Yamaha FZ6 N (2005)

Návrat zpět k naháčům? :)) Volba padla na červenou, takže jí budu říkat Čertice. :D

Více fotografii

Výška jezdce: 171 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Triumph Street Triple: Momentálně na mě byl moc drahý
Kawasaki ER 6N: Vzhledově se mi moc nelíbí
Yamaha FZ6 Fazer: Nechtěla jsem druhou kapotovanou motorku

První dojmy - Zatím jsem se svezla jen kousíček, na motorce je potřeba vyměnit kapaliny, filtry a gumy. Jakmile něco najezdím, určitě se rozepíšu více. Nicméně už mám s FZ6N nějaké zkušenosti a asi největším plusem pro mě je, že z ní konečně dosáhnu na zem, takže manipulace s ní je najednou hračka.

Doplňky na motorce - červené proužky na kolech
stavitelné páčky M-Style
gripy Domino
laděné koncovky výfuků Leo Vince

Recenze

Rozhodla jsem se pořídit si ještě jednu motorku a to naháče, na cesty do práce anebo naopak pro nějaké delší cestování. Nedávno jsem si mohla vyzkoušet FZ6N s návykovým zvukem IXILu, což mě nutilo motorku pořád točit a točit. Ta motorka mě strašně mě chytla a musím uznat, že oproti mojí Hondě CBR 600RR je o dost obratnější, což určitě využiju hlavně při jízdě po městě.

Začala jsem vybírat a prozkoumávat inzerci, nakonec na druhý pokus vyšla tato s poměrně malým nájezdem. Má sice nějaké drobné šrámy a kosmetické vady, ale asi by bylo divné, kdyby žádné neměla.
Motorka zatím nemá žádné doplňky kromě červených proužků na kolech, které jsem tam hned nalepila, mám v plánu vyměnit páčky a gripy a dát tam nějaký laďák, přemýšlela jsem i o blinkrech, ale ty origo nejsou špatné, takže uvidíme.

21.4.2021 - Dnes jsem se na Čertici kousek projela, ale jen pro benzín, protože motorka ještě nemá SPZ, na to se také chystám, každopádně mám z motorky skvělé pocity, líbí se mi jak je ovladatelná a taky to, že z ní dosáhnu na zem, daleko lépe se mi rozjíždí, otáčí a celkově manipuluje. Už mám připravené gripy a páčky a objednaný laděný výfuk, nakonec to bude Leo Vince, původně jsem měla spadeno na o něco levnějšího Mivva, ale byla tam strašně dlouhá dodací lhůta, proto nakonec Leo..
těším se jak děti na Ježíška. :D
Motorku se chystám ladit do červeno-černo-stříbrné a myslím si, že jí to bude sakra slušet! :)
K plánovaným doplňkům se možná přidají ještě i zrcátka, u originálních mi přijde, že v pravém nevidím vůbec nic. :D

26.4.2021 - Čertici dorazil laděné výfuky - Leo Vince. Už jsou nainstalovány páčky a gripy, teď jen přimontovat laďáky, přezout gumy a už by to mělo být komplet. :))
Strašně se mi líbí výfuky pod sedlem, má ho i CBR a nehrozí riziko pálení lýtka. :D







1.6.2021
Menší update - Čertice má za sebou servis a to výměnu všech kapalin a filtrů, výměnu oleje ve vidlích, nainstalovaný laďák Leo Vince bez killerů a musím říct, že ten zvuk je silně návykový, když zavřu plyn, tak začne prdět :D
Bohužel vzhledem ke státnicím teď na motorky nemám čas, ale doufám, že 7.6. vše klapne... :)
I přes moje studijní nasazení jsem si potřebovala vyčistit hlavu a našla si čas na projížďku, zatím jsem maximálně spokojená. Na motorce jsem už byla i v práci a je opravdu je skvěle ovladatelá, hbitá a vůbec nevnímám její váhu, která je přes 200kg. Ve spodních otáčkách je moc hodná a jakmile se začne vytáčet, stojí to za to. Hodí se jak do města, tak i na okrsky.

21.6.2021 jsem se s Čerticí účastnila okruhového dne na SPZ bylo to úplně úžasný!! Nejlepší zážitek v mojí motorkářský kariéře! Nikdy bych nevěřila, že za jeden den je možné udělat takový pokrok. Čertice vše zvládala naprosto skvěle a já ji spíš brzdila :D





25.11.2021 Až teprve teď s odstupem časem jsem se odhodlala a rozhodla se napsat update ohledně sezony 2021. V srpnu se mi svět převrátil naruby a nic není tak, jako bývalo... 6. srpna 2021 (ještě ke všemu na babičky narozeniny!) jsem se ujala skvělého nápadu půjčit si motorku na Korfu, představa to byla krásná, realita jejich silnic o něco horší.. Pořád mi hlavou běží, že varovné signály tam prostě byly... to, že tam neměli motorky a sháněli kdoví jakou, abych měla na čem jet..apod. Nicméně měla jsem půjčenou 125 od Yamahy, původně jsem chtěla XT, ale ta nakonec nebyla a já dostala jinou.
Den probíhal celkem fajnově, povrch teda hrozný, ale co se dá dělat.
Jelo se na poslední zastávku, kam už se bohužel nedojelo. Do teď nevím, co se přesně stalo a proč jsem spadla, nicméně nejpravděpodobnější je asi to, že jsem dostala smyk. Motorka měla hrozný brzdy, vůbec to nebrzdilo a muselo se to fakt zmáčknout, aby začalo. Před zatáčkou jsem si chtěla přibrzdit, když se nic nedělo, nejspíš jsem se lekla a pak už si jen pamatuju strašnou ránu a to jak jsem se klouzala po silnici a motorka za mnou, nakonec mi zůstala ležet na kotníku. Byla jsem úplně mimo, naštěstí o mě bylo dobře postaráno.
Zranění nakonec nebyla tak hrozná, i když to bolelo, nebudu si hrát na hrdinku. Zlomené zápěstí později v ČR operované a sešroubované, asi 8 stehů v koleni, dalších 6 u kotníku a sedřené ruce, lokty. Naštěstí jsem měla svojí helmu a odneslo to jen odřené plexi a takové to větrání u nosu.





Následoval srpen strávený víceméně v nemocnici s vlastními myšlenkami. Momentálně jsem už fyzicky OK, v létě anebo na podzim mi vyndají destičku a šrouby z ruky...ALE nejsem si jistá, jestli ještě budu jezdit. Nebojím se motorek, bojím se, že se jednou prostě nevrátím. Nechávám tomu čas do jara, vím, že spousta lidí spadla a zase jezdí, ale taky s tím spousta lidí sekla, uvidíme, kam se přikloním...