MirekPha> Já ti to sem snad opíšu po písmenkách. Předloni jsem zkusil Ninju 400, to ještě Z 400 nebyla, to až loni. Přímé porovnání nemám. Ale na klikatých silnicích do kopce z kopce je kapota malá Ninja pocitově obtížnější na řízení. Na kapotě potřebuješ jet tak nějak víc precizně, aby nebyly smíšené pocity, že ti něco spíš nejde, než jde.

Ninja:
Malá ušatá vzteklá potvora. Zapůjčeno k vyzkoušení, odevzdáno zpět bez šrámů, takže jenom několik postřehů. Ideální pro jezdce omezené skupinou A2. Lehká, obratná, s rozumnou egonomií. Při zadání této motorky se nejspíš vycházelo z předpisů pro skupinu A2, kde je výkon omezený na 35kW. Toho se dá dosáhnout ze čtyřstovky, většího a tím pádem i těžšího motoru není třeba. Minimální hmotnost (pohotovostní) takovéto motorky je pětinásobek výkonu, tedy 175kg. U Kawasaki tedy postavili kolem malého motoru i přiměřeně malou motorku, a protože výsledná váha je těsně nad 170kg, je i výkon pod limitem, papírově 33,4kW při 10.000 ot/min.
K jízdě. Sedátko a zadní pérování je trochu tužší, takže na našich cestách bude lepší volit radši delší trasu po pěkném asfaltu, než se kodrcat zkratkou po vedlejších silnicích. Z přední vidlice mám daleko lepší pocity, pruží, jak má. Posaz je relativně vzpřímený, řidítka jsou zvednutá. Zalehnout na nádrž se dá pohodlně, nad 120km/h už je zalehnutí nutné. Přední štítek je docela nízko, takže i to zalehnutí musí být pořádně, tak, jak to umí Rea a Sykes. Maximálka je údajně ke 200km/h, ale s výkonem, který je k dispozici, je lepší honit ji spíše tam, kde se dá vytočit trojka (do zhruba 130km/h) a čtyřka (do 150km/h). To jde opravdu velmi snadno a když není čas sledovat otáčkoměr (opravdový budík, žádné LCD blikací čárky), v deseti tisících na sebe lehce upozorní chvěním do řidítek a stupaček. V zatáčkách dělá nízká váha divy a pak je to opravdu motorka pro radost. Není ji ale potřeba hnát ve vysokých otáčkách za každou cenu. Motor se vstřikováním se sbírá plynule prakticky od volnoběhu. Rozumný běloch pak využívá motor od 3000 ot/min výš, což ovšem hravějším povahám dlouho nevydrží a minimem bude tak 6-7 tisíc. Ruce se při častém řazení neunaví, spojka jde lehce, stačí dva prsty.

Z400:
Malá kousavá mrcha, ostrá jak břitva, na prasení všeho druhu. Zapůjčeno k vyzkoušení na Kawasaki Green Days. Nechtělo se mi vracet ji zpátky. Řekněme, že hledám stroj pro pilota s řidičákem A2. U Z400 je výkon 1kW pod hranicí 35kW a poměr váhy a výkonu je papírově přesně na limitu. To z ní dělá velice agilní střelu. Tak se mi zalíbila, že se rázem stala adeptem na novou motorku, bez ohledu na nějaké omezení s řidičákem.
Posez je klasický, s tělem lehce vpředu, kolena není potřeba nijak zvlášť zalamovat. Řidítka tak akorát široká, ne moc vysoko, ale přesto umožní i 180cm vysokému jízdu ve stoje. Krátký podvozek jde velice snadno kočírovat a sklon řízení spolu s šířkou řidítek umožňuje velice snadnou změnu směru, a dovolí tak i začátečníkovi "udělat něco" v podstatě kdykoliv, klidně i zatáčce. Přední brzda je solidně účinná, ale ne kousavá, vidlice se při brzdění nepotápí. Pruží tak akorát i na trošku horším asfaltu, kapotovaná Ninja je o dost tvrdší. Vzadu je stejně jako u Ninji klasický centrál s progresivním přepákováním, což umožňuje vybalancovat komfort a zároveň tuhost při sportovnější jízdě. Snadné řazení, odstupňování rychlostí, relativně nízká váha, lehká spojka dělá ze Z400 univerzální motorku, vhodnou klidně i na popojíždění po městě.
Na rovné silnice je jako u každého naháče limitující aerodynamika. Nad 120km/h je potřeba zalehnout, a to pořádně, protože i mírně nadzvednuté hlavy je tlak proud vzduchu od malého štítku usměrněn přímo na přilbu. Komu je to jedno, může z Kawy vymáčknout na šestku nějakých 180km/h, přičemž se otáčky motoru dostávají na okraj červeného pole, do 12.000 rpm.
Motor je na Z400 nejspíš to nejzábavnější, co jde v kategorii do 35kW na silnici pořídit. Dvouválec jde ladně za plynem téměř od volnoběhu, necuká se, a má příjemný brumlavý zvuk. Někde kolem 4000 až 5000 rpm jsou trošku víc cítit vibrace, ale při přesunu předpisovou devadesátkou už je všechno v pořádku. Jakmile se motor dostane na 7000, dostane jízda pořádné grády. Pravda, je to pořád jenom polovina čtyřválcové osmistovky, ale bohatě to stačí na vyřádění se v zatáčkách, kde to má Z400 nejraději. Nutno podotnout, že i originál výfuk, který není žádný škaredý vajgl utnutý mezi stupačkama, ale který míří pěkně dozadu a končí až za zády jezdce, vydává ve vyšších otáčkách libý a povzbudivý ryk, nic nepříjemného, co by omezovalo v tempu.

Za mně pokud bych měl zvolit z trojice Z650, Ninja 400 a Z400, tak volím Z400. Proti Ninje je pro mě výhodou větší univerzálnost, proti Z650 zase nižší váha a točivější motor.

Kohlstein> Tos nemusel přepisovat, já obě recenze četl, ale obě byly pozitivní a moc mi to v rozhodování nepomohlo. A na silnější motorku se necítím, jsem začátečník.