Yamaha MT-09 (2019)

Moje první motorka. Láska na první svezení.

Motorka koupena od FIRMA:KaraOne (Praha 10-Štěrboholy) - Ochota, vstřícnost, rychlý servis

Výška jezdce: 180 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Honda CB 650R: ergonomie
Honda CB 900F Hornet: nové koště lépe mete
Kawasaki Z900: protože MT-09
Yamaha MT-07: ergonomie

První dojmy - Z motorky jsem měl veliký respekt. Už po pár stech metrech testovací jízdy jsem ale věděl, že si tuhle motorku koupím. Neskutečně mě překvapilo jak je ovladatelná a jak krásně se dávkuje plyn.

Motorku bych doporučil pro - Pro někoho, kdo to má v hlavě dobře srovnané. Motorka dokáže jet jako beránek, nebo jako dábel. Hodně závisí, co si kdo na ni dovolí a jakým stylem bude jezdit.

Doplňky na motorce - padáky komplet, kufr, kryt chladiče, malé plexi

Recenze

Dlouhá léta jsem se odhodlával, že si udělám řidičák na velkou motorku. V dubnu minulého roku jsem se konečně přihlásil do autoškoly a začal jezdit. Měl jsem docela dost volna, takže jsem již v polovině června měl zkoušky úspěšně za sebou a mohl začít vybírat motorku. Jelikož jsem celou autoškolu jezdil na Hornetu 900, hledal jsem něco podobného, jenom novějšího. Chtěl jsem novou motorku, naháče, na kterém budu dojíždět do práce a maximálně 1 denní výlety. Začal jsem tedy vybírat od stolu. Papírově se mi ze začátku hrozně moc líbila Honda cb650r. Mé nadšení však pokazil fakt, že se mi na předváděčce v prodejně nesedělo dobře a zároveň v té době byly všechny pražské testovací cb650r-ka v servisu po bouračkách. Musel jsem změnit taktiku. Prošel jsem poctivě všechny prodejny motorek v Praze. Seděl jsem na všech motorkách, které se alespoň vzdáleně dali považovat za vhodné pro začátečníka a zjistil jsem následovné. Všechny typické startovací naháče mi přišli přechodem z Hornetu 900 pocitově docela malé. Cítil jsem se na nich jako osa na bonbónu. Prostě jsem se tam na ně nedokázal nějak ergonomicky poskládat. Nebylo to ono. Měl jsem pocit, že jsou prostě nějak o číslo menší, než by měly být. Už jsem myslel, že prostě rozumově skončím u MT-07. Úplně náhodou jsem pak v Karaone sednul na MT-09 a bylo to. Tedy nebylo to hned. Jen jsem zjistil, že na té motorce je docela tak akurát místo. Nikde mi nic na první posez nevadilo. Byla to první zkoušená motorka, kde jsem okamžitě neměl pocit, že „tohle ne“. Začalo to ve mně pěkně hlodat. Samozřejmě, že jsem MT-09 znal z různých testů a recenzí. Úplně všude tam to MT-čko zvedali na zadní, jezdili ve smyku a vůbec nedoporučovali pro začátečníky. Na druhé straně jsem strávil docela dost času na Hornetu 900 a nepřišlo mi, že by se na něm nedalo jezdit pomalu a s rozumem. Ano, sice jsem si pár krát pěkně zacukal s plynem a lehce narazil koule o nádrž, ale vždy to šlo hezky vyřešit spojkou. Nikdy jsem horneta na zadní nezvedl a instruktor mě peskoval spíš za to, že jezdím pomalu. Papírově mi ty motorky přišli tak nějak podobné. Po docela dlouhém váhání jsem došel k rozhodnutí, že bych mohl zvládnout klidnou testovací jízdu s tím, že tam prostě hodím mód pro důchodce a uvidíme. V den testovací jízdy jsem to ještě konzultoval s pánem z prodejny, jestli standardní a nebo B mode. Ptal se mně kam pojedu. Jestli někam na dálnici za město a byl docela překvapený, když jsem mu odpověděl, že vím, že ta motorka jezdí rychle, že jdu zjistit jak se na ní bude jezdit pomalu po městě. Byl mi doporučen standard s tím, že B-čko moc nejede. Nenechal jsem se zviklat, hodil jsem tam Bčko a vyrazil jsem. Tedy… plynem jsem otočil tak opatrně, že mi to hned chcíplo. Tak nějak mi tehdy došlo, že tam klidně můžu dát standard a že to bude v pohodě. Přepnul jsem to a vyjel na testovací jízdu. Už po pár metrech se všechny obavy rozplynuly a já jsem měl na tváři ekvivalent pěti rohlíku. Ta motorka byla tak nádherně ovladatelná a tak skvěle reagovala na plyn, že jsem hned věděl, že mám vybráno a že ji koupím. Fakt nekecám. Nedal jsem na ní ani kilometr a bylo mi to úplně jasné.

