Na Hradecké silnici směrem na Jičín jsem před sebe dostal přiděleného motorkáře na Yamaze XJR 1200, nebo 1300. Přesně nevím. Jel jsem autem.
Už když se na kruháči za Hradcem dostal přede mě, koulel jsem očima, protože to byla taková ta letní klasika. Bačkory, pláťáky, tričko s krátkým rukávem, blembák a rukavice.
Na rovince předjel ještě jedno auto a zařadil se za dodávku, která se táhla 65-70 kmh a tímto tempem se jelo.
Střídavě jsem se kochal a střídavě nevěřil vlastním očím. Chápu, že s tak silnou motorkou se obtížně jede tak vysokou (cca 65 kmh) rychlostí, ale pilot zrychloval, zpomaloval, do toho kmital řídítkama jako by poprvé seděl na motorce a nemohl udržet rovnováhu. Navíc nevypočitatelně jezdil od kraje vozovky ke středu a zpět. Jako by byl na mol.
Ten s tím autem co byl přede mnou se ho bál předjet, protože motorkář vůbec nekoukal do zrcátek. Asi po pěti km ustálené jízdy po hradeckých dlouhatánských rovinkách jsem nabral odvahu a začal předjíždět. Způsobně, opatrně, s blinkrem, s velikáááánskou boční rezervou od předjížděného auta, motorkáře a dodávky.
V momentě kdy jsem byl na úrovni motorkáře, tak tento milý IDIOT stylem Maxe Biagiho vystřelil jak když mu jebne a začal dodávku předjíždět také. Asi si dokážete představit jak to vypadalo. Strhnul jsem auto ještě víc doleva, troubil jak o život abych ho nezabil.

Vděkem mi bylo ukázáno že jsem vážně jednička. Pilot předjel dodávku, zařadil po několika kilometrech konečně trojku a byl pryč takovým fofrem že ze ním tričko jen plápolalo.

Takže nejsou všichni plechovkáři hovada. Hovada jsou i mezi námi motorkáři. A doufám že tento "pilot" je také členem tohoto fóra, protože mám pro něj vzkaz: Já jsem možná jednička, ale ty jsi MEGAIDIOT