Yura> Asi zalezi na tech zviratech, vychove a genech. Ja mel treba cubu se ktera se s konema poradne nikdy nevidela a kdyz jsme poprve prijeli na nejakej ranch, tak si suverenne prolezla do ohrady a lehla pod kone aby ji delal stin. Ten bernak to mel geneticky hozeny takhle stejne jako ten vlkodav ma v genech ze bude behat po poli za zajicema.

gugo píše: Yura> Asi zalezi na tech zviratech, vychove a genech. Ja mel treba cubu se ktera se s konema poradne nikdy nevidela a kdyz jsme poprve prijeli na nejakej ranch, tak si suverenne prolezla do ohrady a lehla pod kone aby ji delal stin. Ten bernak to mel geneticky hozeny takhle stejne jako ten vlkodav ma v genech ze bude behat po poli za zajicema.

To bezpochyby. Tuplem když máš čistokrevný rasy, tam se ty jejich daný povahový základy projeví dokonale. U těch koní to bude taky tak. Tenkrát s námi dělal v partě chlap, co měl 2 koně, a pamatuju si, že mi říkal, že čistokrevnej není žádnej, jenom ten "služebně starší" je po tátovi kladrubskej, páč ty jsou prej klidnější a do tahu. Ten druhej byla klisna, kterou koupil na místě (my jsme tehdy těžili několik měsíců v okolí Telče na Jihlavsku) od místního zemědělce. A než jí zaučil základy v lesní práci, tak jí občas s tím kladrubem zapřahal do páru. A nadával, že se furt leká a tím toho kladruba znervózňuje a pak jsou neposlušný. Třeba stačilo, aby kladrub škobrtnul podkovou o šutr, ten se začal kutálet dolů po svahu a klisna už řádila. My jsme říkali 'ale kůň je zvíře lekavý, s tím nic neuděláš' a on tvrdil 'nene, to se všechno musí naučit'. A tak nám říkal, ať startujeme pily a vejtřasku až přivede koně, koně s náma svačili, a tak. Prostě zvykat na ruch a spousta nenadálých podnětů.
Bylo to zajímavý. Od té doby si myslím, že kůň je zvíře docela učenlivý.