Moje první motorka, poctivá ve všech ohledech, prapředek dnešních supersportů. Motorka která pomohla Hondě na vrchol a na dlouhou dobu pohřbila evropskou konkurenci, následně jeden z nejčastěji používaných základů pro přestavby typu cafe racer.
Výška jezdce: 188 cm
První dojmy - Klasická motorka, vzhledem k věku v zachovalém stavu, která mne překvapila svojí mohutností. Není nikterak vysoká, v klidu z ní dosáhnou na zem i menší postavy, ale ani to není žádný drobek. Už v sériovém stavu vynikne velká nádrž, krásný motor, pohodlné dlouhé sedlo a zbytečné plasty. Hned při prvním obhlédnutí jsem přemýšlel nad tím, jak z ní udělat pěkné cafíčko a doufám, že výsledek stojí za to.
Motorku bych doporučil pro - Motorka se hodí pro nováčky i vyježděné motorkáře. Není to žádné žihadlo, je znát její váha i věk, ale naučí vás jezdit. Její nejmodernější technologická vychytávka je elektrický startér a ukazatel neutrálu, takže se musíte trochu snažit a přemýšlet. Když zabrzdíte přední brzdou v zatáčce, podjede vám přední kolo, když podkopete rychlosti jak smyslu zbavení, zablokujete to zadní a když si nedáte pozor na ujeté kilometry, dojde vám benzín… Ale každá jízda na ní stojí za to.
Recenze
Pojďme se nejdříve podívat na tovární stav CBčka, před představbou, se kterým jsem jezdil 2 roky. Motorka, i přes četné upgrady v průběhu let, odpovídá popisu „old school“ a je plně poplatná době svého vzniku. První verze se objevila v 69 a šlo doslova o zjevení. Žádná sériová motorka neměla čtyřválcový OHC motor, 5 kvaltů, elektrický startér, kotoučovou brzdu a neupalovala přes 200. A ještě byla levnější než konkurence. Ta moje je poslední generace, s 54 kW, 62 Nm, karburátory, poctivými 234 kg, dvojitým kotoučem s dvojpístky Nissin na předním kole a jednopístkem vzadu, chlazená klasicky vzduch / olej. O tlumení se postarala Showa, vzadu nastavíte klíčem předpětí, vepředu nic. Když se na to podíváme dnešní optikou, tak je to těžká, ne moc rychlá, za to stabilní a pohodlná motorka, která moc nebrzdí. I když rozdíl brzdného účinku, oproti původní 1 kotoučové variantě, je opravdu znát, pořád to rozhodně není na brždění na 2 prsty. To samé platí i o spojce a řazení. Pěkně po staru zabrat celou rukou, zařadit tam rychlost a vychutnat si to mechanické lupnutí, jak tam rychlost zapadne. Tohle mne vždycky praští, když po CBčku sednu na moderní motorku (nejčastěji Kawasaki Z1000SX, 2018), nejdřív promáčku spojkovou páčku skrz řídítko a pak ani nevím, že jsem zařadil, když se dotknu špičkou řadičky… Tím neříkám, že je to nějaký standardně nepoužitelný veterán. S CBčkem můžete pořád v klidu jezdit každý den. Plechovce ujedete kdy budete chtít a navíc si užijete i parádní adrenalin. Musíte se ale posnažit, chytnout ji pěkně pod krkem a vyhnat pavouky nad 6 000. Jen se připravte na to, že rám není z nejpevnějších a limity jsou oproti moderní motorce už jinde. Když za to pořádně vezmete, tak na výjezdech ucítíte, jak pod vámi motorka pracuje a kroutí se. Není to nic strašného, pak se na to i těšíte, ale poprvé mne to překvapilo. Pokud na ní budete pravidelně jezdit, tak si můžete být jistí, že se na ní jen tak něco nepokazí. Vlastně kromě spotřebáku vůbec nic, jen starty po delším stání (14 dní a více) vyžadují trochu zkušeností, přece jen to není stříkačka, která vrkne a jede.
