FiZzeR píše: A jé, chytrý kecy "máš to ve svých rukách" jsou tady

To druhý jsem zkoušel, teď asi spíš půjdu zapalovat popelnice a tak

Hele klid, já sem zrovna jeden z těch, co si uvědomujou, že nemají všichni stejnou startovací čáru.
A proč myslíš, že si nenašel? Řekl bys, že ve svým oboru bereš už vyšší, než běžnej plat nebo spíš průměr?
Já nad tím, občas přemejšlím, jestli bych neměl makat za víc, ale nechci se vzdát všech možnejch benefitů. Ale červíček tam samozřejmě je. Ale tím, že se mám dobře i tak, tak na to seru.

PetrL3> Nenašel jsem hlavně proto, že i zaměstnavatelé se chtěj mít líp. Kdybych chtěl víc makat za míň peněz, tak to jó, to by se o mě přetrhli, pohovorů jsem obešel 20+ a snad všude jsem byl kandidát numero uno - ale dělat i fyzicky extrémně namáhavou práci, i sedm dní v týdnu, i práci se zodpovědností za cizí životy, obvykle okolo 20 základ plus "motivační složka" (kterou většinou neovlivním, protože se zákazníkama jedná někdo jinej, kšefty shání někdo jinej, protože placený a záruční (neplacený) kšefty mezi staff rozděluje někdo jinej, protože o odměnách rozhoduje někdo jinej apod., čili katastrofickej scénář že jdeš domů se základem ze kterýho nemáš šanci uplatit ani nájem, eventuálně je to firma kde nemá nikdo zodpovědnost za nic a podle toho to tam vypadá...). To je terno, no. Už jsem znechucenej, přiznávám, všude si kladou nároky jak hrom, všude inzerujou "zajímavé platové ohodnocení", strávíš sepisováním životopisů a motivačních dopisů a trajdáním po pohovorech kvanta času a tam se pak dovíš, že chtěj jadernýho vědce za minimální mzdu, případně že je to loď do který teče a potřebujou lidi co zapumpujou a pak se budou postupně házat přes palubu...

Já se nemám špatně (zatím), makám (bohužel silně na úkor volnýho času, což má další negativa v jinejch aspektech mýho života) i jinde, co mě drásá je, jak ten krysí závod zkurveně zrychluje, dokázat na straně příjmů udržet krok se zdražováním úplně všeho dá čím dál víc zabrat a prostě se bojim, že mi dřív nebo pozdějc dojde dech (nebo hůř, příležitosti). A jsem trochu frustrovanej, že ti co by s tím mohli něco dělat, stačilo by kdyby byli o trošku míň nenažraní, na mě serou, protože si žijou ve svý zlatý bublině a vůbec nemaj tucha o tom, jak se žije obyčejnýmu člověku s podprůměrným platem a jak růžově takovej člověk asi vidí budoucnost. Nemluvě o té startovací čáře, jinak se žije z pětadvacíti člověku, co podědil byt po bábě a jinak člověku co musí zvládat tržní nájemný a leckdy ještě dojíždění.
Bohužel nevynikám v žádném silně nedostatkovém oboru ani na něj nemám vlohy (hrozně rád bych si zvýšil kvalifikaci, ale nenapadá mě jak ), to že nejsem línej a snad ani lempl nikdo moc ocenit nedokáže, zvlášť u nás ve firmě kde občas makám za ty líný lemply co se navíc leckdy maj líp než já.