Faro 2013 + Maroko

15. Den- neděle 21.7. (597 Km)

Ráno v šest hodin vstáváme a v sedm vyjíždíme z meky motorkářů z Fara. Jedeme po dálnici směrem na Lisabon a cestou potkáváme spoustu motorkářů, kteří jedou pravděpodobně také z Fara byla to partička na HD a jedna dodávka, která jim vezla veškeré věci. Poté směřujeme přes nejdelší most Evropy Vasco de Gama

který je 17 Km dlouhý, z města je zadarmo a z druhé strany směrem do města je za poplatek 12,50 euro. Cestou z Lisabonu máme v plánu nejzápadnější bod Evropy a tím je Cabo da Roca cestou tam se trošku počasí zatáhlo, už jsme ani nevěděli jak šedá obloha vypadá.

Cestou na Santarém nás zastavila policejní hlídka, mě na motorce poprvé v životě. Jednalo se jen o běžnou kontrolu, vše bylo v pořádku a pokračujeme dál a 30 Km před Španělskými hranicemi odbočujeme do malé vesničky, když tam přijíždíme a hledáme místo na spaní, tak jsme zaraženi jak vypadá, úplně jak z filmu z nějakého divokého západu, všude u "silnice" sedí staří lidé, chlapi kouří dýmky, sem tam nějaký kůň, bohužel jsme to nevyfotili. Kousek za vesnicí nacházíme plac na spaní.

celkem najeto: 5 983 Km

16. Den- pondělí 22.7. (711 Km)

Dneska jsme to brali jako takový rychlý přesun, cestou toho bylo k vidění spousta, hlavně krajina, hezké úseky a samé zatáčky.

Po překročení španělských hranic jsme směřovali směrem na Cáceres potom na Talavera de la Reina a nad Madrid, poté 15 Km před Calatayudem zastavujeme a stavíme stany v třešňových sadech. Mně tam spadla motorka ze stojánku, ale nic se nestalo.

 

celkem najeto: 6 694 Km

17. Den- úterý 23.7. (396 Km)

Ráno v 6:30 vstáváme a směřujeme na Zaragozu a pak na Huescu, cestou se koupeme v krásně čistém jezeře Embalse de Barasona-Joaquin Costa, pak 20 Km před městem Sort David píchnul zadní kolo.

Nejdřív dáváme antipich, ale nic to nedělá je prošlej, sice sebou máme kompresor, ale ten jsme zničili ještě než jsme jeli do Maroka, takže zadní kolo sundáme a jedeme na benzínku, která je jen 300m od nás. Foukáme tam kolo, jenže pneu je i mimo ráfek, když se porozhlídneme po okolí, tak máme vážně kliku, hned vedle benzínky na nás kouká nápis pneu servis, bereme zadní kolo a jdeme tam, jsou dvě hodiny a chlápek nám říkal, že právě zavírá a až ve čtyři zase otevře.

V tu chvíli jsme si vzpomněli na Lukáše který nám říkal o španělské pracovní morálce, Španělé totiž pracují do dvou hodin, pak jdou domu tam mají dvouhodinovou siestu a pak ve čtyři pokračují. Jedeme zpět k Davidoví motorce a za Jančou, která to tam zatím hlídá. S Davidem jsme si ještě před cestou zřídili já Honda Assistance a David Global Assistance, jelikož máme dvě hodiny čas, tak tam David zkouší volat, po odeslání GPS souřadnic za hodinu přijíždí chlápek s autem a podvalem. Když přijede, vyvalí oči a ukazuje jak asi tuhle rozebranou motorku naložíme. Po chvilce dáváme kolo do kufru auta a jedeme do toho výše zmiňovaného pneu servisu. Ve čtyři hodiny nám otevírá, bere kolo a dává ho na mašinu, aby sundal pneu, David si oddychává, že mu nepoškrábou ráfek. V tom se chlápek otočil a bere montpáky, vyndal duši, která měla na boku díru.