Řetěz:
Hned při prvním nastavování řetězu jsem zjistil, že tahle motorka je tak trochu exot. Manuál uvádí, že ideální průvěs je 5-15 mm, při 25mm už prý hrozí poškození motorky. Obrázek je technicky okótovaný tak, že těch 5-15 mm je dohromady nahoru i dolů. Koukal jsem na to jako tele na nové vrata..5mm? Jako fakt jo, nahoru+dolů dohromady?! Tak znovu na internet, hledačka, milion diskusí a milion názorů. Každý servis něco tvrdí, ale nikdo to nemá rozumně podložené. Nejčastější názory byly, že „pocitově je to pak strašně napnuté, dávám tomu alespoň 25mm“, „výrobce tam má u šipek chybu, má to být 5-15mm nahoru a 5-15mm dolů“. Tak si vyberte, když je motorka v záruce, že jo… Chvíli jsem si trhal vlasy, chvíli pěkně nadával...Vyřešil sem to tak, že tam při nastavování dávám 15-20mm dohromady. Zdá se mi to stále hodně napnutý? Zdá! Na straně druhé nevěřím, že má výrobce 5 let celosvětově, tak brutální chybu v manuálu. Do kritických 25mm se v pohodě vlezu při obou interpretacích šipek maximálního rozsahu nastavení. Taktéž, vždy jsem i nad minimálním rozsahem 5mm jakkoliv se interpretují šipky. Po záruce budu možná experimentovat víc. Když tak dejte vědět, jak to máte na MT-09 vy. Jo a abych nezapomněl, psal jsem na distributora ať to rozsekne, ale nedostal jsem žádnou odpověď.

Sedlo:
To původní je po 200km vkuse jen pro masochisty. Byla nutná výměna za komfortní od Shadu.

Záběh motorky:
Motorku jsem zabíhal asi měsíc a půl. Prvních 1500 km jsem se nad 5.5tis otáček moc nepodíval. Snažil jsem se ji fakt hezky zaběhnout. Motorka je v tomto rozsahu otáček skutečně hodná, spíš taková nijaká. V podstatě jste nuceni pořád řadit a maximálka taky nic moc. Po skončení záběhu nastala konečně možnosti trošku otestovat, co motorka vlastně dokáže. Ne že bych tedy při mých schopnostech a zkušenostech dokázal nějak vytěžit co tato motorka plně nabízí. Fakt je to ale monster. Je strašně zábavné ji (s rozumem) točit. Je to pak úplně jiný zážitek z jízdy (Hodně víc rohlíků).

Kapacita nádrže a ukazatel stavu paliva:
Malá, co si budeme nalhávat. Ale tohle je daň za to, jak je tahle motorka lehká. Dle papíru 14L. Nikdy se mi tam nepodařilo dostat více než 13. A to i při tankování do úplně prázdné nádrže. Bavíme se samozřejmě o tankování na bočném stojanu. Když tankuji a sedím na motorce, tak tam dostanu ještě asi tak o půl litru více.
Ukazatel stavu paliva je totálně mimo mísu. Natankujete, ukazuje plnou. Rozjedete se. Ukazuje plnou. Pak dlouho nic, nic, nic, žádná změna a pak to najednou strašně rychle spadne na jeden dílek. Tam se to přepne a začne to ukazovat kolik se na tu rezervu ujelo. Docela mně to jednou vypeklo. V záběhu jsem na rezervu v klidu najel 50-60 km. Pak mi jednou úplně došel benzín za jízdy (na rovince) při 40km jízdy na rezervu. Měl jsem to vypočtené, že akorát dojedu a dotankuji doma, takže mi chvíli trvalo, než mi došlo co se stalo. Motorku jsem s hanbou dotlačil asi 100m na nejbližší benzínku a dotankoval jsem na stojánku plnou, tedy 12,6 litru. (Já vím, já vím, ale mně se prostě to tankování se sezením na motorce příčí.) Od té doby mám lehké tiky při jakékoliv jízdě na rezervu nad 30km. Zpětně to beru tak, že ten nízký nájezd na rezervu byl dán velkým počtem rohlíků. Holt, mt-čko docela žere, když se jede zvesela.

Okresky:
Motorka jezdí na hezkých cestách, v legálních rychlostech, úplně krásně. V případě větších děr a nebo většího počtu nerovnosti to již taková sranda není. Jednou jsme byli nuceni přejet po totálně rozbité asfaltce, kde byly všude tak 20cm díry. Absolutní peklo a hnus. Nikdy více. Prostě je to motorka na ježdění kolem hezkého komína a ne na cestování. Na rozbitých silnicích to fakt není ono.

Dálnice:
Je to naháč, nemá pořádné plexi. Mám jen takový 5cm štítek proti mouchám v budíku. Z tohoto důvodu je delší jízda ve větších rychlostech utrpením. Zejména, když parťáci mají sportovky a nebo cestovky. Po zalehnutí, ve standardních zrcátkách není nic vidět, což není úplně příjemné při jízdě v levém pruhu. Bez zalehnutí je to vis na hrazdě.