Honza-TA950> Náš barák jak SVJ zateplenej není a ani není vize ho zateplovat... My jsme "rodinný vchod" dokážeme se domluvit. Cesta FVE na střechu je možná určitě, nevím, zda v dnešní době dělají TČ, který by utáhlo třipodlažní barák o 7 bytech (cca 600m2 obytné plochy)...místo na TČ bych za všechny klidně obětoval na své zahradě (jsem v přízemí se 200m2 zahradou), dokonce mám na ní i docela silnej pramen spodní vody na hloubkovej vrt...ale nevím, zda by to bylo vůbec zaplatitelný takováto investice. Prioritně jsem se zajímal o to, zda bych se mohl stát jako samostatná BJ o 65 m2 "skoro-nezávislej" na topení či elektrice...Píšu to jako blbeček, ale chci abych byl pochopenej, protože neumím vysvětlovat, aby dotyční, co tomu rozumí pochopili :)

Brůča.> Jasný, na ohřev vody máme ve společný kotelně 2x kotel s 160 boilerem, který si udržuje teplotu, takže teplá voda zvlášť je určitě pasé..Mám přízemní byt se zahradou, musel bych si leda vyběhat povolení a dát FVE na nějaký natáčecí sloup (neodborně řečeno - promiň). Na tu inventorovou ledničku se podívám.

Tomidlo> Dát FVE na natáčecí sloup, tak o tom neuvažuj, to je nenávratná investice.

Tomidlo píše: ... nevím, zda v dnešní době dělají TČ, který by utáhlo třipodlažní barák o 7 bytech (cca 600m2 obytné plochy)...místo na TČ bych za všechny klidně obětoval na své zahradě (jsem v přízemí se 200m2 zahradou)

Čím myslíš, že se vytápí moderní kancelářské budovy, obchody, provozovny?
Tepelné čerpadlo, i s funkcí klimatizace, jen větší, o něco lepší a umísťuje se obvykle nahoru na plochou střechu. Na kus je samozřejmě dražší, ale při rozpočítání na byt nebo vyhřívanou plochu by mělo vyjít levněji než TČ k RD.

Zdar taky hodím kličku na TČ. Podle popisu funkce, třeba tady: se dovím, že s ním mohu v létě chladit, používat ho jako klimatizaci. To mě zaujalo, to jako bude pouštět studenou vodu do radiátorů? (mám deskáče) to se orosej jako pivo z ledničky? Nebo jak to je? Má tady někdo s tím vlastní zkušenost? Dále mě zaujala, z mého pohledu blbost, že nejlepší je mít radiátory bez regulačních hlavic, má se topit stále. To je přeci nebetyčný nesmysl. Pokud v té místnosti celý den nejsem, tak tam přeci nebudu celý den topit. A pokud teplotu rozumně stáhnu, tak TČ sežere víc energie. To mi taky hlava nebere
Tady je něco o hlučnosti: Pod okna nemají být. Na jedné straně ložnice - blbost. Na druhé straně kuchyň tam trávíme nejvíc času - blbost. Třetí strana je do ulice bez plotu - taky blbost- A čtvrtá strana je kousek zeleně kde trávíme od jara do podzimu a tento prostor si mám zastavět krabicí metr od zdi? - taky blbost. A navíc moje polovička slyší sousedovu klimatizaci kdykoliv ji zapne (cca 60 metrů vzdálená bez přímé viditelnosti, a to ji slyší uvnitř budovy) Nějak stále nemohu najít technické výhody a pozitiva tohoto technického řešení. Cena a návratnost teď a tady neřeším, tam je otázek ještě víc.
Pokud to doma máte, nebo to třeba montujete, zkuste mi odpovědět. Dík

S tou hlučností máš pravdu, soused to má, vzdálenost je tak 80m. a slyším to a ruší mě to.

