Derbi Terra 125

Design 

Derbi Terra 125 rozvířila stojaté vody s nabídkou Off-Road motocyklů o objemu 125 cm, která se u nás v ČR točí jen kolem Hondy Varadero a nové Blaty. A přitom už v roce 2006 vyhrál motocykl Derbi Terra cenu Design Award za svůj vzhled. Konečně tak přišel i do ČR, kde si jistě najde své majitele. 
Vzhledově mi připomíná slavnou řadu Bigů, od kterých si vypůjčila blatník „zobáček“. Nechybí tu ani druhý blatníček, tesně nad kolem, který zachytí první spršku vody a bláta. Zobáček přechází plynule na masku se světlem, štítkem a bočním plasty kryjící chladič, které zachytí první šrámy při pádu motocyklu. Motocykl celkově budí pocit velké motorky o to více právě s rozevřenou tlamou, kde se skrývá chladič. Na to celé navazuje nádrž s objemem 12 litrů, která je plastová a zamezuje tak použití standardních magnetických tankvaků. 
Sedlo je ideálně široké a pod sedlem se nachází prostor kam se vejde jen stěží povinná výbava a „ranní tisk“. Jen ten zámek od sedla je nešťastně nakloněn a chvíli tam šmátráte než se trefíte a odemknete. Při vracení sedla, šel pak ztuha zaklapnout zámek a musel jsem se více opřít. Na konci najdeme v základu nosič, na který určitě doporučuji přikoupit topcase. Zvýšíte si úložný prostor kam třeba schováte helmu a vzhledu to neubere. Pod nosičem se ukrývá zadní světlo, ve kterém v horní části svítí obrysovka a pod obrysovkou se rozsvěcuje brzdové světlo. Světlo je tak rozdělené a řidič za Vámi nemůže přehlédnout, že brzdíte. Jako další výbavu tu máme ochranný kryt pod motorem, sice z plastu, ale zachycující první nečistoty a případné menší rány.
Terru si můžete vybrat v tmavě modré metalíze, kterou jsme měli v testu nebo červené případně módní bílé.

Přístroje, ergonomie

Palubka „budíky“ mi vzhledově připomínají výrobek od firmy Koso. Jsou přehledné, v přímém slunci čitelné a v noci s červeným podsvícením. Najdeme tu všechny důležité údaje, otáčkoměr, volbu rychlosti mezi Km a Mph, jeden trip, hodiny, kontrolku teploty, hladiny oleje, neutrál, rezervu paliva, dálková světla a blinkry. Největší překvapení je při každém zapnutí zapalování. Budíky Vás upozorňují na servisní interval, tedy kolik zbývá do výměny oleje a kontroly motocyklu. Naprosto dokonalá věc, za kterou dávám palec nahoru. Palec dolu musím dát za tlačítka, která nefungovala na normální stisk a vymazání údajů po večerním dešti, kdy jsem musel nastavovat znovu hodiny a vymazal se trip. 
Mezi ovladači na řidítkách mi chyběl chcípák, světelná houkačka a občas jsem si i zatroubil, když jsem chtěl zapnout dálková světla.
Zrcátka jsou klasická kulatá, v kterých máte naprosto úplný přehled, co se děje za Vámi. Mají ještě takovou zvláštnost – zvětšují. Poprvé když jsem zastavil na křižovatce v Praze, úplně jsem se lekl, když jsem v zrcátku měl detail obličeje řidiče od dodávky, který stál za mnou.
Spojka jde naprosto úžasně zlehka stisknout a to pouze jedním prstem. V katalogu doplňků sice nabízí Derbi hydraulickou spojku, ale ta se mi zdá naprosto zbytečná. Páčka brzdy ani spojky není nastavitelná, přesto jsou v ideální vzdálenosti a nijak neomezují v ovládání. Páčka spojky má v sobě dvě drážky a v případě pádu jí nezlomíte celou a dojedete domu.
Motorka je lehoučká a manipulace na místě přináší úsměv na rtech. Prostě si připadáte, že máte motokolo. Posunout jí z místa A na místo B bez motoru je hračka. Poloha za řidítky je optimální a neměl jsem co vytknout. Řidítka jsou akorát široká a nabízejí oporu i při jízdě ve stupačkách. Enduro stupačky mají gumový nástavec a kdo to myslí v terénu opravdu vážně může mít v ten moment čistě kovové stupačky, z kterých mu noha určitě nesklouzne. 
Kapota a větrný štítek je kapitola sama o sobě a nabízí maximální ochranu před větrem i při maximální rychlosti. Nic na Vás nefouká a jen tak si tam sedíte na ideálně tuhém sedle a ukrajujete kilometry z Vašeho maximálního dojezdu, který činí cca 300 km.