Přestavba: Od začátku jsem pokukoval po stavbách. Vždy se mi líbil styl cafíček, kdy se z motorky ořeže vše nepodstatné (včetně spolujezdce), maximálně se vyčistí, poladí se motor, vytuní brzdy, tlumení a hotovo (velmi zjednodušeně řečeno). Zároveň mám rád závodní motorky z přelomu 60 a 70 let, kdy se to s kapotama ještě nepřehánělo a v podstatě se vymačkalo ze sériové motorky maximum. Něco podobného jsem chtěl v garáži. Docela dlouho jsem řešil, jestli stavbu pojmout jako klasiku, ale na to se hodí víc starší kousky, s plochou nádrží a tak se šlo do moderny. Navíc mne předloni hodně zaujala stavba CB 750 od Kaspeed moto, která se mi v podstatě trefila do vkusu. Kontaktoval jsem Davida Kůrku z DK Cafe Racer, popsal jsem co a jak, plácli jsme si a šlo se na věc. David se vrhl do přestavby, pravidelně konzultoval stavbu s úředním šimlem, aby nebyl problém na technické a já vesele hledal po internetu homologované díly = ty dražší a hloubal nad barevným schématem. CBčko šlo úplně do hola, všechny díly se očistily až na železo a jsou nově nalakované. Pořídila se nová sada šroubů. Zadní tlumiče dostaly repasi a na předek šla stavitelná 41 mm USD vidle s povinnou výměnou brýlí. Vyměnili jsme i přední kolo (originál bylo rovnané), dali plovoucí kotouče a pancéřové hadice. Sání jsme nahradili otevřenými vzduchovými filtry, pro každý karburátor extra a David poladil průtok vzduchu, bylo ho až moc. Baterka a elektrika se přesunula do nově vyrobené podsedlovky. Hlavní světlo jsme ponechali klasické, zato se zadním světlem jsme vyběhli. Pokud ho budete hledat, zjistíte, že tam žádné není… Nahradili jsme jej homologovanými mikroblinkry 3v1 od Kellermannu. Bliká to, svítí to, brzdí to a nehyzdí to. Mikroblinkry šli i dopředu. Největší dilema jsme měli s výfuky. Klasické doutníky má skoro každá stavba a CBčko by mělo mít vzadu 4 laufy… Zariskovali jsme a nasadili zkrácené výfuky z prvního Zeda 1000. Na živo pecka (fotky to trochu zkreslují) a zezadu je motorka díky tomu krásně mohutná. Místo přístrojovky šel otáčkoměr s digitálním rychloměrem Daytona Velona. No a pak už jen nějaká klempířina na nádrži, clip on řídítka, páčky, hejblata, zrcátka, 5ti vrstvý lak a nějaká ta drobotina, včetně té hnusné mega odrazky pod značku.
No a jak to teď jezdí? Musím říct, že se změnilo skutečně dost. Posez je teď sportovní, jste naklonění nad tu dlouhou nádrž a cítíte se skutečně jak na starém závoďáku. Motor se teď mnohem lépe vytáčí, ale pořád to není žádná mega střela. Alespoň můžete na okresce bezpečně držet plnej a ani nehrozí že dojedete domů s plným bodovým kontem na řidičáku. Sportovní zážitek je podpořený hutným zvukem, který připomíná zvuk Corvette V8. Zní to ustřeleně, ale je to fakt mazec, který je navíc podpořen kulometnou střelbou při ubrání plynu. To vám udělá zaručeně rohlík na tváři. Se standardním zvukem se to nedá vůbec srovnat. Na druhou stranu bych na tom teď na týdenní roadtrip rozhodně nejel. Hodně je znát přední USD vidlice, motorka se do zatáčky sklápí mnohem snáz a v náklonu je mnohem jistější. Přilepení na vozovku řeší pneu Continental RoadAttack 2. Před přestavbou a s novými cestovními pneu se mi 2x stalo, že mi v zatáčce ujelo přední kolo, ne moc příjemný zážitek… Motorka jede až tak dobře, že jsem začal postrádat tlumič řízení a už řeším jak ho na moto dostat. Z anonymní motorky se stal originál, za kterým se otočí téměř všichni a na benzínce je o čem pokecat. Těším se na další sezónu v sedle :)
úžasná dobrá práce https://jigsawpuzzle.io/
Krasna prestavba
Pěkný kousek