OlafCZ píše: Oživuju mrtvý téma.

Kouřim 9 let klasiku, tzn. krabku denně. Při kalbě v klídku 3 a víc.
S myšlenkou dokouřit jsem si pohrával delší dobu, ale nikdy jsem upřímně nechtěl přestat, chutná mi to. Včera jsem to úplně spontánně zkusil. Prostě jsem doukouřil krabičku, přemejšlel, na kterou benzínku to mám cestou domu nejblíž, a řekl si, že schválně zkusim, jak dlouho to (ne)vydržim.

Zatim je to ani ne den, doposud v pohodě, nějakej třes, divně vibruje hlava, blbě se mi dejchá, ale čekal jsem, že to bude horší. Fyzický příznaky jsou ok, to se dá, ale nejhorší je to nutkání + naučený zautomatizovaný pohyby, kde jsou cíga, zapik, apod...

Žádnej Champix, žádný nicorette, žádný podobný sra*ky, tak jsem zvědavej, jak dlouho to vydržim.

....taky držím palce!

Jen bych k tomu chtěl něco napsat,...už jsem to tu možná psal,...ani nevím jestli by ti to mělo pomoci, nebo aby ti to spíše neublížilo.Ale jak píšeš o tom, jestli se to dá vydržet,...

Já pracuju v klinické biochemické laboratoři a pomáhám při provozu hospicu, který rozjela moje šéfka a občas zažívám smutný osudy lidí s rakovinou,....polemika o tom, jestli to mají přímo z kouření,...to tu rozebírat nechci.

Ale zažil jsem kdy lidi co kouřili i 40 let 60 cigaret denně, po té, co jim bylo natvrdo sděleno-RAKOVINA, přestali s cigaretama ze dne na dem.Co tak jsem pak s někým mluvil, tak pro ty lidi, je ten strach z rakoviny a ze smrti pak tak strašně velikej, že nějaký problémy ze závislosti ani necítí.

Buď rád, že ty přestáváš kouřit, zatím jen z důvou, že můžeš přestat, či chceš přestat a každej kdo to dokáže bez nějaké hrozby je u mě velikej frajer.

U lidí co přestanou kouřit ze strachu z rakoviny a ze strachu ze smrti, sami pak litujou "proč já sem vůl těch 40 let kouřil", tam už je to hlavně pud sebezáchovy.

Matess727x> díky za podporu, ale neřikám hop, dokud jsem se ani pořádně nerozmáchnul ke skoku...

Ani nevim, co tak najednou. Vždy jsem cejtil, že to není zdravotně košer, ale strašne mi kouření chutná, hrozně. Spíš si tak nějak uvědomuju, že ačkoliv je mi 26, a nějaký zdrav. komplikace nemám, z logiky věci de natura mi vyplívá, že na tom už můžu bejt jenom hůř, tak proč si to komplikovat...

Těšim se na první ranní cígo, nevadí mi odpálit dvě za sebou, nebo dvě během deseti minut, voní mi to, chutná mi to, prostě nicotine junkie par excellence... bude to boj hlavně sám se sebou, tak jsem zvědavej, jak dopadnu... nejhorší je prej třetí a čtvrtej den...