TČ - jakoby násobí spotřebovanou energii 3,5x - s vlastností, že čím větší rozdíl teplot, tím horší tento násobitel.
platím čerpadlo, vrty, či venkovní jednotku - větší výkony jsou i větší cena
Vysočina má výpočtově topnou sezonu 270 dní s denním průměrem 3st (možná si to nepamatuji přesně) = 3st je průměrná teplota vzduchu
vrty mají 7 st - jen po dlouhých mrazech se zem "vyčerpá" do záporných hodnot, v extrému se to "přepne" na přímotop, obdobně jako se přepne zamrzlý vzduchový výměník (i ten se rosí stejně jako by se rosily studené radiátory doma).
pro TČ se počítá topná voda někde okolo 35-40st, u kotlů jiných 60-80st = vyměnit klasický kotel za TČ bez změny radiátorů moc ekonomicky nevychází.
(ideálně kombinace TČ s podlahovým topením)

klimatizace je TČ vzduch-vzduch. Chladit jiným mediem než vzduch moc nejde - rosí se to
TČ země-voda/vzduch-voda předělat v létě na xxx-vzduch asi ekonomicky moc nepůjde.

topit vzduchem jde - jen je třeba si uvědomit, že vzduch zjednodušeně přenese 1W/m3/1st vzduchu
tj. při topení foukám max 60st = 40st rozdíl proti interieru = každý m3 mi topí 40W - slušný průvan/trubky když chci topit (víc jak 60st začne pálit prach v trubkách)
chlazení je obdobné - jen chladit studenějším vzduchem než 18st je nepříjemné = ještě větší průvan

základem všeho je výpočet ztrát budovy - pokud mám mizernou budovu, velké radiátory se třeba ani nevejdou, bude velké TČ, bude mít mizerný koeficient ... atd

objednat a udělat jde všechno, ale ekonomicky to optimalizovat chce dost počítání

Tak když už jsme u těch čerpadel, taky se přiseru
Modelová situace - domeček, tepelná ztráta cca 4-4,5 kW. Opavsko. Radiátory dost velké ne teplotní spád cca 45/35 - kdysi jsem si to počítal.
V hlavní místnosti kachlová kamna - dokud je nad nulou, topím jenom tím, rozleze se to. Potom kombinace s elektrokotlem.
Ohřev vody - v současnosti Ariston Nuos - bojler s jednoduchým tepelkem.
Roční spotřeba el. energie cca 7 MW - je v tom i čerpadlo bazénu a domácí ČOV.

Na kolik výjde pořízení slušného tepelka vzduch-voda? a má to smysl?

Ad chlazení TČ - jde to, ale je to komplikovanější než se může na první pohled zdát a u běžných výměn jinho zdroje tepla za TČ to moc dobře nefunguje

důležité je aby šlo nastavit výstupní teplotu - pak lze klimatizovat i podlahovku, ledovou vodu do padlahy určitě ne

Pro chlazení radiátory pokud je výstup ledová voda tak se trubky orosí, další problém je ten že radiátory musí být připojeny uhlopříčně - pokud jsou zapojeny klasicky na jedné straně tak hned od horního vstupu chladná voda klesá dolu a z radiátru chladá jen kousek, děljaí se i radiátory s nuceným oběhem (ventilítorem) a ty to mají vyřešené - ale je to další investice

vhodné řešní by bylůo pokdu má dům centrální vzduchotechniku tak chladit vzduch chladicím výměníkem s odvodem kondenzátu

https://ekonom.cz/c1...-slysi-stale-casteji
Zajímalo by mě, jak ta kapacita sítě počítá. Napadá mě jen scénář, kde část vesnice nebo satelit jsou na větvi připojené na 22kV/400V trafo a ta větev musí zvládnout krajní situaci letního poledne, kdy všichni jsou v práci tedy nikdo neodebírá elektřinu zato soláry na střechách praží na plný výkon. A ta větev to musí přenést přes trafo do sítě vyššího řádu, kudy se to dostane ke spotřebiteli.
A protože místní větev je dimenzovaná na rezervovaný příkon všech domů na ní (plus malá rezerva na novou výstavbu), není možné aby součet max výkonu všech solárů na té větvi překročil rezervovaný příkon domů. Ale to je jen teorie, co jsem si právě vydloubl z nosu.

Velké solární parky jsou připojeny na sítě vyšších řádů, které jsou na ten výkon dimenzované, tam problém nenastává. Tedy dokud se někdo nepokouší jich postavit fakt hodně v malé oblasti.