Když šel hledat novou duši, tak jsme se modlili, aby tam měl ten správný rozměr, jelikož pneu-servis vypadal trošku jako skládka a trošku jako dílna kde se provádí práce všeho druhu. Po chvilce mával nad hlavou novou Continentálkou, tak jsme si oddychli, mezitím co jí tam dával jsme si povídali a ptá se nás odkud jsme, což nás zarazilo jelikož oba jsme měli na rukávu českou vlajku a David měl na zádech Czech republic. On byl z Maroka, tak když jsme mu řekli, že odtud jedeme tak se nás ptal jak se nám tam líbilo, ukazujeme mu fotky a on nám říká, že bydlí kousek od města Ouezzane, ve kterém jsme spali, ještě nám říkal, že teď drží ramadán, tak nemůže moc jíst. Když bylo kolo hotové, David vyndal 30 euro a chtěli jsme jet, ještě jsme si všimli velké díry v pneu, přes kterou pravděpodobně David píchnul. Ptáme se jestli to nevadí a on říkal, že no problem, z celého servisu uměl anglicky jen jeden člověk, který tam všechno tlumočil. Já jsem ještě mezitím koupil na benzínce nový antipich, kdyby náhodou. Když nás chlápek z Global Assistance, který nebyl vůbec potřeba dovezl zpátky, nasadili jsme kolo a pokračovali dál na Sort.

Jelikož jsme jeli do hor, tak se zatáhlo a začalo pršet, naštěstí jsme stihnuli nandat nepromoky asi 20 Km před Andorrou jsme našli pěkné místo u silnice, když jsme rozbalili stany, tak tam přijel francouzský karavan když nás uviděl, tak odjel.

celkem najeto: 7 090 Km

18. Den- středa 24.7. (399 Km)

Tento večer jsme zažili snad největší bouřku a déšť v životě nebo se nám to možná jen zdálo, jelikož jsme spali ve stanu. Ráno bylo zataženo a pouze 9°C, po pěkném východu slunce vyrážíme do Andorry, v Andoře potřebujeme nakoupit, ale všude mají otevřeno až od deseti, v restauraci stojí 1,5l vody 2 eura, na benzínce pak 40 centů. Jinak díky bezcelní zóny, je tu levno. Projíždíme Andorskými horami a kam se proti tomu hrabou Alpy, je to nádhera, krásné silnice, zatáčky, ještě hezčí krajina.

Po překročení francouzských hranic, jedeme dál na Carcassonne, kde je celkem známý hrad.

Potom jedeme dál na Mazamet, kde na benzínce má David zase prázdné kolo, nafoukáme ho a uchází z té díry, která měla být NO PROBLEM, naštěstí zase píchnul dobře, jelikož ne 300m, ale pouze 100m je od nás pneuservis. Jdeme tam a ptáme se jestli speak english oni, že ne, tak zase nastává naše oblíbená pantomima, ukazujeme jak jedeme na motorkách a najednou pššššt a kolo prázdný. Asi to pochopil, ale říkal, že dělají jen auta, jdeme teda vedle do obchodu a kupujeme další dva antipichy. Potom do kola dáváme jeden antipich co jsem koupil ještě ve Španělsku, ale je to málo dáváme tam ještě jeden francouzský. A postupujeme přesně podle návodu, jedeme dalších 15 Km pouze do 50 km/h a povedlo se, kolo drží. Sice jsme se zase zdrželi 2 hodiny, ale problém je už snad vyřešený na pořád. Jedeme směrem na Millau, kde je nejvyšší most na světě, kousek před Millau zastavujeme a rozbalujeme stany na louce s výhledem na most.

 

celkem najeto: 7 489 Km

19. Den- čtvrtek 25.7. (465 Km)

Ráno David měří pneu a oproti včerejším 2,3 má 1,6 proto jedeme na nejbližší benzínku, která je až u Millau.

Dál cestou na Langogne, jsme jeli podél krásné azurové řeky, potom už to nemůžeme vydržet  a zastavujeme u kempu, kde je pěkný přístup do vody a koupeme se.

Ještě projíždíme kolem pár nečekaných pěkných míst jako, je jakési přírodní koupaliště ve skalách a podél levandulového pole pokračujeme na Crest, poté Veynes nakonec zastavujeme u Embrunu poblíž jezera Lac de Serre-Ponçon, kde nacházíme pěkné odlehlé místo, hned u řeky, která teče z Alp, byla krásně čistá, ale taky pěkně ledová, ale stejně jsme do ní vlezli.

 

celkem najeto: 7 954 Km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE