V ponděli jsem 25 let ženatý....neslavím ani netruchlím!
A co je dobré!...popravdě těžká odpověď!...Týden má 7 dní...a tak asi 2 dny jsou dle mých představ....3 dny v "normálu...a 2 dny "krize"!...tak jak to rozlousknout a říci co je dobré a co není!?
Ale určitě bych sám "přežil"!
A už i jinak hodnotím názory a ideály ve vztahu rodina ,děti,manželství a soužití!
Dříve to byla "povinnost" a "norma"!
Dnes bych to vše asi důsledněji "rozvážil"!
A to se mám celkem dobře a "žena" mě nijak de facto neomezuje a "neprudí"!Ale třeba i to není to pravé!

Já měl 2 větší vztahy 5 a 2 roky po sobě. Pak slečna odešla. Měsíc jsem nevěděl,co dělat,jak se zabavit.Bydlel jsem sám a bylo to docela deprimující. Pak jsem si zvykl,začal zjišťovat,co je volnost a užívat si No a po roce a něco jsem začal chodil s babou.... 14 dní a to mě vůbec nebavilo.Zjistil jsem,že samotnýmu mi bylo líp. Pak jsem měl asi půl roku vztah na dálku. 2 týdny svoboda,víkend s ní... Říkal jsem si,že ty sms mě nezabijou,ale na hovno všechno. No a teď mám vztah už skoro tři měsíce,vidíme se skoro pořád a nemůžu se jí nabažit Jak to bude ve čtyřiceti opravdu nevím,ale za mě je to s babou lepší

Když budu zvažovat budoucnost (je mi sedmatřicet) tak vážně nevím. Všechny domácí práce zvládnu bez problémů. Jídlo je taky v poho, viz Repulsion. Sex se dá řešit různě. Od staré dobré ruční práce až po kámošku, která ráda vypomůže. Samotu řeším častými návštěvami kamarádů a hospody. Do té hospody se nejdu vylejt ale užít si chlapskou sounáležitost a pohodu. A u kamarádů (vetšinou dvojice, partneři s dětmi) se často bavim situacema, které já, jakožto single nemusím vůbec řešit.
Samozřejmě nikdy nevím, co se stane zítra, ale mám takovej pocit, že budu dlóóóóuho sám a holky si připustím k těle max jako kamarádky. Holt mě čeká zatraceně těžkej život...

Naposledy editováno 12.11.2010 05:51:53

bleha> No a teď mám vztah už skoro tři měsíce,vidíme se skoro pořád a nemůžu se jí nabažit

LOL už skoro tři měsíce jo? První rok-dva se stejně nepočítají, pak opadne ta nadšenost něčím novým, až tvůj zrak a mysl přestanou být zakaleny růžovou mlhou, pak teprve můžeš být považován za objektivního

No prostě Halík, v první fázi vztahu stejně většina krve koluje v nižších partiích, po roce se třeba dostane i do toho mozku - řečeno tak nějak lidověji

Žít s ženamy je těžké, ale žít bez nich by bylo ještě těžší

2LEKO> až teď jsem si všiml kolik ti je... na ty roky ti to jezdí fantasticky

Je zajímavý, že gdyž sem se několikrát se zastáncema singlsystému (obého pohlaví) prochlastal až k upřímnosti, tak ta nálepka údajné spokojenosti utrpěla závažný trhliny

Naposledy editováno 12.11.2010 08:20:14

Che máš pravdu. Pokud jsem ale byl sedum let ve vztahu, pak dva roky oraz, pak dalsich deset let ve dvou vztazich po sobe a ted necelej rok solo, tak si vazne myslim, ze muj prispevek vyse je uprimny. Ale jak jsem psal, nikdy nevis co (kdo) te zitra potka...

Hm, tak nakonec se má asi nejlíp ten, jehož ženu vychovávali v mládí kluci-pár takových ženských znám a nemůžu o nich říct nic jiného, že to jsou fakt univerzální ženské do nepohody, ale takových je málo, strašně málo....

fockewulf> pokud ovšem není ta baba starší než ti bratři

bleha>

Tak ja za sebe musim konstatovat, ze sam bejt neumim, bo me to nebavi. Vyprat umim, uklidit i uvarit na to babu nepotrebuju. Ale po ukonceni vztahu kterej trval 3,5 roku jsem si k sobe do bytu nastehoval brachu, protoze na samotnyho na me pada deprese.

Samozrejme je fajn, ze jsem se rozhodnul poridit masinu coz by mi bejvala nedovolila respektive by me upicovala k smrti Tak volnost je fajn, nikdo se nepta kdy budu doma kam jedu atd, ale chybi mi spriznena duse s kterou si muzu v klidu popovidat. No a taky sukani, ze :)

Zase na druhou stranu kdyz jsem za rok mel tri pritelkyne tak by mi z toho jeblo. Holt je potreba dobre vybirat.