Zajímalo by mě, jaký špičkový výkon, nebo spíš jaký podíl na spotřebě můžou mít všechny náhodné neregulovatelné zdroje v síti (FVE, vítr) aby ta síť už nešla uřídit a ulítla frekvence a napětí. Mají ty domácí měniče určené k připojení FVE k síti nějaké přísné limity max frekvence, kdy se vypnou a přestanou cpát proud ven?
Při dosažení nějakého podílu bude muset mít síť nějaký způsob řízeného odpojování FVE při ohrožení sítě nadprodukcí.

Wenca24 píše: Tak když už jsme u těch čerpadel, taky se přiseru
Modelová situace - domeček, tepelná ztráta cca 4-4,5 kW. Opavsko. Radiátory dost velké ne teplotní spád cca 45/35 - kdysi jsem si to počítal.
V hlavní místnosti kachlová kamna - dokud je nad nulou, topím jenom tím, rozleze se to. Potom kombinace s elektrokotlem.
Ohřev vody - v současnosti Ariston Nuos - bojler s jednoduchým tepelkem.
Roční spotřeba el. energie cca 7 MW - je v tom i čerpadlo bazénu a domácí ČOV.

Na kolik výjde pořízení slušného tepelka vzduch-voda? a má to smysl?

Kolik ti sežere dmychadlo k ČOV? Já po vyúčtování zjistil, že mi dělá 1/5 (0.5MWh) celé spotřeby domu. Pravda je, že doteď jelo nonstop, tak jsem přidal do každé hodiny 1/4 hod pauzu a v mrtvým nočním čase i půlhodinové pauzy. Takže pokud to čističce nebude vadit srazím to o třetinu, ale i tak je to dost.

Deadman> Regulace tvojí FVE připojené do sítě distributora je řízena distributorem - on si určuje, kolik a kdy vykoupí. Takže neregulované zdroje v síti nejsou. A ty jako výrobce jsi odkázán na regulování někým jiným. A když už si od tebe laskavě "odkupují" tebou vyrobenou energii, tak si nechají tebou zaplatit distribuci směrem od tebe, no a když potřebuješ, tak znovu zaplatíš distribuci k tobě.

Toto se týká FVE na které se čerpají dotace a jsou propojeny do sítě. Když si postavíš "ostrov", jsi mimo systém a je ti rozvodná síť "ukradená". Takže - vyrob si kolik chceš a spotřebuj si kolik chceš. Jen nedostaneš dotace, které stejně schlamstne realizační firma, ale jsi schopen to postavit za cca třetinové náklady. Jakou cestou půjdeš je tvoje volba.

A o tom, že se v CŘ účtuje po fázích, což při jednofázové FVE do sítě je "lichva na občana", raději pomlčím a nebudu komentovat.

FiffiQ> nemám to zjištěny...ale po tom co mi odešli už dvě dmychadla přešel jsem na systém pul hoďky ON, půl hodky OFF...
Ale sezere to asi dost, no...

Tak já se do toho přiseru taky. Ohledně chlazení tč. Všichni mě do toho zrazovali ze čtyř důvodů.
1. Tč. má primárně topit, ne chladit. Když vezmeš v potaz cenu tč. vs klimatizace, tak je blbost si "opotřebovávat" čerpadlo za čtvrt mega a víc na chlazení, když na to můžu využít klimu se zlomkovou pořizovací cenou.
2. Na chlazení se daj použít konvektory, ale u nich je zase problém s regulací, jelikož jsou to vlastně jen výměníky, nikoli celé "inteligentní" jednotky jako u klimy.
3. V případě sdk stropů se dá vytvořit stropní chlazení, jenže pak zas děláš další rozvaděč, hromadu dalších okruhů a z toho vyplývá značná finanční nerentabilita, včetně zahrnutí bodu 1. Když ovšem pomineš finance, je to asi nejkomfortnější způsob chlazení.
4. Varianta chlazení do podlahy se sice jeví jako dobrej nápad, pak se ale musí hlídat rosný bod, efektivita nic moc a komfort v hajzlu.

