3 dny na motorce směr Rakousko - GG s přejezdem do Itálie – Cortina – Marmolade

Tento výlet někteří plánovali 4 roky, až jsme se rozhodli, že i kdybychom jeli jen 2, tak prostě letos jedeme. Optimistické předpovědi naznačovali 9 účastníků, nakonec se nás sešlo 5 :

• Yamaha FZ1 N – Jakub
• Suzuki GSX 1400 – Josef
• Suzuki V Strom 650 DL – Daniel
• Kawasaki Ninja 6 – David
• BMW – Honza 

1. Den

Sešli jsme se v pátek 13.8.2010 v 7:00 u Danka, kde jsme dali ještě rychlé kafe a probrali co komu může chybět, promázli řetězy a vyrazili směr Prostějov, kde na nás čekali poslední dva.
Evidentně jsme byli všichni trošku nervózní, protože každý měl hned malý zádrhel. Já jistil, že mi nefunguje zásuvka 12V, Davidovi pořád zhasínal motor, až jsme mu řekli, ať si sklopí stojan a Dan a odjel s pootevřeným kufrem. Naštěstí jsme si to vybrali a v průběhu dalších dní už se nic nikomu nestalo.
Jelikož jsme před sebou měli 650 km a neměli zajištěné ubytování (objednat ubytování pro 5 lidí do 20 Eur se snídaní byl nadlidský úkol), vyrazili jsme u nás po dálnici. Už v Prostějově jsme na sebe koukali, že tohle není náš šálek kávy a těšíme se na klikatou cestu po Rakousku do Zell am See.
Minuli jsme Znojmo a nastala cesta mimo dálnice a mýtné podle navigace. Cesta probíhala v pohodě, tempo bylo volné a podle předpisů a my zjišťovali, že naše síť benzínových pump je daleko širší než v Rakousku a hlavně vybavení luxusnější, takže naše představy o posezení na lavicích s prima výhledem a dobrém presu při tankování vzala za své.
Počasí se měnilo podle předpovědi, takže při průjezdu kolem Dunaje kolem 12 hodin, jsme museli zastavit a vyzkoušet poprvé naše nepromoky. Pěkně sucho a teplo, ale ten výhled z přilby!?
Naštěstí po 42 minutách, ale kdo by to počítal, můžeme nepromoky sundat a pokračovat po suché cestě. Motorky všem jen předou a všichni čekáme na první kopce a rychlejší průjezdy slibovanými zatáčkami. Konečně benzinka s dobrým zázemím, takže probíhá kafe a první focení. Celou cestu jede Dan jako první, ptám se, zda nechce vystřídat, ale je zvyklý být všude první a za jedničku, takže pokračujeme beze změny. Domlouváme se, že zkusíme zastavit ve Flachau, kde máme zkušenosti z ubytováním ze zimy, bohužel je plno a tak vyrážíme na Zell am See.
Dojedeme na místo a slyším, jsme tady, hledej ubytování. Najednou jsem první, koukám vpravo, vlevo a hledám příjemný penzion, další chytrou poznámkou dostávám doporučení najít ubytování s parkováním v garáži nebo aspoň mimo hlavní cestu.
Na druhé straně jezera jsou hezké domky v kopcích, tak objíždíme jezero, ukazuji na domky co by se mi líbili, ale žádná reakce okolí nebo probliknutí, že tohle by šlo, až najdu vlaječku Zimmer Frei a odbočku do kopce, zatáčím a parkuji u prvního domku, evidentně u soukromé chaty, pokračujeme tedy dál a už je ve mně malá dušička, že jsem odbočil správně, když se objeví 3 penziony. Parkuji, a ptám se zda může být? Zjišťujeme zda je volno a cenu. Stará babčka s hrozným přízvukem, kterému skoro nerozumím, říká, že jo, za 23 Euro na noc se snídani a ať se jdu podívat na pokoje, malé, čisté, ale hlavně, ten VÝHLED! Celé jezero před námi i s celým městem a jelikož už je pozdě a začíná krápat, souhlasíme a jdeme se ubytovat, když zjitíme, že vedle je garáž a můžeme tam zaparkovat srdce mi plesá. Chvíli sedíme na terase, dáváme večeři a připíjíme na šťastnou cestu a další dny bez nehod. Kluci odpadají, ještě chvíli sedíme s jen Danem a pak mizíme do postele taky.
Najeli jsem něco kolem 620 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE