Jawa 350/354 Kývačka (1954)

První kejvačka, půlbubínek. Jawička z doby kdy jsme vyráběli nejlepší motorky na světě...

Více fotografii

První dojmy - Když poprvé zabublala byl to teprve shluk nejnutnějších dílů: kostra, kola, motor a nádrž. Po dokončení mi padla do ruky jako ulitá. Oproti předchozí(Jawa Čz 150 K) trojnásobný výkon a poloviční brzdy. Rychle sem si zvykl a mám s ní spojeny ty nejhezčí zážitky mého motorkářského života...

Recenze

Bylo mi 18 a už rok jsem proháněl Čízu 150tku a čím dál častěji jsem cítíl, že by to chtělo něco trochu výkonějšího. V té době jsem byl student 3. ročníku průmyslovky a tak koupě novějšího stroje nepřipadla z finančních důvodů v úvahu.
Proto volba padla na triapůli kejvačku. A když už jsem byl v tomto rozhodování chtěl jsem raději starší kousek.
Můj táta si vzpomněl na mlynáře z okolí vesnice, který si koupil kejvačku novou a když měl táta stejné myšlenky jako já (někdy v 70. letech) byl za ním, ale on mu jí odmítl prodat.
Vyrazili jsme ke Stříbrnému mlýnu skoro po 30ti letech dopátrat se po mlynářovo motorce. Starý mlynář už byl asi 10 let po smrti a jeho potomci motorku prodali "jezedákovi" asi o 15 km dál. Ihned jsme se za ním vypravili. Po nalezení domu nám jeho manželka zdělila, že je někde v lese ale motorku má v kůlně. Když jsem ji tenkrát spatřil málem mě to položilo: 350/354 z roku 1954, půlbuben v kompletním originálním stavu. Na motorce bylo vidět, že má za sebou mnohaletý těžký provoz po polních a lesních cestách.
Musel jsem ji zachránit...
Další domluva připomínala pohádku o kohoutkovi a slepičce. Jezedák nechtěl motorku prodat, nakonec, že jí vymění za jinou do lesa. Postavili jsme mu Čízu sportku 250, za kterou chtěl známej dachla pro vnoučka, kterýho jsme koupili za 500 Kč a opravili. Po cca 300 hodinách práce na dachlovi a ČíZe bylo domluveno...

Když jsem si ji konečné po dvouch měsících přivezl, pustil jsem se ještě večer do práce. Vzhledem k zachovalosti laku jsem se rozhodl motorku nestříkat. Pouze jsem vyčistil jednotlivé díly od oleje, bahna, smůli ze stromu atd. Prostě nechat ji "Vintage"
Horší byl ale technický stav. Motorka měla prasklý rám pod "krkem", úplně vymlácenou kyvku, přední i zadní tlumiče KO, výfuky dost pomlácené.
Největší problém asi byl jakým způsobem svařit rám v tomto nejchoulostivějším místě. Nakonec se povedlo a ani výroba nového čepu kyvky a pouzder kostry už nebyl takový problém. Bylo hotovo!!!






Po ujetí asi 1200 km jsem při běžné projíždce zadřel levý válec. Motor jsme rozpůlili a zjistili, že při posledním výbrusu někdo "lechce" zdeformoval píst a ten se vinou nerovnoměrného rozpínání zadřel.
Následovala generálka kliky, výbrus, nová ložiska, některé komponenty převodovky, spojka ... vlasně skoro všechno.

V následujícíh asi deseti letech jsem na ni najezdil asi 15 000 km. Jediná závada byla prošoupaný kablík od kondenzátoru pravého válce jinak motorka dělá samou radost. V roce 2011 jsem s ní byl až v Itálii bez jediného zaváhání. A dnes, když už každodenní provoz obstarává jiný stroj je projížďka o to vzácnější. Tenhle stroj bude mít v mé garáži vždycky to nejlepší místo...