Motor, převodovka a jízda 

Je tu plnohodnotný off-road bike co nabízí motor s maximálním povoleným výkonem 11 kw pro skupinu A1. Motor působí čistě a jednoduše bez zbytečné elektroniky. Jen ho přemluvit, aby naskočil, vyžaduje trpělivost zvlášť když motorka stojí více jak den (nectnost karburátoru?). Pokud jsem ale někde na chvíli zastavil, pak hned naskočil a problém nebyl. Kontrolka oleje se nachází vlevo na víčku pro dolití oleje a je ve formě měrky. Motor je malého objemu a musí se točit, aby jste dosáhli přijatelné akcelerace vůči okolí. K tomu přispívá šesti rychlostní převodovka s krátkými převody. Jízda ve dvou nebyla vůbec žádným utrpením a dokonce i v prudkých kopcích se měl motor čile k světu a neuvadal, jediná podmínka byla, držet ho v otáčkách u jeho největšího kroutícího momentu kolem 8 tis.. Spotřeba se přesto za celý test nevyšplhala v průměru přes 3,6 l/km a kontrolka paliva se s pravidelnosti rozsvěcovala při zůstatku necelých 4 litrů paliva v nádrži. Vibrace nejsou cítit skoro žádné a motor má kultivovaný projev. Zvuk z výfuku na místě je tichý a při jízdě vydává klasický jednoválcový dusot, odpovídající objemu motoru. 
Maximální rychlost Terry se vyhoupla na 125 km/h při 10 tis. otáčkách, ovšem s lehce kmitajícími řidítky. Při jízdě na dálnici se mi osvědčilo jedno pravidlo pro udržení maximální rychlosti. Pokud nedržíte plyn na doraz, motor se roztočí a je schopen se roztočit i na vyšší rychlost. Naopak při držení dorazu plynu má motor tendenci se unavovat a povolovat z maximální rychlosti. Převodovka mi dvakrát vyhodila druhý kvalt ze záběru do neutrálu a stalo se to vždy při brždění motorem z kopce. Neutrál byl také občas problém najít a trefit ho. V hodně případech svítil, ale byla tam pořád zařazená rychlost. Nakonec se mi osvědčila technika hrubého zacházení s kvalty, kdy jsem to tam kopal „pod tlakem“ a rázem bylo po problémech. 
Celkové odpružení motorky bylo hodně tvrdé a na silnicích III. třídy jsem cítil každý hrbol. Na tento druh motorky bych čekal měkčí odpružení (komfortnější), tak jak jsem zvyklý u větších objemů stejného zaměření, kdy vám off-road motocykly "vyžehlí" silnici.  Přední vidlice Paioli je bez štelování a zadní pružící jednotka má pouze nastavitelné předpětí, tedy standardní výbava. Přední brzda s opletenou brzdovou hadicí byla excelentní, zvládala ubrzdit váhu i ve dvou a neuvadala při opakovaném brždění. Zadní brzda jen sekundovala a při plně naložené motorce už nezvládala. Bohužel tady nepomohla ani opletená brzdová hadice, která je v základní výbavě.
Pneumatiky Vee Rubber, které jsou obuty v sérii na pletených ráfcích, příjemně překvapily na silnici s dobrou přilnavostí, která dovolovala jít na maximální náklon v zatáčkách. V terénu na nezpevněném povrchu už to bylo horší, ale přesto odváděly dobrou práci.

Shrnutí 

Kamkoliv jsem přijel s Terrou všude jsem budil pozornost a to nejen mezi náctiletými, kterým sotva zaschlo razítko na řidičáku, ale se zájmem se zastavovali i starší páni a ptali se jaký je v tom motor. Aby taky ne, Terra opravdu vzhledově připomíná dospělou motorku, lehce ovladatelnou, lehoučkou, plně vybavenou a jednoduchou po technické stránce. Komu přesto nebude stačit originální výbava, může si ji doladit z originálních doplňků, kde najdeme například i zvýšení objemu motoru na 150 cm nebo laděný výfuk. 
Šestnáctiletí tak mají na výběr další kvalitní bike na získávání zkušeností při řízení jednostopých vozidel a starší páni motorku, která je odveze na ryby, do lesa nebo za kamarádem vedle do vesnice. Jen ta cena necelých 110 tis. Kč je přeci jenom vyšší a pro spousty začínajících je bez přispění rodičů nedosažitelná.
Derbi Terra se nabízí i ve verzi Adventure, která má max. výbavu, jako vyšší plexi, silnější přední tlumiče Kayaba Ø 41mm, plechový kryt motoru, přední 21 palcový ráfek, s větším kotoučem Ø 300 mm, vyšším zdvihem atd. a je myšlena do hrubšího terénu a zdolávání větších dálek. Motocykl je ve slušivé bílé barvě, ale chybí jí ten hezký zobáček.
No a cena? Ta je tu samozřejmě vyšší, přesně 115 900 Kč. 

Jaký model Terry si nakonec vyberete je jen a jen na Vás........

Klady a zápory