Yamaha MT-09 (2017)

Lehká, obratná motorka s motorem schopným klidné, pomalé jízdy i naprosté divočiny a na které je radost jezdit. A to i už po čtyřech letech a více než 40tis. kilometrech.

• 

• 

• 

• 

• MT-09 2016...

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:YMoto Praha (Praha 4-Braník)

Výška jezdce: 174 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Yamaha MT-07: Je o dost menší a delší jízda na ní už nebyla pohodlná, má horší podvozeka brzdy. Motor má ale parádní.
KTM Duke 690: Jen jednoválec, takže ne úplně univerzální motorka pro mé potřeby.

První dojmy - První dojem z MT-09 byl dle očekávání zcela skvělý. Motorka celá voněla novotou a při každém přeřazení, přibržďení či přidání plynu se chod páček a motoru uvolňoval a zlehčoval – prostě krása nesmírná.

Motorku bych doporučil pro - Na motorce jezdím občas do práce, a pak na kratší jednodenní výlety do 400km, takže ji v tomto rozsahu mohu rozhodně doporučit. Nedoporučil bych ji úplným začátečníkům, ale ostatní ať se svezou a udělají si vlastní názor.

Doplňky na motorce - Zatím jen padáky od Rutan.cz a plexi MRA.




A vyhřívané rukojeti od Yamahy (bezva věc i v létě), tankvak od Givi s uchycením na víčko nádrže (pravda zip na tankvaku moc nevydrží, tankvak je trochu vetší, takže při plném rejdu na místě si buď přepnu jízdní režim, nebo troubím), nějaké ťamanské rádoby madla spolujezdce (mám je kvůli rozšíření zadní části sedla, když vezu vzadu motoválec / tašku), přidané napájení navigace Garmin.
Padáky se osvědčily, plexi taktéž, i když delší cesty po dálnici jsou prostě útrpně.
Dále tu jsou vyhřívané rukojeti, z principu skvělá věc, kterou hojně využívám, bohužel u Yamahy jsou rukojeti kratší, než originál (což mi zas tak nevadí, nemám velké ruce), ale hlavně mají nevýrazné "zdrsnění" a tak trochu kloužou. Navíc je po jejich instalaci plynová rojeť mnohem tužší, takže delší jízda ustálenou rychlostí (zas ta dálnice) posiluje pravou ruku až moc.




Pod sedlo v zadní části jsem namontoval držák pro spolujezdce made in China, jeho skutečná funkce je ale spíše rozšíření sedla při přepravě moto válce.
A je tu také ochrana chladiče a rozšíření zrcátek, které opravdu pomohlo, nicméně při prodírání se městským provozem, nebo při parkování u zdi už zas trochu překáží.

