Tak jako pro toho kdo začíná s lyžováním není hned ta nej-nej sjezdovka, tak jako začínající horolezec se nevypraví do Himalájí, nepatří biker začátečník na silnou, těžkou (nedej bože obojí) mašinu. Začátečník je začátečník bez ohledu na věk a postavení . Tvrzení mám rozum bude jezdit pomalu je fajn, ale ježdění na motorce přece vůbec není o tom jak to na rovině otevřu nebo ne. Jízda na mašině je (alespoň myslím) celý soubor návyků bez kterých to prostě nejde – jak zatáčet impulsem jak bez něho, jakou rychlostí najet do zatáčky aby to bylo dobře, otočka v plným rejdu, rychlá myška, kdy brzdit, jak brzdit atd. Tyhle věci se člověk v autoškole nenaučí ani náhodou. Ty lze získat jen a jen praxí. Jsem přesvědčen že na „normálnějších“ mašinách (gs 500, er5, CBF, fz6…) získá tyto základní návyky průměrný (kterých je nás nejvýce) biker snáze. Pak hurá na vysněnou silnou nebo těžkou mašinu. A najednou je vidět, že na to všechno co už jako umím a dělal jsem automaticky, musím stále myslet, ale zaplať pánbu že je z čeho vyjít.
Také myslím že tento postup má tu výhodu, že když k tomu někdo fakt moc není tak snad bude alespoň tak soudný (nebo jeho okolí) že už na nic silnějšího nepoleze.
Jsou samozřejmě i lidi talenti (ale podle Gausse jich nebude moc) co sednou hned na litra a za chvíli ho vodí jak kolo.
Vidím jednoznačně.Motorka se 120 koňma co dá dvoustovku za 10 sekund nepatří do rukou začátečníka, ať má třeba hlavu jako Einstein a doma herbář čtyřlístků.

Váňa> neni co dodat

Váňa> lépe to ani napsat nejde

Váňa> Perfektne napsano