Já to mám, v něčem hodně podobné - kolikrát si říkám - je hezky, mohl bych se jet projet. Pak si řeknu: Ale vlastně proč? Dyk je to jenom takové pálení benzínu z bůhdarma... můžu třeba uklidit ve sklepě nebo udělat něco jiného, užitečného...
Taky se mi nikdy nechce oblíkat do "motorkářského"...
No, pak to nějak přemůžu, navlíknu to na sebe... a jedu... prvních tak 20 km stojí obvykle za starou belu, protože se musím vymotat z míst, kde už znám každý patník, tak je to nuda... ale pak se to postupně zlepšuje... a čím jsem dál od domova, tím je to lepší... až najdu nějakou cestičku, kterou ještě neznám... no a většinou nevím kdy přestat... jako včera, kdy jsem se vracel za tmy, zmrzlý jak preclík... ale bylo to super!
Asi to někdy chce takovej restart motorkáře. Nevěřil bys jak jsem si v tom mezičase bez mašiny užíval projížďky na babetě, některou neděli jsem dal třeba i 40km FAKT
corrtowskicéer>Tutanchamon> I já, woe radši dej datum kdy mám to maso pod Beskydy dovalit ;o) . Jinak tade jezdim pár let, asi jako Ty, ale od čtyr.Prvně MX, pak už i po silnici a furt mě to baví. Sony, když stárne bejk tvrdnou mu rohy,máš to taky tak? cort
A to bylo keců že tu na nové nejdeš S tím masem chvíli počkej potřebuji dostat venkovní gryl s uzákem a picou krbem pod pergolu a pak se vožerem. Nestíhám bo furt nějaké koníčky práce nucení do soulože a ježdění, jsem na roztrhání lolDingo>Tutanchamon> začni touhle stránkou: www.geocaching.cz (.com) možná objevíš nový důvod cestovat
-
Jinak mě osobně jen takové bezcílné projetí a ještě sám nebaví, já prostě musím mít nějaký cíl něco chtít vidět, někam dojet,.
Mě jak kdy - někdy si vyloženě užívám, když jedu jenom tak nazdařbůh, vezmu odbočku, která se mi líbí, nevím, kam mě to dovede... je to napínavé... :)
Raději si počkám na víkend a vyrazím někam dál.
Je to taky o kamarádech. Když je s kým jezdit, tak se vždy najde nějaké místo kam se zajet podívat.
Kolikrát se mi už ale stalo, že venku bylo opravdu nádherně, kamarádi v práci a já hledal cíl cesty (a kolikrát i nenašel a dělal něco užitečnějšího)
Takže většinou vyjíždím s kamarády, nebo s nějakým důvodem kam se podívat (návštěvy, zařizování, apod.).
Vyřešila jsem to přechodem na enduro. Poslední tři roky se těším na každou vyjížďku ať vede kamkoli, ať prší nebo svítí slunko, ať jedem sami nebo v bandě
U mně to prostě chtělo změnu, znovu se nakopnout