Provence 2001
Text: Jarda Ducháček | Zdroj: vilem | Zveřejněno: 24.8.2001 | Zobrazeno: 12119x
Nazvat tuhle cestu "Provence" není moc přesné, protože jsme Provence nakonec projeli jen malou část, ale byla od začátku naším hlavním cílem a máme odsud nejhezčí zážitky.
Kapitoly článku
Trasa cesty: Rakousko - Itálie - Monako - Francie - Švýcarsko - Německo - Rakousko
Počet kilometrů: 3750
Náklady: cca 10 000,- Kč Vzhledem k délce trasy a počtu fotografií musím tyhle stránky rozdělit podle zemí. Začnu tedy cestou přes
Rakousko
.Protože jsme chtěli ještě prvního dne dojet na pobřeží Jadranu, najeli jsme u Linze na dálnici a uháněli co to jen šlo směrem na Salzburg a Villach. Přesto jsem si nemohl odepřít přejet do Itálie jedním z Alpských přejezdů - "passů". Odbočili jsme proto u Spittalu a kousek za řekou Drávou začali serpentinami stoupat na Plockenpass, který tvoří v 1362 metrech hranici mezi Rakouskem a Itálií. Po obou stranách silnice se tyčí vysoké stěny soutěsky. Byly tak vysoké, že při pokusu je vyfotit jsem v objektivu viděl stále jenom skalní stěnu. Soutěskou se hnal vítr a roztáčel lopatky větrné turbíny za budovou bývalé celnice, která byla ovšem prázdná od vstupu Rakouska do EU a fungovala zde pouze restaurace. Byli jsme v
Itálii.
V Itálii mi chvíli trvalo přizpůsobit se stylu jízdy. Velmi často se objevují značky s omezením rychlosti. Bylo to nepříjemné - rozjet se a hned zase brzdit na padesát. Než jsem pochopil, že tyhle značky tady nikdo nevnímá. Od motorkáře se očekává, že pojede někde na úrovni středové čáry a bude neustále předjíždět, ať už je ta čára plná nebo ne, i když se v protisměru blíží auta. Řidiči protijedoucích vozidel to totiž předpokládají a "uklidí" se ke krajnici. Takže z pohledu motorkáře musím říct, že Italští kolegové mají řidiče plechovek mnohem lépe vycvičené než u nás. Ovšem při tom množství motorek a hlavně skútrů na Italských silnicích se není čemu divit.Situace na městských křižovatkách vypadá asi takhle:
když na semaforu naskočí červená, nejprve se těsně před ním shromáždí skútry a motorky, pak až ostatní auta. Pokud červená svítí delší dobu, můžete pozorovat, jak se zezadu proplétají další skútry kolem řady stojících aut, ať již zprava nebo zleva, takže ve chvíli kdy naskočí zelená se vrhne dopředu houf skútrů a motorek a několik set metrů se rovnají podle velikosti a dosažené rychlosti. Ta se v městech pohybuje kolem sedmdesáti. Chci říct, že pokud na motorce nepojedete aspoň sedmdesát, budete mít pocit, že vás auta vytlačí ze silnice, ve smyslu "když na tom neumíš, tak běž pěšky". Při celém průjezdu Itálií jsme neviděli policisty kontrolující doklady či rychlost. Ale ač tenhle styl jízdy na mě zpočátku působil chaoticky, byla doprava velmi plynulá a řidiči ohleduplní.


Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 2.00
Známkováno: 1x