvalitně odvedená dílenská práce. Při jízdě nikde nic nevibruje a docela mě překvapilo, že i na neodpružené zadní části je jízda příjemná. Čekal jsem kostitřas, ale svezení je srovnatelné s 210tkou. Babetta působí robustním dojmem už na první pohled. Zaujaly mě brzdové páčky, které jsou celé z hliníku, mají robustní objímku a i po 41 letech vypadají jako nové. Dále pak mohutné vzpěry blatníků. Ten blatník se ani nehne, takže nemá šanci vibrovat. Dále je na Babettě plno závlaček, některé jsou úplně titěrné - dlouhé půl centimetru a tlusté milimetr. Zadní kolo je chráněno výpletem ze silonu, který brání vniknutí oděvu do špic a působí velmi elegantně. Sedačka je z koženky a dosedová plocha je širší, takže se na ní velmi pohodlně sedí. Lanka jsou vedeny důmyslně tak, aby se nikde nedotýkaly rámu a tím pádem nemohly odřít časem lak. Když jsem umyl motor od bordelu, všiml jsem si, že jsou na něm kartery a víko krásně vyleštěné. U 207čky si už nelámali hlavu s nějakým leštěním a zahlazením ostrých hran po odlití. Při jízdě nejdou vůbec slyšet nějaké vibrace od rámu nebo plechových dílů, ani žádné cinkání od motoru. Babetta 228 používá těžké rozběhové čelisti, kdežto 207čka používá lehké rozběhové čelisti. Do bubnu pasují oba typy, ale podle mě je lepší ten těžký typ stejně jak tomu je u Babetty 210 u řadících čelistí. Kolečka v převodovce jsou na hřídeli zajištěné perem, u 207čky se kolečka na hřídel nalisovaly. Výfuk je vyladěn díky delší koncovce na hezčí zvuk a systém tlumiče je odlišný od systému na 207 a 210. Dále místo gumových pouzder přední vidlice jsou použity elegantní kovové šroubovací pouzdra. Toť mé dojmy, časem budou přibývat další.

Jisté je, že první model Babetty byl konstrukčně unikátní, později se začalo kvůli zjednodušení výroby a snížení výrobní ceny unifikovat hodně dílů s ostatními motorkami např. od Jawy.

Babetta 228 měla první bezkontaktní elektronické zapalování na světě - Tranzimo. Do té doby měly všechny motorky klasické rozdělovače a kladívka a pořád se musel štelovat odtrh a čistit kontakty. Kdo má Stadiona nebo Pincka, tak ví, o čem mluvím. Babetta díky tomu byla téměř bezúdržbová a rozhodně spolehlivější. Zapalování 228čky se skládá ze stejného statoru jak je u 207čky, jen s tím rozdílem, že zapalovací cívka je jiná (mohutnější než ta na 207 či 210). Místo JTZ či GYT jednotky Babetta 228 používá zapalovací jednotku Tranzimo. Tranzimo se skládá z indukční cívky, ta je zatavena v plastovém krytu a nejde vyměnit bez destrukce krytu a dále vyměnitelného tranzistoru Tesla KD 602. Pamětníci tvrdí, že prý tranzistor často odcházel, ale co jsem se tak díval, tak i dnes se dá sehnat za pár kaček náhradní. Informaci o častém odcházení tranzistorů nemůžu zatím potvrdit, protože jsem najel celkem jen 1 km a pak začal moped rozebírat.

Ráfek Babetty je kompatibilní se Stadionem S11, kvalitní repliky vyrábí pan Klouda (když tak vygooglojte Klouda ráfky) a zelená barva Babetty je stejná, jaká byla u Stadionu S11. Číslo odstínu vám z hlavy neřeknu, ale stačí pohledat na fórech o Stadionech a použít stejnou barvu.

Postupně budu přidávat další info, protože o tomto mopedu je žalostně málo informací na Internetu.

Cena
Každého asi zajímá, na kolik vyjde ve finále vlastnit takový unikát v top stavu a jak často je k sehnání. Z mých zkušeností se průměrně na netu objeví tak 1 kousek měsíčně, takže je třeba denně monitorovat a rychle jednat. Mít po ruce auto a hned vyjet klidně na druhou stranu republiky. Babetta 228, která je komplet, ale určena na renovaci (jde ještě zrenovovat z dílů na Babettě) vyjde v současné době tak na 4-8tis. Většinou ale záhy zjistíte, že tu renovaci nemáte šanci udělat, protože některé díly se už prostě nedají zrenovovat, tak si budete muset pořídit druhou Babettu a ze dvou Babett se už renovace dá provést. Takže jste za nákup 2 strojů dali 8-16tis, teď rozebrat, GO motoru (3-5tis, mnohé díly motoru jsou už nedostupné), opískovat + klempíř + kit + poctivý 4-6 vrstvý lak vyjde v dnešní době u opravdového profesionála na 10tis, nové pneu 1500, nové ráfky+špice + výplet 4tis, renovované sedlo do kůže 2tis, nějaký pozink cca 1tis kč a v případě, že je třeba udělat chrom na výfuku a kolenu, tak ještě nějakých 3tis Kč, pokud to dodáte čisté a vyklepané. Celkem jste tedy na ceně kolem 40 tisíc Kč bez započteného času za vaší práci a cestování autem. Každá sranda něco stojí, ale výsledek věřím, že bude stát za to. 228čky jsou dnes raritní a hodně ceněné.