Ride: hra pro velký kluky (i holky)

Inu, nechme šmejdění a přistupme konečně k tomu, o co tady primárně kráčí. Vedle možnosti rychlého závodu, je tu přichystán zejména kariérní mód, který vás protáhne nejrůznějšími třídami od lehkých naháčů, přes retro stroje z devadesátých let, až po vrcholnou třídu závodních superbiků. Umístění v jednotlivých závodech každého seriálu znamená samozřejmě nějaké ty prašule, které se dají vrážet do motorek a jejich vylepšení. Kromě nákupu, můžete občas i nějakou motorku vyhrát ve speciálních soutěžích Elite Trophies.Před každým závodem však předchází dost možná největší neduh celé hry, kterým je proklatě dlouhé loadování. Sotva potvrdíte volbu závodu i motorky, čeká vás i na nové generaci konzolí dlouhosáhlé nahrávání, které se vývojáři pokusili zpestřit alespoň nějakým tím čtivem o vaší motorce. Když už se ale konečně dostanete na trať, můžete provést ještě poslední doladění motorky po stránce podvozku a převodů a následně se vrhnout na startovní čáru.Stejně jako vše ostatní, jsou i samotné závody ve vskutku skvělé grafice. Já jsem využíval většinou starý dobrý pohled z poza motorky, který mi nejlépe seděl k ovládání ovladačem DualShock pro Playstation 4. Kromě něj můžete volit ještě pohled od jezdce, nebo přímo z helmy, což patřičně upraví i zvuk. Zrovna ten je mimochodem dost neslaný a nemastný. Jednotlivé stroje nezní úplně tak, jak by tomu mělo být v reálu a navíc se kulisa nemění ani s laděnými výfuky, což je trochu škoda.

Samotné ježdění hodně závisí na tom, jakou úroveň realističnosti zvolíte. Necháte-li vše v původním stavu a tedy všechny pomocné berličky pozapínané, může hrát i vyhrát kdokoliv nezávisle na (ne)zkušenostech. Jezdec i s motorkou zběsile kmitá ze strany na stranu a nerozhodí jej ani nějaká ta rána o zeď nebo o okolní protivníky. Co nedobrzdíte před zatáčkou, můžete dobrzdit až v zatáčce a celkově se jedná o hodně arkádovité ježdění.Jenže jakmile začnete přepínat mód herní fyziky, začne se tvář hry velmi rázně měnit. Osobně jsem neváhal a hned na druhý pokus zvolil režim „Pro“ kdy nejen, že už nejde spárovat přední brzdu se zadní, ale každá chyba začne být mocně trestána. Rychlý nájezd do zatáčky a brždění v náklonu? Podjede přední kolo a jdete na hubu. Moc plynu na výjezdu ze zatáčky a vypnuté TCS? Highsider a jdete na hubu. Dlouzí na výjezdu a přejetý vysoký obrubník? Motorka vás velmi elegantně vyhodí ze sedla, což můžete ustát, ale spíš půjdete na hubu.Náhle zjistíte, že se Ride umí chovat vcelku reálně a perfektní ovládnutí stroje není taková sranda, jak se mohlo na první pohled zdát. Zkušenosti s opravdovým ježděním jsou zde vítanou výhodou, a pokud nemáte předchozí průpravu s ovládáním her pomocí herních ovladačů, budete se učit pravděpodobně docela dlouho. Tolik propírané „přetáčení“ závodu, kdy můžete pád vrátit zpět a pokračovat ještě před chybou, se sice zdá na první pohled jako srabárna, ale věřte, že tuhle srabárnu alespoň ze začátku dost uvítáte.Ti největší borci mohou zvolit dokonce i manuální řazení převodovky a sami si určovat kvalty. Je to lepší nejen z morálního hlediska (ta motorka má přece taky manuál), ale i z toho důvodu, že v automatickém režimu řadí váš jezdec poněkud zmatečně. V oblouku zatáčky je schopen třikrát zařadit jedničku a následně hned vrátit dvojku, což není zrovna optimální.No a potom je tu samozřejmě vlastní soupeření s protivníky, kteří jsou i na nižší úrovně obtížnosti (celkem je jich pět) docela tuhými soupeři. Že byste jim ujeli hned ze startu a na konci závodu už předjížděli startovní pole o kolo, to se vám velmi pravděpodobně nestane. Místo toho si musíte svou pozici vybojovat a byl jsem nesmírně mile překvapen tím, jak dobře a často jsem si v Ride skutečně zazávodil. Nezřídka se mi stávalo, že jsem se se soupeřem srdnatě držel bok po boku třeba i více kol. Tento fakt je ovšem výhodou pouze pro ty hráče, kteří mají rádi výzvu. Začátečníci budou s obtížností bojovat a určitě by nebylo na škodu, kdyby byla lehká obtížnost opravdu lehká.

Vedle klasického závodění na některé z mnoha různých licencovaných i nelicencovaných tratí, nabízí hra i různé jiné módy. Na jízdě proti hodinám, kdy se snažíte dosáhnout na medaili zajetím určeného času, by nebylo až tak nic zvláštního. Zajímavé jsou ale disciplíny při traťových dnech, kde musíte nahánět rychlého soupeře na trati plné pomalých zelenáčů, nebo předjíždět co nejvíc jezdců na čas. Zpestřením jsou i závody na solných pláních, které se jedou vyřazovacím způsobem a jde v nich o rychlý rozjezd a načasování řazení.V samém závěru bych tedy odpověděl na otázku, kterou jsem položil už v úvodu článku. Je tedy Ride tou motorkářskou hrou, na kterou jsme čekali? Za sebe říkám, že rozhodně ano. Konečně jsme i my, příznivci jedné stopy, dostali svoje vlastní Gran Turismo, kde můžeme nakupovat hromady nádherně detailních, reálně zpracovaných motorek, ladit je, zkrášlovat je a potom s nimi ve výborné grafice závodit proti ostrým soupeřům. Samozřejmě, že má hra i svoje neduhy, a to zejména technického rázu. Především zmíněné dlouhé nahrávání začne být po delším hraní otravné. Tu a tam se vyskytne i nějaký bug, ale za celou dobu se mi nestalo, aby jakkoliv znepříjemnil vlastní závodění.

Suma sumárum, pokud vlastníte některý z výše zmíněných herních systémů, stále hledáte tu pravou hru s motorkami a máte rádi výzvu v podobě vyšší obtížnosti, určitě sáhněte po Ride. Nebudete litovat a hra vás bude bavit hodně, hodně dlouho.

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE