Upřímnou soustrast rodině a kamarádům. Je to opravdu velmi tragické.

Dovolím si krátkou poznámku na téma plechovkáři. Já sám jezdil pětadvacet let jen autem. A přiznám se, že pomalu jsem nejezdil a motorkáře jsem vnímal spíše jako něco, co na cestě skoro nemá co dělat. Před rokem jsem si však splnil jeden svůj klukovský sen a koupil si mašinku. Shodou okolností, nebo spíše i díky synovi, který začal jezdit také. A pokaždé, když vyjede, mám strach, že zazvoní telefon a .... Mohu říct, že od doby, co jsem sedl za řidítka svého "drobečka", jsem výrazně změnil i styl jízdy v autě. Najednou jsou motorkáři někdo, kdo mnohdy doplácí na bezohlednost nás plechovkářů a je nezbytně nutné respektovat možnosti motorky. V tom dobrém i zlém. Nemám mnoho neježděno, ale ten pocit za řidítky je mimořádný. A je jedno, jestli je to sport, chopper nebo enduro.
Možná by bylo velmi užitečné, alespoň já to tak na sobě mohu posoudit, kdyby součástí licence na auto byly povinné hodiny na motorce, strávené v běžném provozu. A pro jistotu to opakovat nejméně každé dva - tři roky. Každý by si pak uvědomil, co na cestě dělá a co způsobuje. Alespoň optimisticky doufám.
Všem hodně nádherných kilometrů a zážitků na dvou kolech a vždy bezpečný návrat ... Karel

Charlie_KM> tvoje připomínka má celkem dobrej slovní obrat ale myšlenka je úplně k hovnu. Je to jako kdybys říkal děcku že nesmí přejít silnici dokud nebude mít papíry na náklaďák. Pokud vyleze někdo na silnici, musí dávat bacha na motorky, na auta, tramvaje, cyklisty, letadla, děti, důchodce, traktory.......... Kapišto? jinak tam nemá co dělat

Charlie_KM>Upřímnou soustrast rodině a kamarádům. Je to opravdu velmi tragické.

Dovolím si krátkou poznámku na téma plechovkáři. Já sám jezdil pětadvacet let jen autem. A přiznám se, že pomalu jsem nejezdil a motorkáře jsem vnímal spíše jako něco, co na cestě skoro nemá co dělat. Před rokem jsem si však splnil jeden svůj klukovský sen a koupil si mašinku. Shodou okolností, nebo spíše i díky synovi, který začal jezdit také. A pokaždé, když vyjede, mám strach, že zazvoní telefon a .... Mohu říct, že od doby, co jsem sedl za řidítka svého "drobečka", jsem výrazně změnil i styl jízdy v autě. Najednou jsou motorkáři někdo, kdo mnohdy doplácí na bezohlednost nás plechovkářů a je nezbytně nutné respektovat možnosti motorky. V tom dobrém i zlém. Nemám mnoho neježděno, ale ten pocit za řidítky je mimořádný. A je jedno, jestli je to sport, chopper nebo enduro.
Možná by bylo velmi užitečné, alespoň já to tak na sobě mohu posoudit, kdyby součástí licence na auto byly povinné hodiny na motorce, strávené v běžném provozu. A pro jistotu to opakovat nejméně každé dva - tři roky. Každý by si pak uvědomil, co na cestě dělá a co způsobuje. Alespoň optimisticky doufám.
Všem hodně nádherných kilometrů a zážitků na dvou kolech a vždy bezpečný návrat ... Karel