Recenze

Kamarád si pořídil novou motorku, Yamahu MT-09 (2016), tak jsme se dohodli na společné projíždce. Po necelých 200km jsme dojeli zpět do výchozího bodu a já mu řekl, jak lehčeji na mě působí ta jeho nová MT-09 oproti předchozí BMW K 1200 R. A také jaké potíže jsem měl s ním držet krok, jak má Breva tuhou spojku a jak ji musím do zatáček vytáčet víc, než bych rád a jak mi pořád nejdou projíždět zatáčky pěkně plynule a jak... Kamarád, starý a zkušený motorkář, jen zavrtěl hlavou a říká:”Neboj se, až na ní najezdíš 50 tisíc kilometrů, tak si na to ani nevzpomeneš.” To mě trochu zarazilo a začal jsem počítat. Při mém ročním nájezdu kolem 4 tisíc kilometrů by to trvalo minimálně 12 let! Tak mu to povídám a on zas jen tak potřásl hlavou a pokrčil rameny:“ Nebo se rozhodni, jestli ti to za to trápení stojí a jestli není lepší pořídit si do motorku, která bude na řízení snazší.“ A nabídl mi svou novou motorku, ať si ji vyzkouším. Mě to ovšem pobouřilo, Breva je přeci můj miláček, pečlivě vybraná, veliká, poctivá a jeho nabídku jsem odmítl.
Tím to ovšem nezkončilo a jeho slova mi vrtala v hlavě asi týden. Pak jsem začal prozkoumávat trh, jen tak, abych měl přehled o možných náhradnících mé milované “Gučíny”. Vše jen tak pro informaci samozřejmě. Zadání bylo malá, lehká motorka, čímž odpadli čtyřválce a naopak hladký průběh motoru, který je právě pro čtyřválce typický. To take vyřadilo jednoválce a velké dvouválcové motory. A zbyly tříválce, která jsem nikdy nechtěl. Ten zvuk jak vysavač!
Nicméně po dalších dnech vybírání, pročítání a prohlížení recenzí a zkušeností mi ve výběru přeci jen zůstal jeden tříválec a to také Yamaha MT-09 ovšem model 2017 s vylepšeným podvozkem. A kromě MT-09 také menší sestřička MT-07.
Rozhodl jsem se tedy, že je obě vyzkouším, abych měl nějaké vlastní zkušenosti a mohl porovnat s Brevou. Sehnat MT-07 na vyzkoušení nebyl problém, místo MT-09 mi bylo nabídnuto XSR 900, což má stejný motor o který mi šlo především.
Vzal jsem si tedy den dovolené, dorazil na Brevě do Vrbovky, kde jsem měl domluvenou zápůjčku a po chvíli papírovaní už startoval MT-07. Ta mě překvapila svou velikostí, je tak malá, že jsem měl celá chodidla na zemi a ještě pokrčená kolena. Pocitově lehoučká až roztomilá. Prvních pár minut jsem jel opatrně, zahříval motor a zkoušel citlivost brzd a chod řazení. Plyn se mi zdál hodně citlivý a motka chtivá dynamičtějšího tempa, než bylo mé důchodcovské. Vyhověl jsem jí. A nestačil se divit. Motůrek sice nebylo slyšet a i koncovka výfuku je hodně utlumené, ale síla, se kterou mě tlačil kupředu se mi zdála až neuvěřitelná. U Brevy jsem podobný zátah pociťoval až někde za 6 tisíci otáčkami, zde to bylo mnohem dříve a po delší dobu, aniž bych jel nějak příliš rychle. Projížděl jsem městem, pak chvíli za městem, pak kousek dálnice a jen se usmíval. Na semaforech jsem si MTčko přehazoval ze strany na stranu (to si s Brevou opravdu nedovolím) a broukal si spokojeně do helmy. Po zhruba 70 minutách otáčím, mířím zpět vyměnit MT-07 za XSR a odškrtávám virtuální formulář. Motor – super, brzdy – v pořádku, spojka – lehoučká, podvozek – no, na horším povrchu už moc pohodlný není, Ergonomie – hm, protahuji se a cítím ztuhlá záda, zkouším změnit posaz, protáhnout se nějak jinak, ale nějak to nejde. Kdyby tak byla ta řidítka trochu širší… No nic, vracím MT-07 a přebírám XSR 900. Trocha instruktáže ohledně nastavení kontroly trakce a módu motoru. Trakci nechávám na maximu (2), motor na minimu (tedy B) a vyrážím.
XSR 900 je větší než MT-07 ve všech ohledech, dle předem nastudovaných údajů vím, že má sedlo o 1,5 centimetru výš než MT-09, ovšem výška sedla mě přeci jen trochu nemile překvapí. Na první křižovatce zkouším, jak se mi bude motorka držet jen špičkami nohou a s překvapením zjišťuji, že velice snadno. Na další křižovatce si s už XSR pohupuji skoro stejně jako s malou MT-07. Tohle udělat s Brevou, tak ležím, proběhne mi hlavou. Blikne zelená a já jedu. Odezva plynu je trochu gumová, ale výkon motoru mi v městském provozu bohatě stačí. Opouštím zacpané město a zkouším si brzdy a zatáčky a užívám si hučení motoru, který je v nižších rychlostech překvapivě silně slyšet, než ho přehluší hukot vzduchu kolem mé helmy a trochu i koncovka výfuku. Ta je na rozdíl od MT-07 trochu hlučnější a mě dělá radost jen tak vrknout plynem – ten zvuk umocněný výkonným motorem s obrovským zátahem je prostě parádní. Dojíždím k benzínce, tankuji, kupuji malé občerstvení (je opravdu horko) a postávám u XSRka. Všímám si uznalých pohledů kolemjedoucích motorist, motka je to docela pěkná. Kdyby tak ještě věděli, jak pěkně jezdí! Občerstven nasedám a měním mód motoru z B na Standard. Vyrážím od benzínky a okamžitě cítím jak se odezva na byť jen nepatrné pootočení plynové rukojeti změnila. Začínám se trochu bát. Po chvíli jsem mimo zástavbu a přeci jen zkouším za plyn trochu vzít, žádná divočina, jen tak, jak jsem zvyklý s Brevou. Řekl bych takové to kochací tempo, tedy chtěl jsem říct jako na čopru, ale dle mých zkušeností jezdí většina takovýchto motocyklistů tempem, kterému absolutně nestíhám. No mám se co učit.
A blíží se čas na vrácení XSRka a já opět bilancuji. Motor – až, až! Mód A jsem zkusil jen jednou a na chvilku, pro něco takového zatím nemám využití, Standard je zcela postačující. Výkon motoru stačí na “kochací” jízdu již svou první polovinou, víc než 5 tisíc otáček není potřeba. Kolem 6 tisíc se motorka přepne do režimu raketa a jede opravdu hodně. Brzdy – skvělé, a to jsem si já bláhový myslel, že Breva brzdí až moc. Spojka – trochu delší, ale celkem lehká, hlavně ze začátku, pak se mi zdá, že trochu tuhne, ovládání dvěma prsty je ale bez potíží. Podvozek – na horším povrchu se mi zdá trochu tužší, ale moto drží stopu a dává pocit jistoty. Ergonomie – bez problémů, dokonce se mi zdá pohodlnější, než Breva. Trochu nepříjemná byla zhruba kilometrová jízda po zvlněném povrchu – v režimu Standard jsem nebyl schopen zamezit přidávání a ubírání plynu a tím “skákání”motorky. Po přepnutí na mód B se vše uklidnilo. Jak se po čase ukázalo, bylo to jen rukama, tedy rukou pravou, která nebyla na tak citlivý plyn zvyklá.
Motorku jsem vrátil, sdělil své dojmy, které prodejce nijak nepřekvapily, poděkoval, rozloučil se a zamířil na Brevě domů. A opět srovnával a to už pro Brevu moc lichotivé nebylo. Spojka tuhá a dlouhá, zabírající až tam, kde už skoro nedosáhnu. Velká a těžká a tedy i stabilní a příjemně plovoucí přes nerovnosti, ale v městském provozu neohrabaná. Než jsem po půl hodině dojel domů, byl jsem unavenější víc, než na obou Yamahách dohromady. A bylo rozhodnuto.

Jen doplním, že letos (2019) jsem na Brevě najezdil pár tisíc km (MT byla v servisu) a ona je to opravdu dobrá motorka, její zvuk je parádní, je fotogenická viz Instagramový profil davi_dak. Je na ní tepleji (motor hřeje hodně) což je skvělé při teplotách pod 15°C a ne už tak skvělé při vyšších, nefouká na ní tolik (dálnice není zas tak hrozná) a budí mnohem větší pozornost, až mě to překvapilo (to holt asi ta červená barva a zas ten zvuk).