Aprilia Tuareg 660 (2022)

Po jedné sezóně na CRF 250L logický další krok, už dospělá motorka, ale ještě ne litr.

Více fotografii

Výška jezdce: 189 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
KTM 890 Adventure R: Přišlo mi, že na začátečníka už by byla trochu moc divoká.
Moto Guzzi V85 TT: Nakonec jsem chtěl něco více zaměřeného na terén a lehčího.

První dojmy - Krásná, nádherná, úžasná motorka. Váha podstatně víc, než na co jsem byl zvyklý, ale to je účel, posunout si komfortní zónu. Ze sedla došlápnu v pohodě oběma nohama.

Motorku bych doporučil pro - Pro všechny, kdo chtějí opravdový univerzál, se kterým se dají vymetat traily, ale i strávit celý den v sedle na dálnici.

Doplňky na motorce - Centrální stojan, padáky - obojí originál Aprilia
Plexi Puig Touring
Shad Terra tr40
Slip-on Leo Vince
Barkbusters

Recenze

UPDATE 04/24: Pár nových doplňků - výfuk Leo Vince (super zvuk - ne přehnaně hlasitý, ale řízný sportovní a na dvojku po ubrání plynu krásně prská), chrániče rukou Barkbusters.

Už je v rámci záruky vyměněno čidlo hladiny paliva, takže už zase ukazuje. Nahrazují původní díl úplně jiným, takže problém by se neměl znovu objevit. Najezdil jsem přes zimu cca 1000km, kdykoli bylo nad nulou vyjel jsem aspoň na krátkou projížďku. Motorka šlape jak hodinky, i po třech týdnech stání naskočila na první brnknutí. Cvičně už jsem protáhl některé části TCT, co mam projděte z loňska, a baví mě to čím dál víc. Chce to vymyslet nějaké pořádné offroad dobrodružství, akorát ji na to chyby kumpáni, co vy byly podobně jeblí, jako já, a šli do toho se mnou.

UPDATE 11/23: Takže asi konec sezony, podtrženo sečteno, 8.500 km, z toho část sólo výlet do Sardinie, Passo dello Stelvio, lehce Sardinské TET, lehce i naše české TCT.

Motorka mě děsně baví, jsem nadšený a musím říct, že kdybych si teď měl znova vybírat, bez váhání sáhnu znova po Tuaregu 660. Není problém dát tisíc kilometrů za den dálnici, není problém řezat v okreskách (nebo na SS125) zatáčky a užívat si motoru, který točí 10 tisíc, není problém sjet ze silnice a krosit singletraily. Všude jste jak doma, všude motorka perfektně funguje a všude baví.

Dokoupil jsem si sedlové brašny Shad Terra tr40 a nosič Shad 4P.

Dvě dětské nemoci:
- od nova měla motorka nefunkční tempomat, řešeno reklamací v rámci 1000km servisu (čidlo spojky), od té doby šlape;
- někdy v 8.000 km přestalo fungovat čidlo hladiny paliva (kontrolka rezervy nicméně šlape), bude řešeno v rámci reklamace (výměna čidla);

---

Chtěl jsem od začátku něco na cestování, co zvládne i lehčí terén a zároveň nebude "too much bike" pro relativně ještě začátečníka. Zkoušel jsem Tenerku, ale tu jsem hned zamítl, protože byla pocitově děsně těžká a vysoká, nedošlápl jsem z ní na zem. Zvažoval jsem Kawasaki Versys 650 (vždycky jsem chtěl Kawasaki!), ale odradilo mě silniční obutí a rozměry kol. Osedlal jsem GS 750, ale bylo mi malé a opět hodně silniční. GS 850 už byla velikostně ok, ale nelíbí se mi a má motor z Číny, s čímž mám morální problém. KTM 890AR už mi přišla dost strašidelná, možná příště. Zkusmo jsem sedl na GS1250, to je kanape, ale takovou motorku chci tak po padesátce, ne jako první velkou mašinu do garáže :) Chvíli jsem byl zamilovanej do V85TT s tím nádherným vzducháčem, jenže opět - příliš silniční, vpředu jen 19".

Pak jsem sedl na Tuarega a okamžitě jsem věděl, že to je ona. Sedla mi po všech stránkách, přesně akorát. A ten zvuk sání mě budil ze spaní ještě dlouho po testovací jízdě. Takže teď ji mám v garáži, cvičně ji shazují z centrálního stojanu, hraji si v menu a mazlím se s ní... a těším se na oblevu, pak napíšu víc.

UPDATE 4.5.2023:

Mám namotáno něco přes 1400 km a už jsme se docela skamarádili, zatím jezdím převážně asfalt (většinou různé zapadlé okresky), protože všude je bahno a já se nemohu přemluvit vzít krásnou novou nablýskanou mašinu do bahna. Párkrát jsem jí nicméně i pořádně provětral na rozbitých polňačkách.

Tuarega už výrazně dostávám pod kůži, už mi nepřipadá zdaleka tak obrovský a strašidelný, jako když jsem na něj sedl poprvé, začínám si troufat na smyk zadního kola (v offroad modu je vypnuté zadní ABS a výrazně omezená kontrola trakce, funguje to jak víno). Na CRFku jsem si dovolil větší kousky, ale cítím, že po pár set km mimo asfalt mě v tomhle ani Tuareg nebude nijak limitovat, je to mimo asfalt opravdu schopná mašinka.

O to víc mě fascinuje, že není žádný problém letět s ním po dálnici, nic nevibruje, stabilita je příkladná, akorát jsem musel koupit větší plexi, bo mám 189 cm a fučelo mi do přilby (vzal jsem Puig Touring štít, rozdíl je výrazný). I na klikatých okreskách je Tuareg doma, krásně padá do zatáčky, drží stopu, vysloveně ho to baví, a mě tím pádem taky.

Když jsem byl na servisu po 1000km, sedl jsem si znova na Tenerku, abych se přesvědčil, jestli jsem neudělal chybu, ale je jasný, že ne, pořád mi přišla děsně vysoká, koza jedna, a s vysoko položeným těžištěm. Navíc i celkový dojem kvality je u Tenerky o třídu horší (rozviklané čudlíky s nic moc odezvou, atp.) Někdy si jí ale stejně musím projet.

Abych to shrnul, mám zatím dojem, že jsem snad fakt trefil takového motorkářského jednorožce, který dovede všechno od trailů až po dálnici a u ničeho z toho nemáte pocit, že by se do toho musel nutit. Úžasný stroj.

Momentálně řeším, jaké koupit sedlové brašny. Ty obrovské alu kufry se mi vysloveně nelíbí, k charakteru motorky se vůbec nehodí, takže lovím spíš mezi látkovými (třeba SHAD TR40 vypadají skvěle, jen kdyby nestály takovou raketu, s rackem je to přes 20 klacků jen za ty boční).

Kdybyste k tomu někdo něco měl, tak do komentářů. :)