P.S. panove jake jsou Vase zkusenosti s motorkarkama? Ja mel vzorek dvou osob a nebudu opakovat A kdyz tak s velkou davkou odstupu a neduvery

Jeste me napada k tomu single prez tejden je to fajn, o vikendu clovek vyjede s bandou na masine, ale treba dovolena je utrpeni, samotnymu se mi nikam nechtelo ..

S ženou i bez ženy...oboje má svoje pro a proti. Horší je zvykat si na tu změnu ať v jednom nebo druhém případě. Po tom člověku zbyde velký prázdno, pokud ten vztah chvilku trval.. Jak už někdo psal, domácí práce mi nedělají problém, vařím rád a mnohdy líp než parnerky. Když se jednomu nechce vařit sám pro sebe je tu ta pizza v mrazáku. Taková veselá kamarádka je fajn, ale snad žádný se tahle role dlouho nelíbí a to přizpůsobování se někomu ve vztahu jde čím dál hůř..

Naposledy editováno 12.11.2010 09:33:42

Pokud se ženská neumí ovládat nebo chlap jí neumí zkrotit (popřípadě obráceně dle povah), očividně ty dva musí spojovat něco jiného (peníze, děti). Smutný je, že jako standardní model soužití se uchovalo “partner/ka = omezování”, přitom dle mého dva lidi jsou spolu schopný spokojeně žít, aniž by jeden druhého omezoval. Což zrovna po čtyřicítce bude jedna z věcí, co ty lidi bude držet spolu i dál.
Typů lidí je takový množství a každému zkrátka vyhovuje něco jiného. Nejlepší příklad je vtip o ženský, která se zamiluje do chlapa s dlouhými vlasy, vousy, co jezdí na motorce a nosí starou džínovou bundu, během let ho manželka požádá, aby se oholil, ostříhal, vyhodil starou bundu a dal přednost rodině před motorkou apod. a po letech mu vyčte, že se s nim chce rozvést, protože se strašně změnil a odejde se zarostlym motorkářem – pokud někdo máte přesný znění toho “vtipu”…já ho nemohla najít)
Už jen ta základní myšlenka potřeby partnera/ky k tomu, aby pro mě něco dělal/a, je prostě špatná ;). Takže kdokoliv se tu ptá "K čemu mi bude opačné pohlaví?" to dle mého vede špatně už od základů

Darwi>fockewulf> pokud ovšem není ta baba starší než ti bratři

pravdu díš, na tento, na první pohled malý, detail jsem zapomněl...on je přitom zásadní.

Naposledy editováno 12.11.2010 10:09:53

Che, Karlie> Doufám, že je jasné, že vlákno bylo pojato jako nadsázka. Pokud bych to měl vzít vážně, tak by mi samotnému asi také nebylo nejlépe. Jenže mám tři děti. Sice na ně mám dle rozhodnutí soudu nárok jednou za črtnáct dní, což je dle té piče soudkyně „normální a přirozené“, nicméně tu a tam nám to vyjde i mimo tuto vymezenou dobu - občas děti přijdou na chvíli ze školy, občas se jich matka chce o "svém" víkendu zbavit, protože má v plánu nějaké rošambo s tím svým opičákem. Takže to jsou ta světýlka mého života. Ten vztah, co jsem teď měl, mě strašně vyčerpával - přestože byl, dalo by se říci, dokonale harmonický. Ale já jsem si připadal jako když sedím na dvou židlích. A bydlet jsem s ní nechtěl, protože má své vlastní děti, které mají svého otce, samozřejmě. A být s cizími dětmi víc než z vlastními...to ne. Navíc by to mé děti minimálně zpočátku těžce nesly. Berunka nějak vyslídila, že mám přítelkyni, a od toho okamžiku jsem od těch tří slyšel otázky typu: „Budeš mít ještě nějaké jiné děti? A budeš nás mít pak stejně rád?"

Karlie: ...pokud někdo máte přesný znění toho “vtipu”…já ho nemohla najít...

Denník motorkára
Já když si na to vzpomenu, googlím "bol som dlhovlasý motorkár", poněvadž je to ve slovenštině. Spolehlivě to text najde na spoustě serverů.

Ještě taková menší hypotéza: Jestli je někdo dlouhodobě zklamáván svou partnerkou či partnerkama, může se v poho dopracovat k single životu který mu upřímně vyhovuje.

