mynonaj> Jakykoliv odhad musi z neceho vychazet.
Nejdrive by asi bylo potreba blize specifikovat co to procento ma znamenat.
"Zatizeni" muze predstavovat pro kazdeho z diskutujicich neco jineho. Korelace tohoto parametru s zivotnosti klicovych komponent a dalsimi podstatnymi parametry by pak bylo asi na velmi dlouhou studii.
Pak, v zajmu kvalifikovaneho odhadu, by bylo dobre trochu roztridit to uziti, protoze okruh sam neni zarukou niceho, podle mych zkusenosti. Jeden jede "plisen", druhy "placku".
Pokud toro provedeme, asi se dostaneme do malinko rozumnych statistickych ukazatelu. Bez alespon takoveho zakladniho postupu nelze odhadnout nic.
Mozna tak nezname zatizeni se stredni hodnotou 50% a rozptylem 50%
Tot muj nazor strojare-produktoveho inzernyra-mechatronika-analytika

Dawe02> Samozřejmě. že lze provést celou řadu měření, provést nespočet analýz a testů, sestavit matematické modely, svolat vědecké rady a pak bychom dostali "relativně" přesné hodnocení stavu toho jednoho konkrétního motocyklu. Promrhané prostředky by ale mnohonásobně převýšily jeho cenu a reálně bychom se k žádnému závěru nedostali. Proto se reálném životě snažíme některé situace zjednodušovat, protože jenom tak se lze dobrat ekonomicky obhajitelných výsledků. Že je to ČÁSTEČNĚ na úkor přesnosti je jasné.(On také nikdo neřekl že životnost je 4,5 +-0,23 krát delší, ale uváděli jsme hrubý odhad). Rozhodně ale platí ta úvaha, kterou napsal Frenky (a zopakoval i já) a sice že:
1) motocykly, které jezdí na okruhu, pracují většinu času v maximálním zatížení (ten kdo najezdí na okruzích 10000km, asi žádný hlemýžď nebude)
2) větší zatížení znamená větší opotřebení
3) větší opotřebení znamená větší pravděpodobnost poruchy

To je podle mého jediný závěr, který můžeme udělat, protože jakékoliv jiné závěry jsou pouze hypotetické, jelikož k nim nemáme žádná data.