Nápad s využitím rekuperace je varianta posledního bodu. Co se asi tak stane, když do kovovýho spira začneš funět vzduch o teplotě 7°C? Samozřejmě se to dá částečně eliminovat kvalitní izolací rozvodů, ale proti tomu zase mluví cena.

Takže za mě tč. ano, ale k topení a zásadně do podlahy, chlazení vyřešit separátně. Pokud nejsou finance problém, daj se dělat kouzla.

Dvě videjka:

první

druhé

Vrátím se k FV panelům. Používáte někdo něco podobného?
https://www.ekoelektrarna.cz/Grid-free-mikroinvertor-mikromenic-pro-prime-pripojeni-k-siti-700W-d11168.htm?gclid=CjwKCAiAjs2bBhACEiwALTBWZUyYfXRFVAJqAGdzHY5zHIMHtg9G7OmrI3boeozMlPZLGrAsl8oNLhoCPAQQAvD_BwE#detail-anchor-description
Cenovka cca 8 - 9 tis. Výkon "pouhých" cca 500W. Přeci jenom je i při denním světle stále něco zapnuto (router, 1-2 x noťas nebo PC, lednička, nějaký ventilátor aj. taky by člověk neřešil Stanby provoz spotřebičů) Mě to přijde zajímavé. Jeden nejvýkonnější panel se dá většinou umístit na to nejvhodnější místo. Bohužel neznám nikoho, kdo by to provozoval. Jednou pro vždy to "bouchnout" někam na střechu a víc se o to nestarat.
----Provozujete to někdo ??????????????

Naposledy editováno 16.11.2022 10:34:09

-HAD-> Myslím si, že to nikdo nepoužívá, neboť je to nezákonné, bez povolení provozovatele sítě.

-HAD-> jednu dobu to bylo docela populární, ale to už odeznělo a v nabídkách přibyly větičky "nezahrnuje ohranu proti přetokům" čímž se obchodník brání před případným problémem - pokud totiž provozovatel distribuční soustyv zjistí jakýkoliv přetok - jde o neoprávněné využáívání distribučná soustavy a jsou za to slušné pokuty a pokud nejsi smířem s tím, že jseš v riziku - které stojí násobvěn víc než možná úspora tak to smysl nedává

technicky to v daném výkonu nikdo (bez udání) řešit nebude a pokud je trvalý příkon vyšší než tohle nevzniká prolbém - ale pokud to nebude pod spotřebou tak obyč elektroměr napočítá i dpřetok do sítě jako spotřebu což pak dále eliminuje výhodu snížení spotřeby

celkově mi to v dnešní době moc smysl nedává

Přetoky se dají zabezpečit proudovým relé PRI-32, to je vyřešeno. ---- Teď se snažím, nějak inteligentně změřit, kolik vlastně dům bere přes den v nějakém klidovém módu. (nepere se, nemyčkuje se, nežehlí se, nepeče se, neběží sušička ) prostě když ten dům běží "naprázdno" abych to mohl porovnat. Půl kilowaty (0.5 kWh) mi nepříjde zas až tak málo.

Naposledy editováno 16.11.2022 15:55:09

-HAD-> Tak to relé Ti nevyřeší vůbec nic s přetokama.

FJRPEPA píše: -HAD-> Tak to relé Ti nevyřeší vůbec nic s přetokama.

Sice nemám vysokou elekro školu (ale programování CNC - Hajnuk a PLC automaty - např. Teco zvládám)
a silovina mě políbila jen částečně, rád si nechám poradit. Vycházím z informací na netu a komunikací s lidmi z oboru.
Na netu uvádí toto:
"Relé slúži pre ochranu prietokov energie zo solárnych systémov (GridFree) do distribučnej siete tak, že zopne mikromeniče iba v prípade zvýšenia spotreby nad nastavenú hodnotu.
Plynulé nastavovanie vybavovacieho prúdu umožňuje potenciometer na relé v rozsahu od 0,1 do 1 AAC pri napätí od 24 do 240 VAC alebo 24VDC, a je tak vhodné pre krytie trvalej spotreby od 23W do 230W. Pre vyššiu spotrebu je možné použiť alternatívne prúdové relé PRI - 32 viď súvisiace produkty.
Hodnota prúdu na nastavenie, sa podľa zistenej spotreby nastavuje podľa vzorca: spotreba/napätie."
Zdroj informací:

Já jsem z elektrotechniky už vše zapoměl. Jak se u střídavého proudu domovní přípojky měří směr výkonu? Z posunu fáze?