Já za sebe mám pocit, že jsem dospěl k tomu, co mi dokonale vyhovuje. Je mi 37, děti nemám a jsem sám už asi 6 let, když pominu jeden krátkej přespolní románek. Nejsem kovanej šovinista, ale dospěl jsem v průběhu let k názoru, že nic víc něž svoje tělo mi ženská nabídnout nedokáže. Naprosto úplně všechno ostatní pořídím mnohem líp, veselejc, zábavnějc nebo hodnotnějc s kámošema nebo sám. Život s ženskou je prostě kurevsky málo muziky za kurevsky moc vopruzu. Postupem času jsem se dopracoval k modelu, kdy mi domů chodí 1x týdně uklízečka, která uklidí a vyžehlí. Nemám problém se strarat o domácnost sám, ale ona to má rychlejc a já za stejnou dobu, co ona uklízí, vydělám 8x tolik, než kolik mě ona stojí. A jednou za 2-3 týdny ke mě chodí mladá studentka vypomoct mi se zbytkama chtíče, zatimco já jí trochu vypomůžu s kapesnym. Nějakou dobu už to trvá a já mám poprvé v životě pocit, že mi vůbec nic nechybí...

Biker_xx>Život s ženskou je prostě kurevsky málo muziky za kurevsky moc vopruzu.

Jak pravdivé! I kus romantiky v tom je

Biker_xx> já ti tleskám a obdivuji tě..jsi můj vzor
Akorát já bych chtěl docílit toho že uklízečka bude dělat za naturálie a studentka mi bude platit za lekce rozkoše

Jak to tak čtu a koukám na anketu, tak jste na tom, holky, dost bledě. Myslím, že byste měly jít řádně do sebe

Repulsion>Ono taky hodný baby nejsou k mání,páč jsou obsazený.Vdova je problém,nevíš, proč je vdova. No, některý mladý jsou fajn, ale to by jsi se stejně dostal tam, kde už jsi byl. Takže za mě, bez baby, jen mít kamarádku pro občasné oboustranné potěšení(nemusí to nutně být postel).

trins: Víš, v případě uklízečky ty peníze držej vztah zaměstnavatel/zaměstnanec, což je pro kvalitu provedený práce docela podstatný. A v případě studentky ty peníze ani jeden z nás nevnímáme až tak jako úplatu, jako spíš prostředek, kterej udržuje náš "vztah" v patřičnejch mezích. Je to milá a chytrá holka a já s ní krom sexu občas rád zajdu do společnosti, do kina, na večeři ap. Ale ty peníze v tom hrajou tu roli, že ona naprosto přesně ví, že nic víc si na mě nárokovat nemůže, i kdyby chtěla.

Vypadá to, že staromládenectví se opět dostává do módy Ono se to halt ani s tím feminismem nesmí přehánět. Chlap si nechá na hlavu srát dlouho, ale jednou ho to přestane bavit

Repulsion: Ještě o jedný věci jsem se nezmínil. To abych zas ze sebe nedělal jen tvrďáka. Je pravda, že mi můj způsob života opravdu vyhovuje, ale je taky pravda, že když se někde v mym okolí objeví opravdu krásná a přitažlivá ženská (naštěstí jich je opravdu minimum), dostaví se u mě podvědomá, impulzivní a (na chvíli) nezvladatelná touha jí vlastnit. Dřív nebo pozdějc se ale dostaví známá dvojice rozum + zkušenosti a najednou ta touha vyprchá jak pára nad hrncem. Tohle jsou ale jediný, a naštěstí velmi řídký, slabý momenty ve spokojenym staromládenectví...

Repulsion>Jak to tak čtu a koukám na anketu, tak jste na tom, holky, dost bledě. Myslím, že byste měly jít řádně do sebe

Nemyslíš ,že motorkáři jsou celkem odlišnej vzorek populace?? Napadlo mě ,že jsou to lidi co maj rádi adrenalin a nejsou to vyloženě (rodinný typy)takže tu ženskou časem ani nepotřebujou ...vyjma sexu.Zajmalo by mě jak by dopadli výsledky u většinový populace...

A nežije spousta lidí jako singlové proto, že mají sami o sobě příliš vysoký mínění a f důsledku toho nedošáhnou na protějšek, jakej by chtěli??? Nemaj sebereflexi a cílí na protějšek s vyšším statusem, kterému nedokážou nabídnout odpovídající protihodnotu - a než by vzali někoho sobě odpovídajícího, raděj se stáhnou do sebe a na sílu sami sebe přesvěčujou, že vlastně nikoho nepotřebujou?????

Znam jednoho typka co zije cely zivot bez zeny. Uprime receno, to je absolutni katastrofa. Ten clovek je sileny perfektcionista, nikdy jsem ho skoro nevidel se smat, nedokaze se s nikym pobavit. No mozna ze mu to takhle vyhovuje, ale ja bych takhle skoncit nechtel. Nejvic se bavime, nad jeho kazdodeni rutinou. On proste kazdy den udela x stejnych ukonu a pokud mu nekdo narusi jeho kolobeh, tak to si neprejte videt Staci mu jen na jeho pracovni stul neco polozit co v sektoru C4 nema co delat