Kawasaki KLE 500 (1996)

Jak jsem slíbila, tak i konám. Aneb jak nakonec dopadla Mirkova STK (komický začátek je popsán v předchozím záznamu v deníku). Na konci srpna jsem odjela z STK s vážnou závadou - chyběl zmíněný štítek. Díky pomoci známých a kamarádů jsem obdržela nálepku, kterou jsem vylepila na dobře viditelné místo na rámu. Je pravda, že tentokrát už jsem nebyla tak nervózní jako minule (dokonce jsem ani neulila motor, i se normálně rozjela), ale jen co jsem dojela do garáže, tak se mi dostalo potěšených pozdravů od zaměstnanců s doprovodnou hláškou "Dneska slečna motorku rozebírat nebude?" - Ne nebude - Byla to jen formalita, koukli mi na nálepku, vyfotili dali mi papíry a frrr mohla jsem uhánět.
Mnohem zábavnější věci se děly než jsem na opakovačku jela. Na začátku září měla kamarádka svatbu u Českého Krumlova, byla jsem zvaná i s motorkou. Cesta byla v poho, neztrácela jsem tenkrát čas, takže jsem jela napřímo. Je dobré vědět, že u Pelhřimova konečně dodělali obchvat Myslotína, takže z Pelhřimova směrem na České Budějovice si můžete dát kus relativně široké silnice bez zbytečných zatáček po novém asfaltu, což je fajn, když je sucho a špatný, když je mokro. Svatba byla super, nejlepší zážitek jsem měla, když jsem přeparkovávala motorku v lodičkách na podpatcích a v šatech.
Další víkend jsem vyrazila na motorce za bratrem k Chýnovu, protože jsem nabyla dojmu, že mi nefunguje vyhřívání řidítek. Později se zjistilo, že ho jen neumím zapnout (ach ty ženy ). Každopádně to byla velmi výživná cesta v hustém dešti tam i zpátky, bohužel se mi jako na potvoru nepodařily sehnat nemoky, takže jsem si otestovala voděodolnost oblečení v praxi. (Bunda byla v poho, kalhoty na posledních dvou km z celkových 60 začaly prosakovat). Cestou jsem si vedla statečně až na ten konec, kdy mi to uklouzlo na trávě, takže jsme se s Mirkem vyváleli - i když já jsem včas vystoupila a ustála jsem to. Odnesla to jen mírně ohnutá spojková páčka (kdybych jí urazila mohla jsem si jí ještě před STK vyměnit), díky bohu si lehl na kufr. Hold mokrá tráva je jako led a je fuk, že člověk jede pět.
A dnes jsem si ještě dala nevydařený výlet do Bozkovských Dolomitových jeskyní. Po prvních cca 70 km mě Mirek pozlobil. Motor začal mít hlubší zvuk, než jsem od KLEčka zvyklá, ztráta výkonu a před Drobovicemi mi začal "střílet". Tak jsem ihned zastavila, motorku odstavila a šla číhat, co s tím. Hm, těsnění pod hlavou bylo v poho (oddych), takže kontrola svodů výfuku. Hm levý povolený , utáhla jsem ho nastartovala a hle, bylo po problému. Mohlo se jet dál. Horší je, že mě před Jičínem stihl déšť (a já jsem stále bez nemoků ) Dojela jsem až do Jičína. Tam jsem se kvůli současné i budoucí nepřízni počasí zbaběle otočila a jela zpět do Pelhřimova. Vlastně z výletu 300 km jsem jela 200 km v dešti. Sice ne příliš vydatném, ale nebaví to. Popravdě cestou z Kolína do Pelhřimova už jsem měla docela bobečky, když mi to za Kolínem ujelo na vodě. Také mám poznatek - moje boty nejsou vůbec stavěné do deště bo jimi prší horem. (takže Milý Ježíšku...)
Nu a jak tak koukám na počasí každým dnem, tak zjišťuji, že letošní sezóna se pomalu blíží ke svému konci. Příští týden sice má být parádně, ale kdoví jak to dopadne.
A závěrem musím podotknout, že jsem si udělala trochu radosti a pořídila si selfietyčku a konečně se s celou motorkou můžu vyfotit sama.

• 

  Uvodní

• 

• 

  Mašličky v akci

• 

  Ze svatby

• 

• 

• 

  KLE jedině ;)

• 

•