FJRPEPA píše: -HAD-> Tak to relé Ti nevyřeší vůbec nic s přetokama.

-
"Níže si ukážeme další možnosti, jak zajistit, aby případná vyrobená energie nad rámec vlastní spotřeby neodcházela zpět do distribuční sítě. Další možností je podmíněné zapnutí vybraných spotřebičů, kdy svítí slunce. Tím lze účinně využít maximum energie při instalaci GridFree s mikroměniči a solárními panely.

Pro ochranu proti přetokům energie z instalace GridFree do distribuční soustavy slouží hlídací proudová relé, která měří proud v objektu (ve sledovaném okruhu nebo části rozvodu) a porovnávají jej s nastavenou hodnotou na relé. Hodnoty lze nastavit od 1 do 20 A v případě použití relé PRI-52 (PRI-52) nebo 0,1 - 1 A při použití relé PRI-51."
Zdroj informací:

-HAD-> Nedokáží to 100% vyřešit výrobci měničů a že se hodně snaží.

A řeší někdo zásadně přetoky, když to dokáže kdejaká zářivka a 3fmotor i bez ftv.

Vladimir> novejší elekromer napočítá přetok jako spotřebu.. takže zase prohra a 4q elekromer pretok pod číslem 2.80 zaznamená a v pripade nedovolené dodávky do síte se budou rozdávat flastry..

já přetoky prodávám enti.cz za spotovoe ceny.. protože jsem u eonu a mám druhý výrobni EAN a byla volná kapacita na trafu..

Vladimir> Pokud nevidí na střeše panely, tak to nikdo neřeší. Jsi ale povinen nahlásit všechny stroje a zařízení s vlivem na síť. Pokud máš doma třeba "katr", tak snad ani jiný, než klasický elektroměr nedostaneš. To by se z přetoků asi po.....
Jakmile ale zjistí FVE a nebudeš mít smlouvu o přetocích, věř, že jsou sakra všímaví. Jako bonus si pro majitele FVE s dotací připravili povinnost živnostenského listu na výrobu el.energie, což v praxi znamená skutečnost, že při ztrátě zaměstnání, kdyby náhodou bylo potřeba využít podporu v nezaměstnanosti, ti akorát pomohou při odchodu otevřít dveře. Na podporu jako OSVČ nebudete mít nárok.

Brůča.> To o povinnosti živnostenckého listu, slyším prvně, nějaký odkaz máš ?

FJRPEPA> http://www.isofenen...ny-fotovoltaika.aspx
On to přesně živnostenský list není, ale to, že nedostaneš podporu vím - známý šel na pracák po dobu, než si najde novou práci a dopadl jak sedláci u Chlumce.

Provozování fotovoltaické elektrárny je podnikáním podle zvláštního předpisu, jímž je Energetický zákon č.91/2005 sb.. Pro tuto činnost je nutné vlastnit „licenci pro podnikání v energetických odvětvích“, která opravňuje podnikání v tomto oboru a nahrazuje živnostenský list. Licence je vydávána Energetickým regulačním úřadem, jehož prostřednictvím je přiděleno Identifikační číslo organizace (IČO).

Provozování sluneční elektrárny generuje příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (§7 ZDP) a tyto jsou předmětem daně z příjmu, tudíž je třeba každý rok ve stanovené lhůtě podat daňové přiznání a zaplatit vypočtenou daň. Daňové přiznání a platbu daně by měl provozovatel provést nejpozději k 31.3 následujícího kalendářního roku. Pro příjmy z podnikání dle zvláštního předpisu je v daňovém přiznání vyhrazena zvláštní příloha.

Brůča.> Nojo jenže to platí pro fotovoltaiku nad 10 kwp. a od příštího roku nad 20 kwp. Takže běžné fotovoltaiky na střeše do 10 kwp se to netýká.