Vracím se takhle z výletu po Beskydech a Hostýnských vrších do východních čech, a kdesi na Hané jsem mírně zakufroval na kulaťáku. Na konci vsi na kopci mezi zahradami zastavím stranou na plácku, že si teda jako ověřím, kde přesně jsem. Po čůro a cígo pauze vyrážím dál. Jenže se to všechno sešlo v jeden blbej moment - mírná únava, cesta trochu z kopce, rozbitej asfalt, díry, málo koncentrace... Špatně jsem šlápnul, noha mi ujela z kopce po šutrech, zavřely se řídítka a už to bylo na boku. Já letěl samozřejmě první. Rána, vteřinu mi trvalo, než mi došlo, že to by airbag. Ještě starší typ s trhací šňůrou. Válím se na zemi, slyším jak syčí unikající plyn, pozoruju obláček plynu kolem mechanismu. A taky mi došlo, že mě nic nebolí, a že mě něco mírně svírá. Tak jsem se důkladně obepnut nafouklou vestou jako hroch posbíral, vestu sundal, zvednul těch 250 kg do svahu, no to už není tak zajímavé. Pár šrámů na kufru, na padáku to skoro ani není vidět, trochu naražená noha o stojan, nebo stupačku (to jsem zjistil až po pěti kilometrech)... Naštěstí bez následků.
Takže vyzkoušeno, funguje to přesně podle návodu! Vesta nikde nejeví známky poškození, airbag si zase splaskl do své původní polohy, bombičku jsem doma vyměnil a doufám, že to bylo naposledy. Jistě nejsem první, ale rád bych byl poslední.

Ještě P.S. ať je to komplení. Do té doby nikde ani živáčka. Ale jak jsem se válel, jelo kolem asi 10 aut za sebou. Myslíte, že někdo zastavil, když viděl chlapa s motorkou válet se na zemi?Jistěže ne. Ne že bych to zvlášť čekal.